Premiér opakuje hrubé chyby

Rezignace Miloše Kužvarta na místo v evropské vládě je především velkou prohrou premiéra Špidly. A už několikátou v řadě. Důvod je stále tentýž. Špidla vybírá do vlivných funkcí slabé kandidáty, aby se zavděčil oběma částem znesvářené ČSSD. A tato taktika opakovaně selhává.

Byl to Vladimír Špidla, kdo si málo výrazného Miloše Kužvarta do Evropské komise vybral. Prosadil ho proti vůli části svých spolustraníků i obou zbylých vládních stran a dotlačil ho až do Bruselu.

Špidla je tedy jednoznačně tím, kdo je za nominaci kandidáta Kužvarta i za jeho následné selhání nejvíce zodpovědný.

Pro předsedu vlády je to navíc už několikáté selhání podobného typu v řadě.

Právě před rokem utrpěl porážku v prezidentské volbě. Sám Špidla o ní mluví jako o svém největším neúspěchu. Ten páteční je však možná ještě větší. Tentokrát se totiž premiér nemůže vymlouvat na tajnou volbu a nekázeň svých straníků.

Obě porážky mají stejnou příčinu.

Vladimír Špidla si vybral na mimořádně důležitou funkci kandidáta z "druhé ligy".
Do první prezidentské volby vyslala nejsilnější vládní strana kandidáta Jaroslava Bureše, muže, jehož největší předností bylo, že "na něj nominace zbyla a tak nějak nikomu moc nevadil".

Po neúspěchu a následném odstřelu Zemana ve druhém kole prezidentské volby připomínalo Špidlovo hledání prezidenta burzu nápadů - Helena Illnerová, Pavel Rychetský... Jistě osobnosti ctihodné, ale prezidentští kandidáti jen stěží.

A nakonec Špidlova strana nominovala Jana Sokola. Kandidáta, kterého odmítala podpořit podstatná část samé ČSSD. Výsledek je známý - prezidentem je Špidlův soupeř Václav Klaus. Premiér se však z chyby nepoučil.

Přišlo další personální rozhodnutí a další chyba. Na funkci ministra spravedlnosti si vyhlédl málo nápadného spolustraníka Vladimíra Papeže. Ještě než jej stačil jmenovat, ukázalo se, že ministerský kandidát navštěvoval nevěstince, a premiér opět prohrál.

Předseda dvou ČSSD
A historie se opakuje. Špidla dlouho vybíral muže do evropské vlády, až přišel se jménem Miloše Kužvarta.

Co když vláda padne?

Pokud premiér bude dál chybovat a nakonec padne, získá hlavní roli prezident Klaus. Ten bude vybírat ze tří hlavních variant:

Varianta A - mladík
Klaus pověří sestavením vlády Grosse. To se čeká, Klausovi však může připadat příliš mladý a nezralý.

Varianta B - důchodce
Klaus pověří sestavením vlády Zemana. Zná ho, umí s ním jednat. Vláda bude menšinová s tichou podporou komunistů.

Varianta C - záskok
Klaus prosadí přechodnou vládu a předčasné volby. V těch by byla favoritem "jeho" ODS

Neodradily ho ani protesty lidovců a unionistů. Kužvart se nakonec sám funkce vzdal a šéf KDU-ČSL Miroslav Kalousek si může zpětně gratulovat k prorocké větě: "Nenecháme se Kužvartem zesměšnit."

Proč ministerský předseda neustále opakuje jednu a tutéž chybu? Důvod je nasnadě. Vladimír Špidla totiž nepředsedá jedné straně, ale dvěma. Sociálním demokratům "špidlovským" a "zemanovským". A aby je udržel pohromadě, musí do vlivných funkcí vybírat takové kandidáty, kteří především nebudou nikomu vadit.

Výběr slabých kandidátů pak vede k porážkám, Špidlovi se zpětně vracejí a dál oslabují jeho pozici.

Otázkou, která se po opakovaném fiasku nabízí, je, zda posledním personálním krokem Vladimíra Špidly nebude jeho vlastní odchod. Tentokrát zřejmě ještě krizi přežije, bude-li však ve stejných chybách (a přehlížení koaličních partnerů) pokračovat, může to vést k rozložení současné koalice nebo až k pádu vlády.