Plénum Ústavního soudu se znovu zabývalo otázkou, zda Lisabonská smlouva neodporuje českému ústavnímu pořádku a také několik dalšími návrhy skupiny senátorů, kteří žádali posouzení už léta platných smluv o EU. - první část jednání jsme sledovali zde
dění u soudu JSME SLEDOVALI on-linePodrobná reportáž z jednání Ústavního soudu v Brně |
Před týdnem si soudci vzali čas na posouzení, dnešní vyhlášení verdiktu následovalo hned po příchodu soudců do sálu. "Lisabonská smlouva není v rozporu s Ústavou České republiky," konstatoval krátce po deváté ráno předseda soudu Pavel Rychetský.
Tak jednoduchý verdikt ale není. Samotný nález, který už soud zveřejnil na svých stránkách, má několik bodů. Čtení zdůvodnění trvalo přes hodinu a půl. Související návrhy na přezkoumání maastrichtské smlouvy, Římské smlouvy a irských výjimek soud odmítl.
Přijeli
|
Podle českých ústavních činitelů a politiků se verdikt dal očekávat. Premiér Jan Fischer očekává, že prezident Václav Klaus nyní pod Lisabonskou smlouvu připojí svůj podpis.
"Miluji Ústavní soud a budu mu sloužit až do smrti," zavázal se s nadsázkou šéf zelených Ondřej Liška. "Ti, kdo si stěžovali u Ústavního soudu v této věci, byli lidé, kteří měli jediný cíl - bojkotovat ratifikaci Lisabonské smlouvy," dodal. - další ohlasy českých politiků čtěte zde
Vyhlášení přihlíželi kromě zástupce navrhovatelů stížnosti, senátora Jiřího Oberfalzera a jeho právníka Jaroslava Kuby, i předseda Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček a Senátu Přemysl Sobotka.
Zájem veřejnosti byl nižší než před týdnem, síň se zaplnila asi ze dvou třetin, hlavně studenty. Dorazilo také kolem osmdesáti novinářů z celé Evropy, například reportéři z Reuters, ORF, ZDF či Slovenské televize.
"Nedělejte ze soudu politické kolbiště"
Soud odmítl návrh, aby do budoucna stanovil meze přenosu pravomocí na Unii. Podle předsedy Rychetského je to spíše politická otázka, o které mají rozhodnout zákonodárci. Ústavní soud už Lisabonskou smlouvu řešit nebude.
"Lisabonská smlouva už je po dnešním jednání soudem rozhodnutá, to vytváří překážku pro projednání nějakého dalšího návrhu," řekl na tiskové konferenci Rychetský.
"Odpovědnost za politická rozhodnutí nelze přednášet na Ústavní soud," zdůraznil také Rychetský. Teprve již učiněná rozhodnutí zákonodárců může soud teoreticky přezkoumat.
Do budoucna soud stanovil nové pravidlo pro podávání senátorských a poslaneckých návrhů na přezkoumání mezinárodní smlouvy. Zákonodárci by je měli podávat "bez zbytečného odkladu", za který někteří komentátoři považovali senátorskou stížnost "na poslední chvíli".
V nálezu soudu také zaznívá obava z "nevážných nebo obmyslných návrhů", jejichž účelem je pouze zdržet ratifikaci.
Jak vidí rozhodnutí ústavního soudu blogeři |
Výjimka je už domluvená
Oproti minulému týdnu se situace kolem Lisabonské smlouvy změnila. Ve čtvrtek slíbili partneři v evropské sedmadvacítce, že Česko dostane výjimku z Listiny práv EU. Toto opatření vláda vyjednala na základě požadavku prezidenta Václava Klause, aby nedošlo k prolomení poválečných nároků sudetských Němců na majetek.
Zamítnutím návrhu senátorů padla poslední překážka k tomu, aby prezident Klaus reformní dokument podepsal. Slíbil totiž, že další podmínky už klást nebude. - více o výjimce čtěte zde
Ústavní soud už přitom loni v listopadu jednou rozhodl, že oba dokumenty si neodporují.
Nespokojení senátoři teď zvažují, že se obrátí na evropské soudy. "Zvažujeme stále možnost podání k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku kvůli odepření práva na spravedlivý proces Ústavním soudem," řekl vůdce nespokojenců Jiří Oberfalzer. Bude se prý muset s kolegy poradit. "Já sám bych to asi zkusil," dodal senátor.
"Nebyl nám poskytnut spravedlivý proces v souladu se zákony," řekl Lidovým novinám Oberfalzer.
