Zmíněné resorty čeká v nadcházejícím období náročná příprava a poté ještě náročnější průběh českého předsednictví EU. To začne příští rok v lednu a potrvá až do července. Vondrův a Schwarzenbergův úřad tak budou hrát stále důležitější roli.
Ten Vondrův by se postupně mohl rozvinout až v plnohodnotné ministerstvo, do budoucna by totiž měl koordinovat veškerou evropskou agendu, naznačil premiér. "Domnívám se, že role Vondrova útvaru do budoucna musí být daleko významnější," řekl Topolánek. S prací svého kolegy je prý spokojený.
Podle Vondry postupují přípravy na předsednictví podle plánů, vicepremiér ale připustil, že "horké" budou především poslední čtyři měsíce před začátkem předsednictví.
Kromě přípravy samotné je potřeba sladit i postoj Česka k evropské integraci. V něm se zatím střetávají názory vlády s názory Hradu. Zatímco Schwarzenberg s Vondrou tlačí na ratifikaci Lisabonské smlouvy, kterou je prý třeba stihnout do začátku našeho předsednictví, podle prezidenta Václava Klause je smlouva mrtvá a není potřeba ji ratifikovat.
Shodu nenašli ministři s prezidentem ani minulý týden, kdy je Klaus pozval do Lán na společné jednání. I po schůzce politici potvrdili, že jejich postoj k Lisabonu zůstává nadále odlišný.
Vláda bude vysvětlovat předsednictví
Topolánek s Vondrou také připomněli velkou informační kampaň plánovanou na podzim. Má za úkol vysvětlit veřejnosti význam českého předsednictví EU. Vláda plánuje objet všech čtrnáct krajů, kde bude pořádat setkání s občany.
Nápad už před časem kritizovala opozice, podle které hodlá Topolánkův kabinet za peníze daňových poplatníků využít šňůru čtrnácti vystoupení jako kampaň předvolební. Nesouhlas se ozývá i z krajů, kterým se nelíbí, že se budou muset na přípravách akcí podílet, včetně finanční spoluúčasti.
"Je velmi důležité, aby lidé pochopili, o co vlastně jde. Aby neměli na jedné straně přehnaná očekávání a na druhé straně aby byli hrdí na to, že jsme země, která fakticky po dobu půl roku řídí Evropskou unii," obhajoval vládní záměr premiér.
Vondra by zase chtěl smazat rozdělení na "my", tedy ČR, a "oni", tedy Evropská unie, které podle něj v české společnosti panuje. "Budeme chtít jednoznačně ukázat, že jsme to my, kdo máme možnost to ovlivnit a ukázat se," řekl Vondra.
I zde ale bude mít práce nad hlavu, podle posledního celoevropského průzkumu Eurobarometr si totiž jen dvaadvacet procent Čechů myslí, že český hlas má v EU váhu.
Samá chvála na Schwarzenberga
Pochvalu si zasloužil i ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, kterého Topolánek navštívil hned po Vondrovi. Už poněkolikáté zopakoval, že ho považuje za nejlepšího ministra zahraničí po roce 1989. "Ministerstvo zahraničí je velmi dobrou vizitkou České republiky a mně se s ním spolupracuje velmi dobře," uvedl premiér po setkání s šéfem diplomacie.
Ocenil především vyjednání nedávno podepsané česko-americké dohody ohledně umístění radarového zařízení, konzistentní politiku českého ministerstva i Schwarzenbergovu reformu řízení úřadu, která vede ke snižování počtu agend ministerstva, rozpočtových organizací, budov i pozemků úřadu.
Personální změny čekají v příštích dvou letech i některá česká velvyslanectví, prozradili oba politici. Některé zastupitelské úřady totiž Česká republika zruší, jiné zase otevře. Nové velvyslanectví by tak mohlo vzniknout například v Ázerbájdžánu. "Je třeba se přizpůsobit době a udržovat i jistou kontinuitu diplomacie," řekl k tomu Schwarzenberg.
Ministr ani premiér však nechtěli sdělit nic podrobnějšího. Podle Topolánka řeší vláda téma českých velvyslanectví v utajovaném režimu a nikdo zatím nesmí nic prozradit. Připravovaná koncepce výměny velvyslanců je však první velkou změnou toho druhu od roku 1989. Topolánek a Schwarzenberg ji minulý týden projednávali i s Klausem v Lánech.
Schwarzenberg podle Topolánka dobře zvládl i problematiku uznání Kosova, třebaže rozhodnutí nebylo podle šéfa vlády jednoduché a kabinet o navázání diplomatických vztahů s Kosovem nerozhodl jednotně. Nehlasovali pro něj lidovci, zdržel se i ministr dopravy Řebíček a ministr práce a sociálních věcí Nečas.
