Premiér Nečas vypovídal jako svědek u Ústavního soudu a hájil škrty, které na podzim prosadila jeho vláda. | foto: ČTK

GLOSA: Dušený Nečas v prázdném sále

  • 299
Být v kůži Petra Nečase, necítil bych se asi po výslechu u Ústavního soudu nejlépe. Z otázek předsedy soudu Pavla Rychetského i místopředsedkyně Elišky Wagnerové nebyly cítit nijak zvlášť velké sympatie k tomu, jakým způsobem vláda loni na podzim prosadila omezení porodného a další sociální škrty.

Když označila Wagnerová škrty za "primitivní změny", nebo když Rychetský říkal, že potřeba snížit schodek rozpočtu není sama o sobě důvodem k vyhlášení legislativní nouze, bylo evidentní, že verdikt nemusí být jednoznačně takový, jaký by chtěla slyšet Nečasova vláda.

Bohužel pro Nečase se ovšem neřešilo to, zda má jakákoli odpovědná vláda snižovat zadlužování státu a schodek státního rozpočtu - ale jen to, jestli procedura, kterou vláda na podzim zvolila, nepotlačila účelově práva opozice.

Vzpomínám si na onen dlouhý večer v Poslanecké sněmovně, kdy koaliční většina protlačila několik zákonů se škrty. Než došlo na hlasování, zda se má omezit porodné či snížit dlouhodobá nemocenská, odhlasovala koaliční většina, že se k zákonu vůbec nepovede obecná rozprava. Bylo to zbytečné. Všichni věděli, že zákon bude nakonec přijat. Koalice jen naládovala střelivo ČSSD, která zčásti i na tomto postavila svou ústavní stížnost.

Voliči hlasovali mimo jiné o tom, zda chtějí vládu, která bude víc šetřit

Voliči ve volbách hlasovali mimo jiné o tom, zda chtějí vládu, která bude šetřit. Jenže ústavní soudci mají odpovědět na jinou otázku. "Byla by to věc, která by mohla za určitých okolností vést k nedůvěryhodnosti našeho rozpočtu," odvětil po třičtvrtěhodinovém výslechu Nečas na dotaz, co by se stalo, kdyby soudci stížnosti kvůli nezvládnuté parlamentní proceduře vyhověli a zákon zrušili.

V každém případě by to byla další rána důvěryhodnosti vlády, kterou v posledních týdnech pohlcují spory - o policejního prezidenta, slovní přestřelky mezi ministry Vondrou a Kalouskem, nedůvěra mezi ODS a Věcmi veřejnými a naopak...

Ale zatím je stále ještě pravděpodobnější varianta, že vláda své škrty u Ústavního soudu obhájí, třeba tak těsně, jako když za Topolánkova kabinetu ústavní soudci podpořili poplatky u lékaře poměrem osm ku sedmi hlasům.

Složení Ústavního soudu se od té doby - od jara 2008 - nezměnilo. Změnilo se jediné. Když Mirek Topolánek a Tomáš Julínek vypovídali kvůli třiceti korunám za návštěvu u lékaře, praskala soudní síň ve švech. Problém najít místa měli i novináři. Když Rychetský s Wagnerovou dusili Nečase kvůli významným sociálním škrtům, jednací síň byla téměř prázdná. Nečasovy škrty zjevně vzrušují většinu veřejnosti méně, než svého času zdravotnické poplatky, které si vzal jako klacek na vládu Jiří Paroubek.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video