Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Přehrady mohou v Pardubickém kraji zatopit 24 obcí, lidé se brání

  17:11aktualizováno  17:11
V Pardubickém kraji je 24 obcí, na jejichž území si stát chystá rezervy pro případnou stavbu budoucích osmi přehrad. Ačkoli většinou národohospodáři počítají jen se zalitím okrajových území obcí, přesto se jejich zástupci stavbě nových nádrží brání.

Zatím na suchu si trénuje pádlování Vladislav Starý v místech, kde by mohla vzniknout přehrada | foto: Michal Klíma, MAFRA

"Odneslo by to kolem deseti stavení ze 64 popisných čísel. Poslal jsem jménem obce vyjádření, že s přehradou nesouhlasíme," řekl starosta obce Smrček na Chrudimsku.

Uvažované přehrady v kraji

Hořička na Ležáku
(obec Miřetice na Chrudimsku)
Zaplaví: 14 budov k bydlení, 5 budov pro rekreaci, 2 ostatní budovy

Spačice na Doubravě
(obec Běstvina na Chrudimsku)
Zaplaví: 13 budov k bydlení, 1 budovu pro rekreaci

Hoštejn na Březné
(na Lanškrounsku)
Zaplaví: 13 budov k bydlení, 23 budov pro rekreaci, 2 budovy občanské vybavenosti, 2 budovy lesního hospodářství, 1 ostatní budovu

Borovnice na Svratce
(na Poličsku)
Zaplaví: 10 budov k bydlení, 6 budov pro rekreaci, 1 zemědělskou budovu, 1 ostatní budovu

Žamberk na Rokytence
(na Orlickoústecku)
Zaplaví: žádné budovy

Písečná na Potočnici
(na Orlickoústecku)
Zaplaví: 3 budovy určené pro rekreaci

Jangelec na Loučné
(u Vysokého Mýta)
Zaplaví: 1 budovu k bydlení, 11 budov pro rekreaci, 2 zemědělské budovy, 7 ostatních budov

Rychmburk na Krounce
(obec Předhradí na Chrudimsku)
Zaplaví: 5 budov k bydlení, 1 budovu pro rekreaci

Zdroj: ministerstvo zemědělství

"Uvažovaná přehrada by u nás zaplavila celou osadu Světy, ještě víc sousední obec Krásná a omezila hospodaření v ochranných pásmech. Navíc by zatopila jedno z nejhezčích údolí, které tady máme," řekla starostka Pusté Rybné Helena Pazderová.

Starostu sousedního Telecí Jaroslava Šimona představa větší vodní plochy na katastru jeho obce po zadržení vod řeky Svratky nadzdvihuje. "Vítězslav Nezval se musí obracet v hrobě, když nám chtějí zaplavit vodou rozrazil na břehu řeky Svratky. Na našem území funguje jedno z nejlepších zemědělských družstev, které by přišlo o třetinu pozemků, tím pádem naši lidé také o zaměstnání."

Navíc by podle něj obec o šestikilometrové délce a velkém převýšení musela postavit kanalizaci a čističku za pro ni astronomických 200 milionů korun. 

Pod vodou by podle představ ministerstva zemědělství mohl skončit například také mlýn Sárovec na okraji Vysokého Mýta.

"Jak napsal už Cimrman, šetři, střádej, až budeš mít nějaký ten milionek, zúčtujeme spolu. Pokud bude šance se bránit, budeme se s majitelem přehradě bránit," říká jeho správce Stanislav Hejduk.

U Lanškrouna by vznikla největší nádrž v kraji

Záměry státu mají více verzí a představitelé obcí často nemají přesné informace, čerpají z málo přesných map, na nichž se navíc velikost zaplavených území mění. V poslední verzi se počítá na osmi místech zahrnujících území 24 obcí se zaplavením 57 stále obydlených budov a 48 rekreačních chat a chalup.

Pod hladinou by zmizelo také několik hospodářských budov. Nejvíc by to odneslo údolí říčky Březná, která rozděluje Pardubický a Olomoucký kraj na Lanškrounsku. Tamní nádrž o ploše 490 hektarů by zaplavila mimo jiné 41 budov včetně oblíbeného letoviska Drozdovská pila.

"Moc by se mi to nelíbilo už kvůli tomu, že jsou tam desítky skautských tábořišť. A těžko by k zalesněným břehům nové přehrady mířili turisté, v úzkém údolí by zmizela veškerá infrastruktura včetně cest a musela by se budovat nová. Navíc by to mohla být nádrž na pitnou vodu a veškerá rekreace by nebyla povolená," řekl předseda lanškrounského Klubu českých turistů Jan Toninger.

Téměř 500 hektarová přehrada na Lanškrounsku by byla jednoznačně v Pardubickém kraji největší, dvakrát větší než v Seči. Další větší nádrže kolem 200 hektarů vodohospodáři plánují u Miřetic na Ležáku, východně od Vysokého Mýta na řece Loučné a severně od Žamberka na říčce Rokytence. Podle nich je nutné připravovat se už teď na případný nedostatek vody na našem území. Podle pravděpodobného scénáře vývoje změny klimatu by totiž v roce 2070 ve většině povodí chybělo 50 - 70 procent objemu dnešních povolených odběrů vody.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Programátoři Ivan Buchta a Martin Pezlar. Řecký soud začal po letech znovu...
Čeští programátoři unikli řeckému vězení, chtějí se však soudit dál

V Řecku hrozilo dvěma Čechům dvacet let za špionáž, vybojovali podmínku. Teď chtějí čistý trestní rejstřík. Fotili prý jen to, co ostatní turisté na ostrově.  celý článek

Jiří Drahoš s manželkou a dobrovolníky, kteří ho poslali do boje o Hrad tím, že...
Drahoš: Kdo je trestně stíhán, neměl by usilovat o pozici premiéra

Nedovedu si představit, že člověk, který je trestně stíhán, by se mohl na sto procent věnovat funkci, jako je premiérská, řekl v rozhovoru pro iDNES.cz...  celý článek

Uvnitř jednoho z krytů.
Chemička je plná nevyužívaných krytů, při havárii je dnes lepší zmizet

Součástí areálu Unipetrolu v Záluží u Litvínova je třináct krytů. Většina jich pochází z druhé světové války, kdy sloužily při náletech. Dva kryty přibyly pro...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.