Alávího příkaz přišel v ten samý den, kdy povolil Američanům, aby ve Fallúdže bombardovali údajné teroristé sídlo.
Podle deníku New York Times jsou obě rozhodnutí důkazem Alávího politiky: vycházet vstříc těm bojovníkům, kteří spolupracují, a naopak tvrdě potírat ty, kteří se vzpírají.
Zákaz přišel kvůli štvavé kampani
List Al-Havza nechal zastavit na konci března Paul Bremer, tehdejší správce Iráku. Důvodem byla antiamerická kampaň, kterou islámské noviny podporovaly.
Krok USA tehdy rozlítil nejen běžné Iráčany, ale také vlivné duchovní. Po cenzorském pokusu se vzedmula mohutná vlna násilí, ze které byl často viněn šíitský kazatel Muktada Sadr.
"Nelze popřít, že to byl správný krok. Ale přišel i tak pozdě," zhodnotil premiérův krok v Nadžáfu Sadrův spolupracovník Šejk Ahmed al-Šajbání. Aláví gesto přesto ocenil.
USA v Iráku vládnou i nevládnou
Začalo se spekulovat, jestli Aláví nechtěl souhlasem s Al-Havzou pouze zmírnit negativní dopad amerického bombardování ve Fallúdže, napsal New York Times.
Irácká vláda je u moci od 28. června, ale mnoho Iráčanů je přesvědčeno, že skutečnými vládci země jsou nadále Američané a jejich koaliční partneři. Jak USA, tak Alávího kabinet takovou teorii ale popírají.
"Už nejsem u kormidla. Jsme pouze podpůrná síla suverénní vlády," prohlásil během návštěvy Iráku Richard Armitage z amerického ministerstva vnitra.
"Jde o to, že už nemůže jednat, jak se nám zachce. Suverénní národ musí souhlasit," dodal v narážce na bombardování, které Američanům Aláví oficiálně povolil.
