Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

OSN zavařila Pásmu Gazy. Přerozdělování cementu podpořilo korupci

  16:36aktualizováno  16:36
Rekonstrukce zdevastovaného Pásma Gazy po nedávném vyostření sporů Palestiny a Izraele má do dokonalosti daleko. OSN zavedla speciální systém na distribuci stavebního materiálu, který měl zabránit tomu, aby se dostával do rukou extremistů. Systém však v praxi nefunguje a podporuje korupci.

Při současném tempu dodávek stavebního materiálu bude obnova Pásma Gazy trvat několik desetiletí, tvrdí organizace Oxfam. | foto: Profimedia.cz

Izrael dlouho držel striktní zákaz dovozu stavebního materiálu do Pásma Gazy kvůli tomu, že často končil v rukách Hamasu. Ten materiál používá mimo jiné i k výstavbě tunelů, kterými palestinští extremisté pronikají na území Izraele (více o těchto tunelech se dočtete zde). Po nedávném, přes 50 dní trvajícím konfliktu, při kterém zemřelo asi 2 100 Palestinců a 70 Izraelců, však Izrael spolu s OSN a zástupci z palestinské strany přišel s dohodou.

Izrael povolil dodávku stavebních materiálů na opravu sta tisíc poničených domů. Podmínkou bylo zavedení speciálního přerozdělovacího systému, který by zamezil kupčení a tomu, že se materiál dostane do nesprávných rukou.

Systém je na první pohled jednoduchý. Majitel poničené nemovitosti, který je schopný si svůj dům opravit svépomocí, zažádá o stavební materiál - nejčastěji cement. Speciální sklady, na které dohlížejí pracovníci OSN, pak po kontrole a předložení identifikačního průkazu zájemci vydají verifikovaný kupon, který zájemci umožňuje nákup kontrolovaného počtu pytlů s cementem.

Černý trh i zkorumpovaní úředníci

V teoretické rovině vše funguje na jedničku, v praxi už to však tak slavné není. Problémy začínají už při samotném dovozu materiálu do Pásma Gazy. Do země totiž navzdory slibům zahraničních investorů směřuje mnohem méně stavebního materiálu než loni. Mezinárodní společenství přitom přislíbilo pomoc ve výši 5,4 miliardy dolarů (asi 122 miliard korun). Navzdory tomu v listopadu do Pásma Gazy dorazilo pouhých 287 nákladních automobilů se stavebním materiálem. „V tomto objemu bude rekonstrukce a rozvoj (v Palestině) trvat několik desetiletí,“ stojí v hodnotící zprávě charitativní organizace Oxfam.

Jak vypadá Pásmo Gazy po bombardování?

Samotný systém kuponů pak přímo vybízí k obchodování na černém trhu. Pracovníci OSN sice dohlédnou na férové přerozdělení materiálu, jen pár metrů za branami skladů se však s materiálem čile obchoduje. Ceny na černém trhu jsou mnohdy i trojnásobné oproti těm ve skladech OSN. Místní pracovníci skladů však podle svých slov dělají jen to, na co mají pravomoci.

„Řekli jsme inspektorům z OSN, že můžeme kontrolovat pouze to, co se děje uvnitř skladů,“ vysvětlil manažer jednoho ze skladů Máher Khalíl. Kuponový systém pak svádí také ke korupci na úřednických postech. Za úplatu tak podle zdrojů serveru The Guardian úředníci rádi přiznají zájemcům mnohem víc materiálu, než na který mají nárok.

Strach investorů a platy pracovníků OSN

Na pomyslném dně řetězce obchodu s cementem je devítiletý Adhám. Ten před sklady trpělivě sbírá cementový prach, který padá na zem při překládání na vozíky. Nasbíraný cement dává do malých sáčků, a ty se pak snaží prodat, aby měl na malé laskominy pro sebe a své bratry.

„Je to skandální, co se tady děje,“ myslí si ekonom Omar Šában. „Nová metodika rekonstrukcí je jen obrazem izraelského obléhání Pásma Gazy. Rozdíl je jen v tom, že Izrael byl nahrazen OSN. (...) Celý tenhle mechanismus je svolením pro korupci. Povolením pro prodlužování obléhání. Je také zárukou pro velké výplaty pracovníkům OSN, který program řídí,“ myslí si Šában a dodává, že Hamasu tento nový systém nijak neuškodí.

Tronf Munby z Rozvojového programu OSN Gaza uvádí, že současná situace může od investic odradit mnoho organizací ze zahraničí. Existuje totiž velké riziko, že vloží své prostředky do opravy poničené infrastruktury, která bude v následujících letech opět zničena při ozbrojených konfliktech s Izraelem (více o strachu zahraničních investorů se dočtete zde).

Příklad neochoty k investicím může být most přes vádí Nachal Besor. Ten byl zničen během izraelské Operace Lité olovo na sklonku roku 2008 a ani po šesti letech nezačala jeho rekonstrukce.



Témata: Korupce




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.