V plzeňské fakultní nemocnici letos ošetřovali už pět lidí, kteří se obávali prudké alergické reakce poté, co je vosy štíply do hlavy nebo do krku.
Mluvčí záchranné služby Plzeňského kraje Lenka Ptáčková spočítala, že výjezdy k lidem, které poštípal hmyz, v těchto dnech převyšují i zásahy u lidí se srdečními slabostmi.
"Máme bodnutí na kterékoliv části těla, měli jsme i dva případy, kdy dotyčný včelu nebo vosu vypil a píchla ho do krku zevnitř. Každý den vyjíždíme ke dvěma až třem případům," uvedla Ptáčková.
Podle zoologa Václava Marce větší agresivitu, bodavost hmyzu, případně jedovatost žihadla ovlivňují chemické postřiky na polích, kde hmyz sbírá potravu. "Chemické látky mění složení jedu," vysvětlil Marc. Přemnožení vos je pak podle odborníků záležitost počasí, právě letošní vlhké a teplé léto jim zřejmě vyhovuje.
Hasiči přijedou, ale neradi
Lidé, kterým se doma nebo na zahradě uhnízdily vosy, volají často na pomoc hasiče. Ti z toho ale nejsou nadšení. Jak vysvětluje jejich krajská mluvčí Alena Marešová, při likvidaci vos nebo sršňů často nebývá v ohrožení život ani majetek, a hasiče tak zbytečně zdržuje od důležitější práce.
"Lidé ale tvrdí, že mají alergii na bodnutí a obávají se následků. A tak na místo vyjíždíme a vosy odsajeme vysavačem a hnízdo zlikvidujeme," řekla Marešová, podle níž jsou nyní tři čtyři takové výjezdy denně.
Důvod, proč lidé volají radši hasiče, je jasný. Oni pracují zadarmo, zatímco specializovaná firma si za zásah naúčtuje i dva tisíce korun.
"Za měsíc zlikvidujeme až padesát hnízd vos a sršňů. Ve srovnání s loňským rokem je jich letos více," uvedl Antonín Drozda ze stejnojmenné dezinsekční firmy.
Mnohdy není výjimkou, že likvidace se nepodaří napoprvé. U sršních hnízd, která mohou dosahovat průměru jednoho metru, je zapotřebí likvidace nadvakrát. "Nejčastěji likvidujeme na půdách rodinných domů. Nejvíce ovšem vyhledávají chatky ze dřeva," řekl Drozda.
první pomoc po bodnutí vosou
|