Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Premiérův podpis amnestie je tradice, říká šéf Legislativní rady vlády

  1:01aktualizováno  1:01
Václav Klaus kvůli amnestii čelí přívalu kritiky a opozice spílá i premiérovi Petru Nečasovi, jenž prezidentovo rozhodnutí podepsal. Předseda Legislativní rady vlády Petr Mlsna však vysvětluje, že úkolem předsedy vlády není amnestii posuzovat či měnit, ale pouze zamezit nesouladu s platnou legislativou.
Mladík propuštěný na amnestii z věznice Pankrác (3. ledna 2012)

Mladík propuštěný na amnestii z věznice Pankrác (3. ledna 2012) | foto:  Petr Topič, MAFRA

"Teoreticky ji (Nečas) podepsat nemusel. Avšak ústavní tradicí v našem právním systému je, že premiér vždy kontrasignuje rozhodnutí prezidenta o amnestii. Za 95 let nikdy nedošlo k situaci, že by předseda vlády toto rozhodnutí nepodepsal," argumentuje Mlsna.

Kontrasignace předsedy vlády podle Mlsny představuje spíše pojistku před excesivním jednáním prezidenta, úkolem premiéra totiž není vyhodnocovat či měnit obsah prezidentova rozhodnutí.

"Takové rozhodnutí by muselo zjevně vybočovat z rámce prezidentových pravomocí. Pokud by třeba zmírnil některé z trestů a nahradil je tresty, jež trestní zákoník nezná. Místo podmíněného trestu by například prezident nařídil vyplatit odsouzeným třicet ran holí, což by státní moc nemohla pro rozpor s platným právním řádem vykonat," vysvětluje.

Přesto někteří právní experti s tímto výkladem nesouhlasí. "Více právních výkladů je možné vždy. Důležité je, jak se na amnestie hledělo na počátku, kdy byla do právního řádu zavedena. Doktrína z první republiky říká, že amnestie je rozkazem prezidenta republiky zvláštního druhu, který činí jako součást moci výkonné vůči vládě, a ta jej má realizovat. Kontrasignace je vnímána jako akt seznámení výkonné moci s rozhodnutím prezidenta republiky, ale toto rozhodnutí je nadále aktem prezidenta."

Ústava se měnit nebude, jinak by z ní byl trhací kalendář

Po zavedení amnestie, díky které byli omilostněni i mnozí recidivisté, násilníci nebo účastníci miliardových tunelářských afér z devadesátých let, se skupina senátorů rozhodla prezidentovo rozhodnutí napadnout u Ústavního soudu. 

Mají stěžovatelé šanci na úspěch? "Rozhodnutí o amnestii není právním předpisem, domnívám se proto, že Ústavní soud nemůže amnestii nebo její část zrušit. Podstatným znakem právních předpisů je působení do budoucna, naproti tomu rozhodnutí o amnestii se naplní její realizací," tvrdí Mlsna.

Kritizovaná amnestie rozvířila i názor, aby byly omezeny pravomoci prezidenta, jako to udělali například Slováci po kontroverzní amnestii Vladimíra Mečiara v roce 1998 (více čtěte v komentáři Luboše Palaty).

"Kdyby se ústava měnila vždy, když se takové nápady objevují, tak z ní dnes máme trhací kalendář. Ústava nemá reagovat na aktuální situaci, má být stabilním základem ústavního systému," odmítá Nečasův muž podobné snahy.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.