Ve Varnsdorfu řeší dávky stravenkami. Univerzálně má lidem ke stejnému účelu - tedy aby nekupovali za dávky alkohol a cigarety - sloužit takzvaná sociální karta.

Ve Varnsdorfu řeší dávky stravenkami. Univerzálně má lidem ke stejnému účelu - tedy aby nekupovali za dávky alkohol a cigarety - sloužit takzvaná sociální karta. | foto: Karel Pešek, MF DNES

Premiér proti „flákačům“: co vše zabrání zneužívání dávek v novém roce

  • 1384
Premiér Petr Nečas hřímal o víkendu v Ústí nad Labem: "Stát nepomůže flákačům a delikventům, kteří zneužívají dávky." Zneužívání dávek bude od Nového roku skutečně o něco těžší, na druhou stranu zůstává část plánů stále jen na papíře. Podívejte se, co se změní a co zatím ne.

Co bude platit od 1. ledna 2012

Těžiště vládních opatření zpřísňujících pravidla dávek leží ve schválené sociální reformě. Kabinetu se přes odpor levice podařilo prosadit několik výrazných změn.

Dávky v roce 2010

Sociální výdaje resortu práce činily celkem 440 miliard Kč. Tři čtvrtiny z toho šly na důchody.

Stát vydal 13,4 mld. na podporu v nezaměstnanosti, na pomoc v hmotné nouzi (bydlení, mimořádná okamžitá pomoc, živobytí) 3,9 mld. a na dávky státní sociální podpory (přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, rodičovský příspěvek) 40,8 mld. Kč.

Zdroj: Vývoj sociálních výdajů MPSV za rok 2010

První změna zasáhla doplatek na bydlení. Ten dosud obce vyplácejí majitelům objektů za každého ubytovaného. U pětičlenné rodiny činí 20 000 Kč měsíčně. Stát tak ročně vyplatí 700 milionů.

Nově bude všechny dávky, tedy i doplatek, vyplácet úřad práce. Reforma vezme majitelům ubytoven přímý vliv na určování výše doplatku, v budoucnu jej má stanovit zákon (čtěte více o "parazitování" na doplatku). Od toho si vláda slibuje konec byznysu se stěhováním sociálně slabých rodin do ubytoven, tedy postupu, na jehož konci je rostoucí počet romských "ghett".

Příjemci dávek vyfasují sociální karty, kterými se budou prokazovat na úřadech, vybírat peníze z bankomatu či platit v obchodech. Karta bude povinná jen pro lidi přistižené při utrácení dávek za alkohol, cigarety či hazard.

Zřejmě nejhlasitěji opozice kritizovala, slovy politiků ČSSD, "nucené práce". Vláda totiž prosadila, že po dvou měsících evidence na úřadu práce nezaměstnaný dostane nabídku veřejně prospěšné služby v rozsahu 20 hodin týdně. Pokud odmítne, přijde o podporu v nezaměstnanosti až na šest měsíců.

Opozice v této souvislosti varovala, že na dva měsíce se může bez práce ocitnout kdokoliv. Nejen premiérem zmíněný "flákač", ale i slušný člověk. ČSSD pohrozila, že se kvůli tomu obrátí na Ústavní soud, dosud tak ale neučinila.

Novela zákona o zaměstnanosti počítá také s tím, že nárok na podporu v nezaměstnanosti bude mít jen ten, kdo za poslední dva roky pracoval aspoň rok. Dřívější norma byla mírnější, stanovovala podmínku 12 měsíců práce v uplynulých třech letech.

Těžší to budou mít i lidé, které živí finta s trvalým pobytem hlášeným na radnici. Například dospělý syn, o němž rodiče prohlásí, že u nich nežije, přinese měsíčně do rozpočtu domácnosti 1 126 Kč (více o "bydlení na radnici" čtěte zde).

"Nově se u všech dávek bude zjišťovat nejen trvalý pobyt, ale i bydliště, kde má daný člověk děti, kde má lékaře, kde se zdržuje," popisuje další zpřísňující krok Táňa Švrčková z tiskového oddělení ministerstva práce. Připouští ale, že se nemusí podařit odhalit úplně všechny podvodníky.

Kritik reformy

Provedení reformy odmítl v září v časopisu Rezidenční péče profesor Martin Potůček, vedoucí Centra pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd UK.

Převedení výplat dávek z obcí na úřady práce by podle něj bylo napřed dobré ozkoušet v menším měřítku a vyladit. "Pokud výplatu dávek obcím seberete a ponecháte jim jen zajištění sociálních služeb, levá ruka (úřady práce) nebude vědět, co dělá pravá (sociální odbory v obcích). Na specifické životní situace se začnou pasovat jednoduchá schémata, mnohé problémy nebudou vůbec rozpoznány," říká Potůček o dávkách hmotné nouze, příspěvků na péči a dávek sociální péče pro osoby se zdravotním postižením.

"Lidé se dostanou do obtížnějších situací, než v jakých by se ocitli za stávající situace. Vzroste nezaměstnanost i výskyt nemocí. Nezaměstnanost poškozuje rodinné soužití, rodiny se rozpadají. Dnes nikdo nemůže říci, že to v tomto širším pojetí povede k úsporám," říká profesor.

Není bez zajímavosti, že objem peněz v dávkách (nepočítaje důchody) není v kontextu celého rozpočtu klíčový. Například na podporu v nezaměstnanosti stát loni vydal 13,4 miliardy korun, tedy jen tři procenta toho, co šlo na důchody.

Platí ovšem, že veřejnost vnímá zneužívání dávek velmi citlivě. Romské útoky a eskalace napětí na Šluknovsku dostaly do širokého povědomí existenci zcela jiného "světa", v němž lidé žijí z dávek, posmívají se pracujícím a vychovávají v tom duchu své děti.

Co zatím zůstává na papíře

Vedle sociální reformy je ale řada témat, u nichž se zatím neví, kdy (či zda vůbec) začnou platit nová pravidla.

Centrální registr přestupků má sloužit policistům k odhalení, jestli člověk, který se právě přistěhoval ze druhého konce republiky, je opravdu čistý jak lilie, nebo je ve skutečnosti pěkné kvítko. Práce na příslušné novele zákona je zatím pozastavená. Pokud vláda rozhodne o pokračování, registr by mohl začít fungovat ještě během roku 2012.

Registr přestupků by se stal účinnou zbraní zejména v kombinaci se zavedením pravidla říkajícího, že více přestupků bude posuzováno jako trestný čin. I tento záměr premiéra zatím ale zůstává ve fázi slov (čtěte komentář předsedy vlády k přestupkům na webu vlády).

Kabinet zatím nedal obcím do rukou nástroj, kterým by mohly účinně regulovat provoz výkupen kovů či zastaváren. V minulosti sice ministerstvo životního prostředí připravilo několik prováděcích vyhlášek, jenže kabely, okapy či poklopy kanálů jsou nadále oblíbeným terčem nočních sklizní.

Zlodějům kovů usnadňuje "práci", že se škoda vyčísluje v ceně kovu, nikoliv v nákladech na opravu zařízení, které poničí. Pokud budou dopadeni a usvědčeni, nehrozí jim vážný trest.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video