"Většinu válečných zločinů spáchali jednotlivci a příslušníci polovojenských sil. Ve zbývajících dokumentech nebudou nalezeny důkazy o účasti státu v těchto zločinech," je přesvědčen srbský premiér Zoran Džindjič.
NATO při svých náletech zasáhlo ústředí policie i armády v centru Bělehradu a způsobilo v nich nenapravitelné škody. Djindjič také varoval, že spisy zbývající v tajných archívech nebudou odpovídat západním standardům archivnictví a dokumentace.
"Všechno, co ještě existuje, bude poskytnuto. Je v našem zájmu personalizovat odpovědnost a zjistit, zda se některá státní instituce zúčastnila válečných zločinů," řekl Džindjič, podle něhož ICTY chce věci, které NATO úmyslně zničilo, aby policii zabránilo je používat.
Haagský tribunál a skupiny na obranu lidských práv vyvíjely v posledních týdnech na Bělehrad nátlak, aby umožnil přístup ke svým archívům. Slibují si od toho nalezení důkazů, jež by pomohly při odsouzení bývalého jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče a dalších osob, které ICTY obvinil z válečných zločinů.
Soud žádá svědectví válečného reportéra
Soudci Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v Haagu zvažují, zda mají předvolat amerického novináře Jonathana Randala, aby svědčil v procesu s bosenským Srbem Radoslavem Brdjaninem.
Jak varovali Randalovi právníci, reportérovo vystoupení před haagským tribunálem by mohlo být významným a negativním precedentem pro práva novinářů přinášejících zpravodajství o válečných konfliktech.
Žalobci proti Brdjaninovi předvolali jako svědka bývalého reportéra listu The Washington Post Randala, jehož článek z roku 1993 o etnickém čištění ze strany Srbů byl přijat jako důkaz v procesu s Brdjaninem.
Randalův právník Geoffrey Robertson zdůraznil, že kdyby byl jeho klient nucen ke svědecké výpovědi, mohlo by to mít dopad na možnosti novinářů krýt válečné konflikty. "Znamenalo by to pro ně ztížení práce, protože by jejich zdroje vyschly," řekl Robertson.
"Mezinárodní justice závisí do určité míry na možnostech novinářů psát o válečných zločinech. Pokud válčící strany budou novináře opomíjet, ztěžovat jim práci nebo je zabíjet, možná ani nebudeme mít tribunál pro válečné zločiny," dodal Robertson.
Podle Robertsona v mezinárodním právu není jasný precedent pro obdobné situace, i když v roce 1997 Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku vydal rozsudek chránící právo novinářů krýt důvěrné zdroje.
Podle odborníků lze předpokládat, že otázka válečných korespondentů a jejich případných výpovědí se dostane ještě více do popředí poté, co začne fungovat nový mezinárodní trestní soud.
Brdjaninovi právníci odmítli nabídku obžaloby, aby Randal pouze dodal prohlášení. Podle Brdjaninova obhájce Johna Ackermana v článku The Washington Post chyběl základní kontext. "Nemluvíme zde o ochraně zdrojů, ale o ochraně novinářů," řekl Ackerman.
Brdjanin je obžalován, že hrál klíčovou roli při deportacích, mučení a vraždách Muslimů a Chorvatů při občanské válce v bývalé Jugoslávii v letech 1992 až 1995.
Ve svém článku Randal popsal Brdjanina jako radikálního srbského nacionalistu. Brdjanin mu údajně řekl, že obyvatelé Bosny, kteří nebudou chtít bránit srbské území, by měli být nenásilně odsunuti.
