Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Přeneste se o 40 let zpět a sledujte, jak Apollo 11 letí k Měsíci

  15:13aktualizováno  16:27
Psal se 16. červenec 1969, když se Apollo 11 s astronauty Armstrongem, Aldrinem a Collinsem vydalo na historický let na Měsíc. Přeneste se o 40 let zpět a poslechněte si komunikaci mise s řídícím centrem. Misi si lze na internetu připomenout krok po kroku, včetně infografiky či videí z paluby.

Buzz Aldrin na Měsíci | foto: Profimedia.cz

Šestnáctého červencového dne před čtyřiceti lety se k Měsíci - respektive na oběžnou dráhu - vydalo nesmírně složité těleso složené ze tří milionů součástek. Bylo vysoké jako 36patrová budova, vážilo 3 817 tun a neslo jméno Saturn V. Větší a silnější raketu lidstvo do té doby nepostavilo.

40 LET ZPĚT: START APOLLA 11

Poslouchejte živou komunikaci ze startu Apollo 11

Na jeho špici se v malé kabině Apolla 11 tísnili Neil Armstrong, Buzz Aldrin a Michael Collins. První dva jmenovaní dosáhli jako první lidé vůbec měsíčního povrchu, pomyslné mety vesmírných závodů mezi Spojenými státy a Sovětským svazem.

Neil Armstrong ale ideologické rozdíly nedělal. "Je to malý krok pro člověka, ale obrovský skok pro celé lidstvo," řekl.

První muž na Měsíci Armstrong se po svém odchodu z NASA v podstatě stáhl z veřejného života. Plachý astronaut autogramy nedává, dokonce ani nedorazí na oslavy přistání na měsíčním povrchu, které NASA naplánovala. Obává se mimo jiné i lovců suvenýrů - v roce 2005 jeden holič z Ohia prodal jeho vlasy sběrateli za 3 000 dolarů.

Na Měsíci se vystřídalo celkem 12 astronautů, než projekt Apollo skončil. Posledním z nich byl Eugene Cernan, Američan s československými předky. Nyní, po 40 letech, NASA chystá velkolepý návrat. A Měsíc, budou-li peníze, se stane domovem stálé základny a odrazovým můstkem letu k Marsu.

KENNEDYHO VESMÍRNÉ STŘEDISKO

Kennedyho vesmírné středisko na Floridě, místo startu lodí Apollo a domovský přístav raketoplánů, je v posledních letech často v centru pozornosti kvůli špatnému počasí, které brzdí starty či přistání vesmírných lodí.

Jeho zřízením ale NASA sledovala i geografické výhody deštivé a bouřlivé Floridy. Rakety se mohou snadno vydat východním směrem a nad Atlantik, což snižuje riziko, že by v případě neštěstí kolosy plné paliva spadly do obydlených oblastí. Zároveň je Florida z kontinentální části USA nejblíž rovníku, což při startu šetří energii.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Kouř stoupá nad jemenským městem Saná po náletu vedeném Saúdy (22. 9. 2015)
Při náletech v Jemenu zemřelo přes třicet lidí, povstalci viní vládu

Při náletech, které v Jemenu zasáhly hotel u Saná, přišlo o život přes 30 lidí, včetně civilistů, uvedla televize Al-Džazíra. Povstalci viní provládní síly.  celý článek

Kim Wallová na archivním snímku
Torzo těla patří novinářce z ponorky, oznámila dánská mordparta

Torzo těla bez hlavy nalezené v pondělí na jihu dánské metropole Kodaně patří pohřešované švédské novinářce. Po testech DNA to oznámila dánská policie....  celý článek

Muslimská komunita v Ripollu vyjádřila soustrast blízkým obětí teroristických...
Islám, náboženství míru. Charlie Hebdo provokuje obálkou s oběťmi útoků

Francouzský satirický časopis Charlie Hebdo si svým středečním vydáním proti sobě opět poštval nejen muslimy. Karikaturou na obálce připomněl nedávný útok...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.