Premiérův tajemník neuspěl v bezpečnostních prověrkách

- Premiérův tajemník Karel Heřman, který je dennodenně v těsném kontaktu s Milošem Zemanem, a přichází tak do styku s tajnými informacemi, neprošel bezpečnostní prověrkou.
Znamená to, že Heřmana, doktora politických věd, bývalého tajemníka KSČ v Praze 4 a předsedu obvodního SSM, považuje úřad, který má prověrky na starosti, za bezpečnostní riziko pro stát.

Tuto informaci potvrdily dva na sobě nezávislé zdroje jeden z Úřadu vlády a druhý z Poslanecké sněmovny. "Doklad z Národního bezpečnostního úřadu ještě na vládu nedorazil, ale informaci, že Heřman neprošel, už máme. Premiér bude muset v dohledné době vyřešit, co s Heřmanem udělá," uvedl jeden ze zdrojů. Své jméno nemohl sdělit, neboť nemá oprávnění mluvit o těchto soukromých údajích.

Karel Heřman má z titulu své funkce tajemníka předsedy vlády rozsáhlé pravomoci: má přístup ke všem dokumentům určeným premiérovi, prochází mu rukama jeho pošta, organizuje mu program, účastní se všech zasedání vlády i zahraničních cest, rozhoduje, kdo a kdy se se Zemanem setká, zvedá i jeho mobilní telefon.

Premiér Zeman přitom říká, že ho Heřmanova bezpečnostní prověrka vůbec nezajímá. "To mi říkáte naprostou novinku. Já ani nevím, že si o ni zažádal. Jestli si myslíte, že já na úřadu zařizuju bezpečnostní prověrky, tak jste na hlubokém omylu," odpověděl Zeman na otázku, co se svým tajemníkem nyní udělá.

Sám Heřman prohlásil, že na výsledky od NBÚ teprve čeká. "Zatím nemám žádný výsledek," řekl. Jeho odpověď není v rozporu s informací, že předběžná zpráva o výsledcích prověrky už do Strakovy akademie dorazila - zatím jen ústně. Mluvil o ní ředitel NBÚ Tomáš Kadlec se šéfem Úřadu vlády a ministrem bez portfeje Karlem Březinou.

Ministr Březina to sice včera nepotvrdil ("O Heřmanově prověrce nic nevím"), Kadlec však schůzku přiznal. "Bavili jsme se obecně o všech lidech z Úřadu vlády. Padlo i jméno Heřmana, ale že bychom se sešli výhradně kvůli němu, to ne," uvedl Kadlec.
Zároveň potvrdil, že prověrka oficiálně ještě neskončila.

O důvodech, proč není Heřman podle zákona o ochraně utajovaných skutečností způsobilý k tomu, aby jeho rukama procházely strategické informace, se může jen spekulovat. NBÚ je nesdělí dokonce ani jemu samému. V jeho případě nelze vyloučit, že to je kvůli jeho komunistické minulosti: vystudoval vysokou školu politickou při ÚV KSČ, získal tam titul doktor politických věd, působil jako tajemník OV KSČ v Praze 4.
Heřman se domnívá, že nic z toho mu nemůže přitížit. "Kdyby toto bylo překážkou, bylo by to pro mě překvapení a nemyslím, že by to bylo správné," řekl.

NBÚ nevydá osvědčení ke styku s utajovanými skutečnostmi ani osobě, která může být z jakéhokoli důvodu vydíratelná. Může jít o věci ze soukromého života (třeba to, že pije, bere drogy nebo tají svou sexuální orientaci) či o pochybné ekonomické a politické vazby.

Karel Heřman je po šéfovi premiérových poradců Miroslavu Šloufovi další problémová postava z nejbližšího okolí Miloše Zemana. Do sociální demokracie jej přivedl právě Šlouf před volbami v roce 1996.

"Dělal zvukaře v Zemáku, zapínal tam mikrofony a pouštěl hudbu do reproduktorů," popsal jeden ze sociálních demokratů počátek Heřmanovy kariéry v ČSSD.
Po volbách nastoupil společně se Šloufem do kanceláře předsedy Poslanecké sněmovny, jímž se tehdy stal Zeman. "Je to pilný, pracovitý a organizačně zdatný člověk," popsal svého známého z dob před listopadem 1989 generální tajemník Strany československých komunistů Miroslav Štěpán. Heřman podle něj byl vždy "oddaný naší věcí" a pravidelně se účastnil Štěpánových porad městského výboru KSČ.

Zeman se minulostí Heřmana stejně jako Šloufa nikdy nezneklidňoval. "Pan Heřman je jedním z úspěšných pracovníků ve volebním autobuse Zemák. Považuji za dobré, aby v mé kanceláři byli úspěšní manažeři," řekl v roce 1996, kdy se i v ČSSD ozývaly první hlasy proti příchodu bývalých komunistických funkcionářů do Zemanova aparátu.

Premiér Miloš Zeman a jeho tajemník Karel Heřman


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video