V poslední prezidentské volbě vybírali mezi Václavem Klausem a Janem Švejnarem poslanci a senátoři. I teď je nejisté, že se podaří přímou volbu hlavy státu prosadit.

V poslední prezidentské volbě vybírali mezi Václavem Klausem a Janem Švejnarem poslanci a senátoři. I teď je nejisté, že se podaří přímou volbu hlavy státu prosadit. | foto: René Volfík, ČTK

Překážky pro přímou volbu prezidenta: spor o pravomoci, Senát a Klaus

  • 117
Nad přímou volbou prezidenta se stahují mraky, i když ji ODS, TOP 09 a Věci veřejné slibují v dodatku ke koaliční smlouvě. Ve Sněmovně už je vládní návrh změny ústavy, ale přímá volba má teď tři překážky: spor o pravomoci hlavy státu, nechuť Senátu přijít o část kompetencí a výhrady prezidenta Václava Klause.

"To je analýza, která je velmi blízká realitě. Já sice jako koaliční poslanec budu hlasovat pro vládní návrh na přímou volbu, ale po pravdě si ani nejsem jist, jestli ji někdo chce. To jediné, co pro přímou volbu mluví, je dění ve Španělském sále v roce 2008," řekl iDNES.cz místopředseda ústavně-právního výboru Sněmovny Marek Benda z ODS.

Evžen Snítilý - Evžen Snítilý, vyloučený z poslaneckého klubu ČSSD, na začátku společné schůze obou komor parlamentu ve Španělském sále Pražského hradu. (15. února 2008)

Při minulé volbě prezidenta například někteří poslanci a senátoři dostávali v obálkách kulky a poslanec zvolený za ČSSD Evžen Snítilý šel volit současnou hlavu státu proti vůli své vlastní strany, když se objevily informace, že spolupracoval s vojenskou kontrarozvědkou.

Osekat, či nechat pravomoci prezidenta?

Po sérii jednání zástupců parlamentních stran doputoval do Sněmovny vládní návrh, podle nějž by hlavu státu lidé volili podobně jako senátory ve dvou kolech a kandidáty by kromě 20 poslanců či 10 senátorů mohlo peticí navrhnout také 50 tisíc občanů.

Strana práv občanů Zemanovci už začala sbírat podpisy pod petici na zavedení přímé volby, ale k té je zatím daleko. Vláda totiž do parlamentu poslala návrh bez změny prezidentových pravomocí - a právě to vadí sociální demokracii.

Jeroným Tejc - Jeroným Tejc, šéf brněnské ČSSD

"Jsme přesvědčeni, že by u přímo volené hlavy státu mělo být omezení u jmenování členů bankovní rady České národní banky. Jinak totiž hrozí, že kampaň kandidáta zaplatí nějaká finanční skupina a pak na něj bude mít vliv při výběru bankovní rady," popisuje nejsilnější výhradu ČSSD poslanec Jeroným Tejc.

Koaliční dodatek a přímá volba

Koalice bude usilovat o dohodu s opozicí týkající se přímé volby prezidenta tak, aby příští volba prezidenta proběhla již přímou volbou.

"Vnímáme, že tento požadavek ČSSD je oprávněný. Potřebujeme podporu od sociální demokracie a v něčem jim budeme muset vyhovět," řekl iDNES.cz jeden z vyjednavačů TOP 09 o přímé volbě Stanislav Polčák.

Šéf klubu TOP 09 Petr Gazdík ale stejně jako Polčák zdůrazňuje: "Ať se prezidentovy pravomoci měnit budou či nikoli, my pro přímou volbu hlasovat budeme." Podobný postoj zastávají Věci veřejné a nová vicepremiérka Karolína Peake potvrdila, že přímá volba hlavy státu pro ni bude jednou z priorit.

"V rámci dodatku ke koaliční smlouvě jsme se zavázali, že vládní strany se pokusí přímou volbu prosadit. Samozřejmě komunikace se sociální demokracií je nutná kvůli Senátu a je veřejným tajemstvím, že senátoři obecně se k přímé volbě prezidenta staví velmi rezervovaně," prohlásila Peake.

ČSSD bude muset přesvědčit své senátory, na ODS může mít vliv Klaus

Přetahovaná o přímou volbu hlavy státu se při jednoznačném ano od TOP 09 a od Věcí veřejných mění na souboj mezi ODS a sociální demokracií. Občanští demokraté nevidí důvod, proč měnit, fakticky omezovat prezidentovy pravomoci, sociální demokraté trvají na tom, že je to třeba.

Marek Benda

"Jaký smysl by vlastně měla přímá volba, kdyby měl mít prezident ještě nižší pravomoci než teď. Mám o tom pochybnosti," řekl iDNES.cz poslanec Benda. K fanouškům přímé volby nepatří ani šéfka Sněmovny Miroslava Němcová, ani premiér Petr Nečas. Ale ty může přesvědčit důraz koaličních partnerů na tuto věc.

Na některé občanské demokraty může mít ale vliv odmítavý postoj prezidenta, i když Klaus nemůže zabránit změně Ústavy, pokud se na ní strany shodnou. "Není příznivcem přímé volby," oznámil letos na jaře na konferenci v Senátu Klausův kancléř Jiří Weigl. Prezident podle něj dává přednost změně volebních pravidel, aby snáze vznikaly silné vlády

Sociální demokraté zase musí řešit problém se svými senátory. Řadě z nich se totiž nelíbí, že by měl Senát přijít o jednu z mála reálných pravomocí, které opravdu má. I proto ČSSD tlačí na to, aby Senát ovlivňoval jmenování členů bankovní rady ČNB, podobně jako posuzuje prezidentovy návrhy na ústavní soudce.

Vyjádření stran zatím napovídají tomu, že hrají jen o to, komu zůstane v rukou "černý Petr". Tedy kdo bude označen za viníka, že přímá volba znovu neprošla a že i nástupce Václava Klause budou znovu volit poslanci a senátoři. Že to právě takto skončí, odhadují i dva bývalí premiéři a možní kandidáti na Hrad - Jan Fischer a Miloš Zeman.

"Přímá volba není mrtvá. Přerušili jsme jednání komise složené ze zástupců stran s tím, že se povedou jednání i na úrovni předsedů stran, až se bude o vládním návrhu hlasovat v parlamentu," věří ještě v dohodu Polčák.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video