Premiéra Špidlu vítá Bílý dům

Bude to víceméně formální a poměrně krátká, jen třicetiminutová schůzka. Pro premiéra Špidlu přesto představuje jeden z vrcholů jeho dosavadní politické kariéry: v úterý odpoledne středoevropského času se ve Washingtonu setká s americkým prezidentem Georgem W. Bushem.

Podržet spojence
Jak se to vlastně stane, že český premiér, označovaný doma často za "extrémního levičáka", dokáže usednout v Bílém domě s konzervativcem Bushem, zvlášť když třeba pravicový prezident Václav Klaus takovou šanci dosud nedostal, a jak to tak vypadá, ani hned tak nedostane?

"U spojeneckých svazků je důležitější než politický názor nebo stranická příslušnost schopnost být v těžkých dobách solidární se spojencem," odpověděl před dvěma týdny v Respektu na stejnou otázku odcházející náměstek ministra zahraničí a bývalý velvyslanec v USA Alexandr Vondra.

Řeč je samozřejmě o nedávné válce v Iráku: Špidlova vláda ovšem březnový útok Američanů na Irák nijak nadšeně nepodpořila a sám Špidla v rozhovoru pro MF DNES prohlásil, že si útokem "není jist".

Česká vláda však nakonec s útočící koalicí "držela basu", čeští chemici a lékaři byli v Zálivu - a premiér se před americkým velvyslancem v Praze (a Bushovým velmi blízkým člověkem) Craigem Stapletonem na rozdíl od prezidenta Klause nepouštěl do úvah, že Američané v Iráku žádné zbraně hromadného ničení nenajdou, a pokud ano, je otázka, jak se tam dostaly.

Komentář Jana Macháčka čtěte ZDE

Výsledek je tak zřejmý a dobře čitelný i ze strohých diplomatických vyjádření: Stapleton, který bude dokonce Špidlu příští týden zcela netradičně v USA doprovázet, minulý týden v České televizi oznamoval, že "hlavním bodem premiérova programu v USA bude setkání s prezidentem Bushem".

O Klausovi už hovořil zjevně obezřetněji: "Zatím neexistuje žádný plán návštěvy pana Klause v Bílém domě. On však má řadu přátel ve Spojených státech a jsem si jist, že při některé ze svých návštěv Washingtonu bude mít možnost setkat se s některými našimi vysokými státními činiteli."

A náměstek Vondra to v už citovaném rozhovoru pro Respekt říká ještě srozumitelněji: "K tomu, aby se dva setkali, musí být vůle obou."

Klaus se aspoň vyfotil
Klaus, který se zatím musel spokojit se schůzkou s viceprezidentem Dickem Cheneyem, už se s Bushem přece jen jednou viděl - během nedávné návštěvy ruského Petrohradu. Ale za trumf to pokládat nemůže: Bush se během zhruba čtyř minut zdvořilostní konverzace na slavnostní recepci poptal na zdraví svého přítele ambasadora Stapletona, o pozvání do Washingtonu nepadlo ani slovo.

Problém navíc vznikl kvůli společným fotografiím obou prezidentů, které pořídili a českým médiím rozdávali přímo úředníci Klausovy kanceláře. Američané snímky nebyli zrovna nadšeni. Vznikly totiž v okamžiku, kdy je na podobných akcích diplomatickými zvyklostmi zakázáno fotografovat, a to proto, aby v uvolněné atmosféře nevznikly snímky, které si někdo z diplomatických a politických důvodů nepřeje.

"Muž s dobrou pověstí" žehlí vztahy s USA

Vladimír Špidla se ve Washingtonu těší "dobré pověsti". Je to skoro až překvapivé: nebyl snad stejný Špidla vicepremiérem Zemanovy vlády, během jejíchž let se česko-americké vztahy dostaly na nejhorší úroveň od roku 1989?

Americko-české vztahy, jakkoliv je z pohledu Washingtonu zaštiťoval spolehlivý a v USA vždy s poctami vítaný spojenec Václav Havel, začaly po nástupu ČSSD k moci v roce 1998 zřetelně uvadat.

A vypadalo to, že to je koneckonců i cíl Zemanovy vlády: "Česká republika už nebude trojským koněm USA v Evropě," prohlásil v létě 1998 čerstvý ministr zahraničí Jan Kavan. Co slíbil, to také udělal.

Další léta se stala dlouhou přehlídkou "nedorozumění" na trase Praha Washington: spor, zda z Prahy bude moci vysílat Kongresem financované Rádio Svobodný Irák. Český postoj k bombardování Jugoslávie. Neprůhledný tendr na stíhačky. Kauza zničené investice Ronalda Laudera v TV Nova. Kavanovo kličkování při přípravě rezoluce OSN o lidských právech na Kubě, na něž si Havlovi stěžoval Bushův ministr zahraničí Powell.

Sám Špidlův předchůdce Miloš Zeman však při svých dvou návštěvách USA (1999 a 2001) udělal podle diplomatických zdrojů ve Washingtonu dobrý dojem. Svou hvězdnou hodinu Zeman zažil při své návštěvě v listopadu 2001, kdy George Bush po 11. září sháněl podporu pro svou protiteroristickou akci v Afghánistánu.

Zemanova jasná slova mu musela znít velmi příjemně: "S teroristy se nevyjednává. Bombardování musí pokračovat, jinak dáme teroristům šanci k přípravě dalších útoků."

Už pár měsíců po Zemanově úspěšné cestě to však vypadalo na další skandál. Počátkem roku 2002 totiž vyšlo najevo, že Američané váhají s ratifikací klíčové spojenecké smlouvy ATOMAL o předávání tajných vojenských informací kvůli obavám z podezřelých kontaktů Zemanova šéfporadce Miroslava Šloufa a jeho týmu. (Zeman kvůli tomu neodjel na svou již naplánovanou cestu do USA v říjnu 2000.)

Problém vyřešil Špidla. V březnu 2002 při své cestě do USA ještě jako vicepremiér spojencům slíbil: Pokud se stanu premiérem, Šlouf a jeho lidé ve státních službách končí. A to se také stalo. Špidlův kabinet pak v červnu pochválil americký velvyslanec Stapleton za "jasnou snahu pokořit korupci" v  zemi. I díky tomu Vladimír Špidla zítra vstoupí do Bílého domu jako spolehlivý spojenec Ameriky a muž "s dobrou pověstí".