Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Čech zachránil odbojáře z transportu. Teď je Spravedlivým mezi národy

  18:38aktualizováno  18:38
Významné ocenění Spravedlivý mezi národy, které uděluje Izrael za pomoc při záchraně Židů před holokaustem, ve středu posmrtně obdržel Přemysl Jansa. Ocenění za něj z rukou izraelského velvyslance Garyho Korena převzal jeho syn Petr.

Petr Jansa (vpravo) se při předávání významného ocenění sešel s Tomášem Kulkou (17. června 2015). | foto:  Petr Topič, MAFRA

Je to válečný příběh o odvaze, jehož aktéři už nežijí. Dramatické okamžiky však doznívají v paměti jejich potomků. Vysokoškolský pedagog Tomáš Kulka si uvědomuje, že nebýt statečného člověka, který jeho otci v klíčovém okamžiku pomohl, nemusel se vůbec narodit.

Přemysl Jansa uprostřed zimy roku 1945 ukryl ve svém domě ve Valašském Meziříčí odbojáře Ericha Kulku, jemuž se podařilo uprchnout i s dvanáctiletým synem Ottou z transportu smrti. Nejprve šli zajatci pěšky, pak je naložili do vlaku směřujícího do Německa.

Kulka i se synem přežil a po válce se stal významným spisovatelem a historikem. Přesídlil do Izraele, kde před dvaceti lety zemřel. Po smrti je i jeho zachránce Přemysl Jansa.

Za otcův čin ve středu syn Petr převzal v Praze z rukou izraelského velvyslance Garyho Korena významné ocenění Spravedlivý mezi národy. Komise založená v roce 1963 při jeruzalémském památníku Jad Vašem uděluje tuto cenu lidem nežidovského původu, kteří nějak přispěli k záchraně Židů před holokaustem.

Zachránil je cizí člověk

„Tatínkovo vyprávění o útěku začínalo zastávkou v Ostravě, kam přijel s transportem zubožených zajatců. Lidé najednou ucítili silnou vůni kávy, na peron totiž Červený kříž přivezl kotel kávy pro vězně. Všichni se dychtivě vyhrnuli z vlaku a esesáci tomu nedokázali zabránit. Tatínek měl pod vězeňským mundúrem pro každý případ civilní šaty. V nastalém zmatku se do nich i s mým starším bratrem svlékli. Pak prý začali proklepávat kola vlaku, takže vypadali jako drážní zaměstnanci. S pomocí statečných lidí se jim nakonec povedlo přežít,“ vypráví Tomáš Kulka.

Když vlak odjel, oba se postupně dostali do Valašského Meziříčí, kde už měl otec nějaké kontakty. Nakonec ho ve své kůlně ukryl pro něj cizí člověk – Přemysl Jansa.

Cestou k němu ho však poznal bývalý spolužák, takže vzrostlo nebezpečí, že bude vyzrazen. Jansa se o oba přesto postaral. Ačkoliv měl početnou rodinu, živil je, a když venku mrzlo, nechal je přespávat v domě. Erich Kulka se pak vypravil do rodného Vsetína a díky pomoci přátel z odboje přežil do konce války v horách.
Kulka strávil za ostnatým drátem řadu let. Gestapo ho zatklo hned v roce 1939, prošel několika koncentračními tábory a nakonec na tři roky skončil v Osvětimi.

„S prožitými hrůzami se tatínek vyrovnával psaním. Hned po válce měl potřebu podat svědectví o tom, co zažil v lágrech. Během útěku se totiž setkal s řadou lidí, kteří jeho vyprávění vůbec nechtěli věřit. Úplně první knihu Továrna na smrt napsal s Otto Krausem, otcem známého herce, s nímž byl v Osvětimi,“ vypráví Tomáš Kulka. Sám přišel na svět až po válce. Čtvrt století svého života strávil v Izraeli, ale po změně režimu se vrátil do Prahy a přednáší na Karlově univerzitě.

Ve středu si v izraelské rezidenci v Praze 6 stiskl ruku se synem zachránce svého tatínka Petrem Jansou. Ten byl v roce 1945 ještě malým chlapcem a o hrdinství otce se podle svých slov dozvěděl až z knih Ericha Kulky. „Můj otec byl velmi skromný člověk. O té události nám neřekl nic,“ poznamenal Petr Jansa po převzetí medaile, na níž je vyryta věta „Kdo zachrání jeden život, jako by zachránil celý svět“.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.