1. Snížená nemocenská. Dlouhodobá nemocenská bude stejně jako letos snížená. Jde o prodloužení opatření protideficitního balíčku končícího ministra Janoty. Zatímco ještě loni byli dlouhodobě nemocní (přes 2 měsíce) zvýhodněni (dostávali 69 procent denního vyměřovacího základu), od letoška už délka nemoci nehraje roli (všichni dostávají 60% denního základu).
2. Zaměstnavatel zaplatí více na nemocenské. Firmy převezmou od státu více povinností při placení nemocenské zaměstnancům. Místo dvou pracovních týdnů budou hradit tři, navíc jim stát nebude polovinu těchto peněz vracet jako dosud. I nadále bude platit, že první tři pracovní dny nedostane nemocný nic. "Usilovali jsme o to, aby se nezvyšovalo daňové zatížení, a zároveň jsme hledali aspoň nějaké řešení, jak pomoci státnímu rozpočtu,“ komentuje to budoucí ministr práce Jaromír Drábek z TOP 09. "Bude to pro nás docela významná zátěž. Vyšší nemocnost se u nás už teď odráží na odměnách zaměstnanců,“ říká Radim Jančura, šéf Student Agency.
3. Zruší se sociální příplatek. Dávku dostávají chudé rodiny s dětmi, které mají příjmy pod dvojnásobek životního minima (např. rodina se 2 dospělými a jedním malým dítětem s příjmem do 7 080 Kč má nárok na 800 Kč příplatku). Stát tak ušetří téměř tři miliardy korun.
4. Porodné jen pro chudší rodiny. Jednorázový příspěvek ve výši 13 tisíc korun budou dostávat jen rodiny, které mají dohromady maximálně 2,4násobek životního minima, a jen na první dítě. Loni se v Česku narodilo 118 tisíc dětí, přičemž zhruba ve třetině případů šlo o druhé dítě. Do rodin s nízkými příjmy přitom spadá zhruba čtvrtina nezaopatřených dětí. Čistě teoreticky by tak stát mohl ušetřit zhruba 1,5 miliardy korun.
5. Méně výhodná delší mateřská. Přestane být výhodné zůstávat s dítětem dlouho na rodičovské dovolené. Maminky, které zůstanou doma čtyři roky, totiž dostanou za celou dobu o 3,5 tisíce korun více než ty, které jdou po dvou letech do práce. Navíc za ně stát déle platí sociální a zdravotní pojištění. "Čím dřív jde žena do práce, tím dřív začne státu odvádět daně,“ uvedl již dříve premiér Petr Nečas. "Krátit investice do rodin, protože to jsou skutečně investice do naší budoucnosti, považuji za krátkozraké,“ nesouhlasí s ním Rút Kolínská, pětinásobná matka a zakladatelka sítě mateřských center.
6. Nižší příjmy pro ozbrojené složky. Příslušníci ozbrojených sborů dostanou méně – vojáci, policisté a celníci budou muset zdanit své výsluhy a navíc se jim o 36 procent sníží příspěvek na bydlení. Stát tím ušetří miliardu korun.
7. Nižší příspěvek na péči pro postižené. Starým a tělesně postiženým lidem v takzvaném prvním stupni závislosti se zkrátí měsíční příspěvek na péči z dnešních dvou tisíc na 800 korun. "Těch lidí v první skupině je tolik, že stát není schopen to zaplatit. V řadě případů nejde o handicap, ale o zdravotní nedostatečnost odpovídající věku,“ vysvětluje budoucí ministr práce. Ve druhé skupině postižených se uvažuje, že by se část příspěvku (4 000 Kč) převedla do formy poukázek. Velká část peněz totiž nejde na sociální služby, na které je určena, ale na běžnou spotřebu.
8. Dávky jen za školní docházku. Kdo neposílá děti do školy, nedostane dávky. Týká se to jen těch, které nejsou určené pro děti, takže se to nedotkne rodičovské nebo dětských přídavků. Na druhou stranu bude část peněz pro děti vyplácena v poukázkách (nebo na elektronické kartě), aby je rodiče nemohli propít nebo prohrát na automatech. Už dnes vyplácejí dávky pomoci v hmotné nouzi některé obce zejména na severu Čech v poukázkách.
9. Dlužníci přijdou o část dávek. Z dávek se bude moci strhávat nájemné a pokuty. Příjemci dávek zůstane životní minimum, zbytek půjde na úhradu dluhů.
10. Méně peněz pro ty, kdo nehledají práci. Kdo odmítne veřejnou službu, nedostane plnou podporu v nezaměstnanosti. Dnes už to podobně funguje u dávek vyplácených obcemi. "Mnohým nezaměstnaným kvůli tisícovce nestojí za to jít pracovat, žijí i z jiných dávek,“ upozorňuje starosta Litvínova Daniel Volák. Souhlasí s tím, aby se nůžky mezi těmi, kdo veřejně pracují, a těmi, kteří to odmítají, rozevřely ještě víc.
