Stěhovací firma dnes ráno přistavila na nádvoří Klementina jeřáb a po něm sjíždějí na vozíčku knihy z okna knihovny do nákladního auta. Podle mluvčího knihovny Pavla Procházky bude stěhování stát téměř pět milionů korun.
Obrazem: Národní technická knihovnaProhlédněte si novou knihovnu, zatím bez knížek |
S více než 1,5 milionu svazků má být Národní technická knihovna největším pramenem technické literatury v České republice. Uživatelům slibuje komfort služeb, přes 1 300 studijních míst a téměř 600 míst relaxačních. V celém objektu bude wi-fi signál, 250 počítačů pro veřejnost, noční studovna, možnost samoobslužného vypůjčování a vracení knih i kavárna.
S novou budovou se podle Procházky zcela mění i způsob fungování knihovny. Zatímco dosud se 90 procent publikací půjčovalo "přes pult", tedy tak, že si čtenář knihu musel na dálku objednat a pak si ji jít vyzvednout, v nové budově bude 600 tisíc knih ve volném výběru. Tomu předcházelo sedm let práce, digitalizovaly se veškeré katalogy a všechny knihy budou opatřeny speciálním čipem.
Národní technická knihovna vznikla na Flemingově náměstí podle návrhu studia Projektil a přišla na 2,25 miliardy korun. Veřejnost v knihovně najde fondy Státní technické knihovny a část fondů knihoven ČVUT a VŠCHT. Od 1. července bude mít knihovna nový status, kterým se mění ze Státní technické knihovny na Národní technickou knihovnu.
Přestěhováním Státní technické knihovny z Klementina se v barokním areálu, sídle Národní knihovny, uvolní prostory. Zmíněných 600 tisíc knih, které se odstěhují, jsou ale jen zlomkem toho, co Národní knihovna spravuje. Získané místo tedy dlouhodobé prostorové problémy knihovny neřeší.
Národní knihovna i po krachu projektu s blobem Jana Kaplického stále počítá s případnou stavbou nové budovy. Zatím dostavuje depozitáře v Hostivaři a plánuje rekonstrukci Klementina. Zvažuje i poměrně zásadní zásahy do architektury národní kulturní památky, zatím není zřejmé, v jakém rozsahu by se mohly uskutečnit.
