O víkendu vyšlo do ulic Barcelony, což je druhé největší španělské město a ekonomické centrum Katalánska, přes půl druhého milionu lidí (více čtěte zde). Sympatizanti s katalánskou samostatností se sjeli z celé provincie, aby vyjádřili svůj názor. Britský deník The Guardian poznamenává, že ze sedmimilionové populace oblasti tak vyjádřila svůj jasný názor celá pětina.
"Tohle nebyla nějaká nahodilá letní horečka," komentoval víkendové dění prezident Mas, který ze své funkce vede vládu země. "V Barceloně se mírumilovně sešla obrovská masa lidí. (...) Bylo by největší chybou takové dění ignorovat," doplnil.
Narážel tak zřejmě na fakt, že o obrovské demonstraci informovala státní televize TVE až na pátém místě ve svém zpravodajství. Vysloužila si za to velikou kritiku a ještě více prohloubila současné neporozumění mezi Madridem a Barcelonou.
Vedení televize se následně za svůj krok omluvilo. "Zpráva byla bohužel umístěna až na páté místo, což zpětně považujeme za velikou chybu," oznámil mluvčí španělské televize.
"Potřebujeme stát," tvrdí prezident
Mas se s hnutím za nezávislost zcela ztotožňuje. Od účasti na demonstraci ho odradila pouze jeho politická zodpovědnost. "Katalánsko potřebuje stát," říká rázně. "A roky jsme si mylně mysleli, že ten stát, co chceme, je Španělsko," dodává. Katalánské separatistické tužby přirovnává k situaci v EU, kde jsou severní státy nespokojeny se situací v těch jižních a naopak.
Separatistické tendence by mohla otupit pouze změna ve španělské ekonomice. Bohaté Katalánsko totiž živí zbytek země a samo se zadlužuje. Region by si prý měl hospodařit sám a pouze posílat část do Madridu, tedy stejně, jako to funguje v Baskicku, navrhuje.
Právě téma "fiskální suverenity" bude katalánský představitel příští týden řešit na schůzce s ministerským předsedou celé země Marianem Rajoyem. Hlad po nezávislosti vyvolává zejména fakt, že katalánské výdělky mizí kdesi v chudších částech Španělska, zatímco se oblast okolo Barcelony potýká se škrty ve zdravotnictví i vzdělávání.
Nový člen EU? Leda by vstoupil klasickou cestou
"Evropa o tom časem začne uvažovat. Časem jí dojde, že už nedokáže čelit změnám a že nelze lpět na nějakých rigidních normách," řekl Mas. Jeho komentář přišel v reakci na slova prezidenta Evropské Komise José Manuela Barrosa, který naznačil, že v budoucnu nebude místo pro nějaký nový stát v rámci EU.
Barroso tím narážel na katalánské proklamace, že i když chtějí opustit Španělsko, neplánují opustit EU ani euro. To podle předsedy Evropské komise není možné. "Pokud by takový nový stát chtěl vstoupit do Unie, musel by podstoupit stejnou cestu jako jakýkoli jiný uchazeč. Navíc by všechny současné státy musely vyslovit souhlas se vstupem," vypočítává zkušený evropský politik.
Separatistická demonstrace v Barceloně tak hlavně přidělává starosti španělskému premiérovi Rajoyovi. Ten už musí v současnosti řešit 25procentní nezaměstnanost celé země, dvojitou recesi a rozhodnout, zda přijme půjčku Evropské centrální banky.
"Katalánsko má vážné deficitní problémy a vysokou nezaměstnanost. Tohle navíc není vhodný čas na nějaký chaos," naznačoval proto premiér ještě před demonstracemi.
Katalánsko hraničí s Francií, Andorrou a dvěma španělskými provinciemi Valencií a Aragonií.
