|
Státy podle počtu obyvatel | |
| Stát | Počet obyvatel |
| 1. Čína | 1,2 miliardy |
| 2.Indie | 1 miliarda |
| 3.USA | 275 milionů |
| 4.Indonésie | 212 milionů |
| 5.Brazílie | 170 milionů |
| 6.Pákistán | 151 milionů |
Od loňska obývá Zemi šest miliard lidí, tedy dvojnásobek roku 1960 a každý den se na zeměkouli narodí čtvrt milionu lidí.
Každoročně na Zemi přibývá 80 milionů lidí
Přestože se růst populace v posledních letech mírně zpomalil, za posledních 30 let ze dvou na 1,3 procenta ročně, stále na Zemi každoročně přibývá asi 80 milionů lidí. Na světě totiž dnes žije dvojnásobný počet žen v plodném věku než před třemi lety. Podle odhadů OSN bude v roce 2015 Zemi obývat již sedm miliard lidí a v roce 2050 se jich má na planetě tísnit téměř devět miliard.
Polovina lidí žije ve městech
Nejvíce mají lidé i nadále přibývat va městech, v nichž na přelomu století žije 50 procent světové populace. Na světě je více než 320 měst s více než milionem obyvatel a 20 velkoměst s více než deseti miliony. Ve velkoměstech by se mělo v roce 2015 soustředit 4,1 miliardy lidí.
Některá dnešní velká města se změní ve skutečné megalopole. Asijské metropole - Tokio, Šanghaj, Bombaj a Jakarta - překročí hranici 20 milionů osob. Zatímco v roce 1950 měl jediný New York více než deset milionů obyvatel, v roce 2015 jich mají být již tři desítky.
Evropa vymírá
| Podle informací Světové zdravotnické organizace bude na Zemi v roce 2020 miliarda lidí starších šedesáti let. Nyní je to 540 milionů, z toho téměř tři čtvrtiny v rozvojových zemích. Důchodového věku dosáhne v roce 2020 například téměř třetina Japonců. V roce 1955 byla střední délka života pouhých 48 let, dnes je to 65 roků. |
K prosté obnově populace je třeba, aby na jednu ženu připadlo 2,1 dítěte. V celosvětovém měřítku je sice tento ukazatel 2,7, existují však obrovské regionální rozdíly. Nejhůře je na tom Evropa, především východní, kde na jednu ženu připadá 1,4 dítěte. V Bulharsku, Rumunsku a České republice je to 1,2 dítěte na jednu ženu. Nejnižší porodnost zaznamenalo v roce 1998 podle údajů OSN Španělsko, kde na jednu ženu připadlo 1,1 dítěte. Sociologové viní z poklesu porodnosti všechno možné - od nezaměstnanosti přes nízké mzdy až po kariéru žen či lenost mužů, kteří odmítají práci v domácnosti.
Počet obyvatel Evropy se celkově snižuje od roku 1996. V jednotlivých státech, například v Rakousku, Maďarsku či Dánsku je tento trend patrný už od 70. let. V zemích Evropské unie se loni narodily čtyři miliony dětí, což je nejméně od konce druhé světové války. V Německu, Itálii, Rakousku, Řecku, Portugalsku nebo Španělsku roste počet obyvatel jen díky imigraci.
V České republice se také nerodí děti
Rovněž v České republice porodnost od roku 1975 trvale klesá. Již šest let počet zemřelých každoročně převyšuje počet novorozenců. V roce 1994 se v Česku narodilo 106 579 dětí, což je poprvé nejméně novorozenců od roku 1785, kdy se v českých zemích začalo statistické sledování provádět. Česká republika se tak zařadila mezi desítku vesměs evropských států, jejichž populace vymírá.
V rozvojových zemích lidí přibývá
V rozvojových zemích se počet obyvatel v budoucnu pravděpodobně ještě zdvojnásobí nebo ztrojnásobí. V černé Africe nyní překračuje roční přírůstek tři procenta. Stále tak roste počet chudých lidí, jejichž podíl na veškeré populaci se však během deseti let snížil ze 32 procent v roce 1985 na 25 procent v roce 1995. Propast mezi nimi a těmi nejbohatšími se navíc stále prohlubuje. Na počátku 90. let žilo v absolutní chudobě 1,156 miliardy lidí, tedy o 212 milionů více než v roce 1970.
| Nejhustěji osídlenou zemí na světě je Bangladéš s 880 obyvateli na kilometr čtvereční, za ním následuje Japonsko s 334 a Indie se 304 lidmi na kilometr čtvereční. |
S rostocím počtem lidí se zhoršuje životní prostředí
Růst populace není v souladu s ekonomickým růstem, s kvalitou životního prostředí se totiž znásobují všechny ostatní problémy: nedostatek pracovních míst, nenávist k cizincům, hlad a migrace vyvolaná nesnesitelnou bídou. Alarmující je rovněž pokles zásob pitné vody a obdělávané půdy. Každoročně mizí na padesát tisíc druhů rostlin a živočichů. V současné době téměř pětina lidí nemá přístup k pitné vodě, v rozvojových zemích téměř polovina.
