K nálezu došlo před začátkem stavby turistické atrakce Chrám chmele a piva na Pražském předměstí. Předchozí nálezy jsou přímo z centra Žatce, kde stával přemyslovský hrad, a z lokality Podměstí.
"Ze všech tří nálezů vyplývá, že se tu stříbro zpracovávalo průběžně. Nebyla to nárazová činnost," vysvětluje Čech, jenž v Žatci provádí vykopávky po dvě desetiletí.
Jeho objevy jsou důležité už proto, že zbytky jiné dílny, kde by se mince ve velmi raném středověku vyráběly, zatím nebyly nikde jinde v Česku nalezeny.
Padělání mincíArcheolog našel stříbrné plíšky, ze kterých se mohly vystřihovat mince zvané denáry, i zbytky měděných plíšků. Ostřižky odpovídaly způsobu, jakým se dřív padělaly peníze. Měly měděné jádro, kolem byla slabá stříbrná slupka. Původní mince mohly sloužit třeba jako vzor, ale vedle stříbrné rudy i jako další materiál pro falešné mince. Přidáváním mědi ke stříbru by přemyslovská knížata získala mnohem větší množství mincí a vyřešila by nedostatek stříbra před objevem ložiska u Kutné Hory. Padělání a zlehčování měny nebylo v historii nic neobvyklého. Dělali to i Albrecht z Valdštejna a Karel z Lichtenštejna, kteří po bitvě na Bílé hoře razili znehodnocené mince. Skončilo to státním bankrotem. |
Například říčka Blšanka, jež se na Žatecku vlévá do Ohře, je druhým jménem známá jako Zlatý potok, což dokládá i její německý název Goldbach. Stříbro se získávalo nejblíže v okolí Doupova a v Krušných horách.
O podvodu už věděl i Kosmas
Za druhé se podle Čecha jedná o důkaz falšování středověkých peněz. "Podvod? Ano, ale státní. Šlo o panovnický podvod s penězi, o kterém psal už slavný kronikář Kosmas," upřesňuje Čech.
O výrobě falešných mincí vypovídají hlavně nálezy z Podměstí. Tam zůstaly pod zemí zachované zbytky mincí z let 1061 až 1085, kdy vládl přemyslovský kníže Vratislav II. Další objevy ze stejného místa jsou ale o desetiletí starší, z počátku 12. století.
Čech si tvrzení může dovolit, protože tu našel různé keramické nádoby, v nichž se nalézají kapky stříbra i zbytky mědi. To naznačuje míchání obou kovů, které se používaly při výrobě méně hodnotných mincí.
Nálezy po výrobě falešných mincí někdy z doby po smrti Vratislava II. Čech dává do souvislosti s bojem čtyř Vratislavových potomků o titul českého knížete.
"Hra zájemců o knížecí stolec spočívala i v tom, že si jezdili žádat o podporu císaře do sousední německé říše. Ten jim ji slíbil, ale nechal si za ni štědře zaplatit. Pak si trůn stejně museli sami vybojovat," popisuje středověké praktiky Čech. Dary císaři se přitom řádově pohybovaly ve stovkách kilogramů stříbra.
