Uprchlíci na makedonsko-srbské hranici (3. ledna 2016)

Uprchlíci na makedonsko-srbské hranici (3. ledna 2016) | foto: AP

Premiér Sobotka mluví o záložním hraničním systému, když selže Turecko

  • 606
Novou variantu, jak by mohla postupovat Evropa při snaze zastavit příval uprchlíků do Evropy, zmínil poprvé ve Sněmovně premiér Bohuslav Sobotka. Tou je podle něj „záložní hraniční systém“ na linii Bulharsko a Makedonie, pokud by dál nefungoval schengenský systém v Řecku a dohodu s EU o zachytávání migrantů nedodrželo Turecko.

„Bez odstranění války v Sýrii nebude odstraněna zhruba polovina motivace pro silnou migrační vlnu, která tady je. Turecko musí plnit dohody, které uzavřelo s Evropou, musí regulovat migraci, musí bojovat proti pašerákům lidí, zasáhnout proti prodeji člunů přímo na náměstích tureckých měst, tohle musí udělat Turecko,“ uvedl premiér.

„Musíme posílit vnější ochranu schengenské hranice, zřídit společnou evropskou pobřežní a pohraniční stráž, a pokud nic z toho nezafunguje, tak musíme na linii Bulharsko Makedonie vytvořit určitý záložní hraniční systém, připravit tam technická opatření a regulovat migraci tam, pokud se ji nepovede regulovat v Turecku nebo v Řecku,“ prohlásil Sobotka.

Hlavně funkční hotspoty

Ministři vnitra zemí V4 v úterý opět odmítli kvóty pro přerozdělování uprchlíků. Podle českého ministra vnitra Milana Chovance ve Visegrádu panuje shoda na tom, že nelegální migraci může zastavit jedině důsledná ochrana vnějších hranic. Proto je třeba zajistit fungování takzvaných hotspotů. "Tyto hotspoty musí fungovat ve formátu detenčního zařízení, kde budou migranti omezeni na pohybu a svobodě, než budou prověřeni," řekl Chovanec po jednání ministrů vnitra V4 v Praze. Polsko, Maďarsko, Česko a Slovensko chtějí také podporovat vznik společné evropské pohraniční stráže a efektivní návratovou politiku. Ministři vnitra se také domluvili, že do Makedonie vyšlou společnou misi, která zjistí možnosti spolupráce při kontrole makedonské hranice.

zdroj: ČTK

Turecko má od EU slíbené tři miliardy eur, pokud změní přístup k uprchlíkům a nenechá je proudit do Evropy.

Poslanci se neshodli, kdy budou jednat o uprchlické krizi

Uprchlická krize a postoje české vlády k jejímu řešení nejspíš ještě na této schůzi zaměstnají poslance, i když se zatím neshodli, kdy to bude. Podle vládní koalice by to mělo být 9. února.

Na projednání tohoto bodu se podle lidovců dohodla koalice i kvůli situaci v Německu po silvestrovských sexuálních útocích imigrantů na německé ženy.

Opoziční Úsvit zase představil petici za ochranu státních hranic České republiky a zejména jeho poslanci hodně stáli o to, aby se o tomto tématu jednalo přednostně. Jenže narazili.

„KDU-ČSL přišla s návrhem na zařazení bodu k uprchlické krizi, je to projednáno s koaličními partnery,“ řekl šéf lidoveckých poslanců Jiří Mihola. Předseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti a místopředseda křesťanských demokratů Ondřej Benešík uvedl, že cílem je, aby Sněmovna podpořila současnou vládní politiku vůči migraci.

„Musíme vyslat veřejnosti signál, že ochráníme zájmy našich občanů,“ řekl předseda poslanců ANO Jaroslav Faltýnek. Potvrdil, že vládní koalice bude chtít o migrační krizi a tom, jak k ní ministři přistupují, jednat. „O čem jiném by Sněmovna měla jednat,“ řekl také Sobotka. Jenže následovala jen hádka poslanců, kdy to přesně bude. A zcela bez výsledku.

Úsvit: Brusel je nám na nic, chceme ochranu hranic

S tím, že vláda nedělá dost pro ochranu českých občanů, ale naprosto nesouhlasí opoziční Úsvit. „Brusel je nám na nic, chceme ochranu hranic,“ přečetl první větu petice za ochranu státních hranic ČR lídr strany Miroslav Lidinský. Jen v pondělí, v den, kdy Úsvit v Praze rozdával speciální noviny k postojům své strany a Bloku proti islámu, s nímž spolupracuje, petice podle předsedy strany podepsalo několik tisíc lidí.

Počet uprchlíků v Evropě

V celkovém počtu migrantů tvoří menšinu, ukazují data

„Neschopnost Bruselu donutit Řecko k ochraně jižní unijní hranice nás donutila zmobilizovat všechny síly,“ uvedl předseda Úsvitu. „Žádáme vládu ČR o stálou ochranu ČR před přílivem migrantů, terorismem a dalšími bezpečnostními riziky po vzoru jiných států,“ píše se v petici.

„Vláda by nám měla jasně říci, jak bude postupovat v migrační krizi,“ řekl také předseda ODS Petr Fiala.

Ačkoli do České republiky prakticky uprchlíci nemíří, situace se vyhrotila v Německu kvůli sexuálnímu obtěžování tamních žen ze strany běženců a poté, co o tom tamní média zpočátku mlčela. K sexuálnímu napadání žen došlo nejen v Kolíně nad Rýnem, ale i dalších velkých městech v Německu a také v dalších evropských městech.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video