Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Premiér a prezident jsou na nože

  9:13aktualizováno  9:13
Premiér posílá prezidenta do politického důchodu za větu, kterou prezident nikdy neřekl. Prezident žádá omluvu, ač ví, že se jí od premiéra nedočká. Do takového stadia se dostal vztah Miloše Zemana a Václava Havla před dvěma týdny. Podle spolupracovníků obou politiků to zatím nevypadá, že by se na tom dalo něco změnit. Nasvědčuje tomu i sobotní Zemanův výrok: "Nevidím naprosto žádný důvod, abych se prezidentovi omlouval. Na větě, že každý, byť by to byla hlava státu, kdo vyzývá k porušování zákonů, nemá v politice co dělat, nic měnit nebudu." Hrad se sice ohradil, protože prezident k porušování zákonů nevyzýval, ale nepočítal, že by se Zeman omluvil.

"Ve vztahu nejvýše postavených politických činitelů je samotná žádost o omluvu naprosto výjimečný a neobvyklý jev. Jestliže omluva nepřijde, zbývá věřit, že se prezident dočká alespoň morální satisfakce," prohlásil prezidentův mluvčí Ladislav Špaček.

Tato bitka je podle všeho pokračováním dosud nejvážnějšího konfliktu z konce loňského roku, kdy se Havel se Zemanem za zavřenými dveřmi hádali o to, kdo povede Českou národní banku. Havel bez ohledu na mínění Zemana, šéfa sněmovny Václava Klause, ministrů a dokonce i odcházejícího guvernéra Josefa Tošovského rozhodl, že to bude Zdeněk Tůma.

"ČNB byl nejostřejší a z hlediska emocí nejsilnější střet mezi nimi. Možná to bylo i tím, že se nakumulovaly všechny předchozí spory," soudí poslanec Vladimír Mlynář, známý svými blízkými vazbami na Václava Havla.

Vážnost situace podtrhl sám prezident, když si v novinách postěžoval, že ho Zeman s Tošovským vydírali a vyhrožovali mu.

Proč už si Havel se Zemanem nerozumí? Z neformálních rozhovorů s lidmi, kteří jsou v bezprostřední blízkosti obou politiků, vyplývá, že příčin je několik.

Základy jejich vztahu se otřásly už po volbách 1998, kdy Zeman vstoupil do vlády díky opoziční smlouvě s Václavem Klausem (s jejich do té doby společným nepřítelem).

"Vztahy prezidenta se Zemanem byly vždycky velmi dobré. Mnohem lepší než s Klausem. Zeman je otevřenější, komunikativnější, zbytečně se neuráží, je bezprostřednější a neformálnější, třeba v tom, že kouří. To se prezidentovi líbilo. Nicméně pak, když se Zeman sblížil s Klausem, se nutně ten třetí, tedy prezident, stává jejich společným terčem. Tehdy se ty vztahy začaly zhoršovat," popisuje jeden z pracovníků prezidentské kanceláře.

Oba mají navíc rozdílné povahy. "Miloš Zeman je člověk, který bere politiku převážně jako kupecké počty. A Václav Havel je pravý protipól. Takže si myslím, že i z podstaty to jsou lidé, kteří se museli dříve či později dostat do politických střetů," řekl Mlynář.

Havel prakticky hned po podpisu opoziční smlouvy vycítil, že teď už na Zemana spoléhat nemůže, a jeho manévrovací prostor se zúžil. "Mám obavu z toho, aby to nakonec nevedlo k tomu, že ta či ona strana ve vlastním mocenském zájmu navrhne špatný nápad, který strana druhá, opět jen z vlastních mocenských důvodů, přijme.

Mám na mysli takové nápady jako měnit účelově ústavu ve prospěch dvou silných stran pod rouškou zájmu o politickou stabilitu," prohlásil tehdy Havel.

Do roka se dočkal. Připravované změny ústavy začaly ohrožovat i jeho pravomoci: milosti, sestavování vlád po volbách, jmenování Bankovní rady ČNB. Paradoxně tou dobou si oba začali tykat. Bylo to v létě 1999, kdy Zemana na Hrádeček přivedl přítel Dagmar Havlové, ministr Pavel Dostál.

Oba tehdy ještě spojoval společný zájem, o kterém často mluvili - nekompromisní boj státu s ekonomickou kriminalitou. V tom si byli vždycky bližší než s Klausem, který to dlouho jako zásadní problém neviděl.

Jenže Zemanova akce čisté ruce ani po dvou letech od voleb žádný výsledek neměla a do toho se začaly šířit nepodložené spekulace, že kvůli opoziční smlouvě ani mít nebude. Začátkem loňského roku proto Havel řešil dilema, co v tu chvíli dělat, pokud už nechce dál nečinně mlčet.

Podle svých spolupracovníků se během ozdravného pobytu v Jeseníkách rozhodoval mezi dvěma možnostmi: abdikovat a tím demonstrovat obavu o nezávislost policie, nebo začít nahlas křičet. Vybral si to druhé.

Veřejně se postavil za dvě elitní jednotky policie (bojující s organizovanou kriminalitou a korupcí), jejichž práci Zeman tou dobou označoval za špatnou a volal po rozsáhlých čistkách. Havel naopak oznámil, že existují síly, které se snaží oba speciální útvary destabilizovat.

"Možná jsem se takto důrazně mohl vyjadřovat už dříve," přiznal loni v březnu Havel. "V tom na sebe beru politickou odpovědnost. Ale co to znamená? Buď sebekritiku, a tu jsem právě provedl, anebo rezignaci na svou funkci. A to se mi zdá, že k tomu asi ještě čas nedozrál," potvrdil své dilema v Českém rozhlase.

Z čeho pramení jeho obavy o nezávislost jednotek, však Havel veřejně neřekl. Z Hradu pak unikly pouze neoficiální informace, že měl na mysli nemístné zásahy šéfa premiérových poradců Miroslava Šloufa. "Prezident má vážné podezření, že právě Šlouf na sebe nabaluje osoby se zájmem destabilizovat oba útvary," řekl v MF DNES loni v březnu Havlův spolupracovník.

V tu chvíli vypukla "válka". Zeman prezidentovi vzkázal, aby mluvil o tom, čemu rozumí. Hrad kontroval prohlášením, že premiér si při hodnocení profesionality šéfů jednotek vymýšlí.

Vlídná slova a rodinné návštěvy tak vystřídaly vzájemné invektivy. Havel už se nezdráhal veřejně shodit premiéra za to, jak vyměňuje své ministry, kteří o svém odchodu čtou týdny v novinách, a Zeman jim to řekne až těsně před jejich odvoláním.

"Vůbec se mi to nelíbilo," prohlásil o výměnách prezident. Zeman na to jen odvětil, že jeho zajímá spíš růst ekonomiky: "Každý má své priority."

Pak už přišly vyložené naschvály. Od Nového roku 2001 měl začít platit nový zákon, podle kterého už by Havel coby prezident nemohl sám vybrat guvernéra centrální banky, ale musel by jmenovat toho, koho mu navrhne vláda.

V listopadu rezignoval Josef Tošovský a Havel vzápětí oznámil, že nebude čekat na platnost nového zákona a guvernéra vybere hned. "Samozřejmě, že to souvisí s novým zákonem," přiznal tehdy Martin Krafl z prezidentské kanceláře. Havel dokázal, že při svém výběru nebude brát ohledy na názor vlády, a proti její vůli do čela ČNB dosadil Zdeňka Tůmu.

Vláda na to zareagovala do té doby také nevídaným činem: podala žalobu k Ústavnímu soudu, aby rozhodl, zda jmenování guvernéra musí podepsat také premiér. Pokud by totiž soud rozhodl, že ano, Zeman by se pod Tůmu nepodepsal.

"To, co se stalo, vůbec nevnímám jako osobní spor, ale je to spíš problém ústavnosti," řekl vicepremiér a místopředseda ČSSD Vladimír Špidla a dodal: "Ústavní kompetence prezidenta i vlády nejsou vymezeny optimálně, a to mezi nimi vyvolalo dílčí napětí."

Prezident v tom však osobní spor viděl. "Pan Tošovský i premiér Zeman hovořili s tak iracionální agresivitou, že mi to muselo být přinejmenším podezřelé," popsal jednání o guvernérovi Havel. Zeman v tom zase neviděl nic jiného než Havlovu dětinskou zarputilost:

"Chápu, že pan prezident vzhledem ke své odlišné specializaci nezná, byť poměrně jednoduché ekonomické relace. Vyčítám mu však, že dal přednost jakémusi trucovitému gestu, kterým se snažil prokázat své ústavní kompetence, ohrožené novým zákonem."

Zemanův silný nátlak na to, aby se guvernérem stal Oldřich Dědek, Havla utvrdil v tom, že Dědek jakožto Zemanův člověk to být nesmí.

Během vzrušené debaty premiérovi povolily nervy a řekl Havlovi to, co do té doby nikdo z politiků při oficiálním jednání prezidentovi neřekl. "Jejich debaty byly vždycky uvolněnější, ale nikdy se to neodehrávalo v takovém hospodském stylu," říká jeden z Havlových spolupracovníků.

"Pan premiér použil proti mému manželovi pár vulgárních výrazů," potvrdila Dagmar Havlová. Podle lidí, kteří mají bezprostřední informace o průběhu schůzky, Miloš Zeman Václavu Havlovi v jednu chvíli například řekl: "Vašku, ty ses snad pos..l." Prezidenta také označil za rozmazlené buržoazní dítě.

Miloš Zeman doposud jakékoli vulgarismy na adresu prezidenta popírá. Možná to sám nebral jako urážky hlavy státu, ale jako pošťuchování mezi "blízkými" lidmi, kteří si tykají. Možná to bral i tak, že on i Havel stříhají v politice metr a už si před sebou nemusí na nic hrát.

Zeman odejde z čela sociální demokracie už za dva měsíce, z čela vlády příští rok a další rok ho bude následovat i Havel. Jemu končí mandát v roce 2003.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Požár v panelovém domě v Plzni na Košutce zřejmě způsobila powerbanka. (22. 8....
Hasiči evakuovali čtyřicet lidí, noční požár způsobila powerbanka

Tři hasičské jednotky vyjely v noci k požáru panelového domu v Plzni na Košutce. Černý kouř vyhnal z bytů čtyřicet lidí, lékaři ošetřili dvě ženy. Požár...  celý článek

Petr Horký je organizátor akce Mýdlo na Hradě. (23. 8. 2017)
Rád bych na Mýdlo na Hradě pozval i pana Ovčáčka, říká organizátor Horký

Režisér cestovatelských a dokumentárních filmů usiluje už dva měsíce o to, aby mohl v Jižních zahradách Pražského hradu uspořádat Mýdlo na Hradě. Jenže 400...  celý článek

Otázka pro prezidenta, projekt iDNES.cz
Otázka pro prezidenta: Ptáme se, kdy by vítěz voleb neměl být premiérem

Do parlamentních voleb zbývají necelé dva měsíce. Přestože na ně povinnost jmenovat novou vládu ještě nepadne, uchazečů o Hrad se v dalším kole projektu Otázka...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.