Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

PŘEHLEDNĚ: Objasnění pádu airbusu potrvá týdny. Co zatím víme?

  20:38aktualizováno  20:38
Vyšetřování příčin tragédie letadla společnosti Germanwings je v plném proudu. Komplikuje ho poničená černá skříňka i nepřístupný terén. Podle leteckých expertů může vyšetřování a identifikace obětí trvat mnoho týdnů. Co o pádu letounu dosud víme?

Záběr francouzského ministerstva vnitra z místa tragédie airbusu (25. března 2015). | foto: Reuters

1Jaký letoun se zřítil?

Airbus A320 je dvoumotorové letadlo s jednou uličkou a dvěma řadami sedadel. Kapacita stroje je 150 pasažérů. První exemplář tohoto typu začal létat v roce 1988, ke konci února letošního roku jich po celém světě létalo téměř 6 200.

Zřícený stroj s registrací D-AIPX opustil továrnu v roce 1990, poprvé vzlétl 29. listopadu téhož roku. Létal střídavě pro Lufthansu a pro její nízkonákladovou odnož Germanwings. Od roku 1991 mělo letadlo na kontě přibližně 58 300 letových hodin na 46 700 letech.

Podle Germanwings prošel letoun poslední zběžnou prohlídkou v pondělí večer, tedy jen několik hodin před tragédií. Poslední velkou kontrolu technici provedli v létě 2013. Stroj absolvoval v úterý ráno let do Barcelony bez nejmenších technických problémů.

2Jak probíhal let?

Let číslo 4U9525 odstartoval ze španělské Barcelony v úterý krátce před 10:00 SEČ. Směřoval do německého Düsseldorfu. Na palubě bylo 144 pasažérů a šest členů posádky. 

Fotogalerie

Řízení letového provozu zaznamenalo poslední kontakt s letounem v 10:53 SEČ. Z letového záznamu je patrné, že stroj během jedenácti minut klesl o 9 500 metrů (na letový záznam se můžete podívat zde).

Server FlightAware uvádí, že po celou dobu poměrně rychlého klesání letoun držel kurs a nemanévroval. Setrvalá byla podle serveru i rychlost letounu.

Při porovnání se záznamy jiných letů na této trase je vidět, že rychlost klesání zříceného letounu byla řádově srovnatelná s rychlostí sestupu strojů přistávajících na düsseldorfském letišti.

3Kolik lidí zahynulo?

Při pádu letounu zahynuli všichni lidé na palubě. Podle posledních informací se jednalo o 72 Němců, 35 Španělů, po dvou pasažérech z Austrálie, Argentiny, Íránu, Venezuely a USA a po jednom z Británie, Nizozemska, Kolumbie, Mexika, Japonska, Dánska a Izraele. Národnost dalších dvou desítek lidí dosud nebyla oznámena.

Vyšetřovatelé už potvrdili také totožnost některých obětí. Byli mezi nimi Španělka Marina Bandresová, která cestovala se svým malým synem, Australanka Carol Fridayová a její syn Greig, 50letý Brit Martyn Matthews, 39letý Izraelec Eyal Baum, Kazaši Erbol a Adil Imankoulovové a Aijan Isengalievová. 

Další identifikovanou obětí je Elena Blesová, která měla také kazašské občanství, ale o její smrti informovaly německé úřady (reakce pozůstalých najdete zde). Na palubě letounu byli i němečtí operní pěvci Oleg Bryjak a Maria Radnerová. Na palubě zemřelo také 16 studentů a dvě učitelky z Německa (více o nich zde).

4Co mohlo způsobit pád letadla?

Bezprostředně po havárii bylo ve hře několik příčin nehody. Jako první francouzská média diskutovala o možnosti teroristického útoku. Tu však po několika hodinách vyvrátil premiér Manuel Valls. Za pádem letadla nestojí ani špatné povětrností podmínky.

Pád airbusu ve Francii

Letečtí expert upozornili také na podobnost s letem Airbusu A321 z Bilbaa do Mnichova v listopadu 2014. „Senzory na trupu tehdy zamrzly a dodávaly špatná data o postavení stroje. Palubní počítač pak zahájil strmý sestup. Jen díky zkušenosti pilota nedošlo k nehodě, protože počítač vypnul a převzal kontrolu nad letadlem,“ uvedl server Spiegel Online.

Tuto teorii však na úterní tiskové konferenci vyvrátil ředitel Germanwings, když uvedl, že tato systémová chyba byla po loňské nehodě opravena.

Nejpravděpodobněji se proto jevila vyšetřovací verze o rychlé dekompresi kabiny a následné ztrátě vědomí posádky i cestujících.

Podle této teorie piloti ještě stihli nastavit sestup letadla do nižší letové hladiny, ale pak zřejmě ztratili vědomí. Dekomprese mohla být tak rychlá, že si ani nestihli včas nasadit kyslíkové masky.

Výše zmíněný popis událostí by vysvětloval fakt, proč se piloti už řídícímu středisku po zahájení sestupu už neozvali (více o této vyšetřovací verzi se dočtete zde). 

Francouzský vyšetřovací a analytický úřad pro bezpečnost civilního letectví (BEA) však ve středu odpoledne informoval, že o standardní průběh dekomprese se podle předběžných dat nejednalo. 

Objasnit dění v posledních minutách letu by měla dvojice černých skříněk. Záchranáři našli v úterý ráno záznam hovorů z pilotní kabiny, který je ale značně poškozený. I přesto se BEA podařilo rozhovory pilotů zkopírovat. Spekulace o nálezu druhé černé skříňky úřad nepotvrdil.

5Jak dlouho bude trvat vyšetřování a identifikace obětí?

Vzhledem k poškození obou černých skříněk může objasňování přesných nehody podle leteckých expertů trvat mnoho dnů. Až několik týdnů může podle BEA trvat kompletní přepis audiozáznamu z první černé skříňky. Základní data by však měla být k dispozici v horizontu dnů.

Mnoho dnů až týdnů bude podle informací záchranářů trvat také hledání těl obětí a jejich následná identifikace prostřednictví testů DNA.







Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.