Experti varují před tímto nepoměrem zejména proto, že přemnožená zvěř spase či poškodí více než čtvrtinu mladých stromků. Poškození jeřábů je pak dokonce stoprocentní.
Studie vyčísluje i celkové ztráty, za něž přemnožení jeleni mohou. Stromky, kterým se i přes "nájezdy" jelenů přece jen podaří vyrůst, zase přemnožená zvěř ničí loupáním a ohryzáváním kůry.
V Krušných horách takhle jeleni podle studie zničí dalších 34 procent mladých stromů. Jejich poškození experti odhadují na 265 milionů korun, přičemž jen roční náklady na ochranu před okusem odhadli na 59 milionů a ekonomické ztráty z poraněných a odumírajících dřevin na dalších 38 milionů.
Jak škodám zabránit?
"Žádné dosavadní kroky nevedly a nevedou k požadovanému snížení nadměrných stavů jelenů," připomínají ve studii vědci. "Tomu problému se věnuji už padesát let a nepohne s tím žádný režim," říká skepticky tajemník Sdružení vlastníku obecních a soukromých lesů Ctibor Záruba.
Problém Krušných hor podle něj spočívá i v tom, že přemnožení jeleni stačí spást téměř všechny sazenice listnatých stromů, od nichž si lesníci slibují zastavení odumírání porostů. "Mizí v tom obrovské peníze," dodává Záruba.
On, ale také například i Marek Tůma z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti doporučují, aby se odstřel jelení zvěře reguloval podle škod, které způsobí. Řídí se tím i v zahraničí osvědčená rovnice: velké škody - razantnější odstřel; žádné - žádný odstřel.
V tom případě by se musel změnit myslivecký zákon, který zatím neumožňuje rychlé zvýšení odstřelu jelenů podle potřeby, tedy například dle napáchaných škod. A ministrovi zemědělství Petru Gandalovičovi se do změn moc nechce.
"Nemám chuť tahat velmi emotivní a rozporuplnou diskusi mezi myslivci a ochránci přírody na půdu parlamentu. Ať se dohodnou vlastníci lesů s nájemci honiteb."
Prim hraje zisk
Gandalovič tak připomíná, že mezi poslanci je mnoho myslivců, kteří si přejí, aby bylo jelenů co nejvíce. Takže vědecké instituce varují před ničením lesů přemnoženou zvěří zatím marně.
Na postupném ničení Krušných hor se podle Jiřího Šilhy z Českomoravské myslivecké jednoty podepisují i dražby honiteb. Získá ji ten, kdo víc zaplatí, a ne lesák, jenž se o les či zvěř poctivě stará.
"Českým lesům plynou z pronájmů či z poplatků za odstřel zvěře obrovské částky. Nad kvalitou lesa tak vítězí zisk," poukazuje na jednu z příčin úpadku Krušných hor Šilha.
