Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

PŘEHLEDNĚ: Víc rad a nové povinnosti ředitelů. Co v ČT a ČRo mění novela

  15:44aktualizováno  15:44
Ministerstvo kultury pracuje na novele, která změní podmínky fungování České televize a Českého rozhlasu. Změny se dotknou kompetencí generálních ředitelů i fungování Rady ČT a ČRo. Její členy nově nebude volit Sněmovna, ale přímo politické strany, odbory či zájmová sdružení.
Jednání Rady ČT. Ilustrační foto

Jednání Rady ČT. Ilustrační foto | foto:  Petr Topič, MAFRA

Portál iDNES.cz získal jednu z prvních verzí novely (více najdete zde). Vypracovalo ji Ministerstvo kultury a nyní prochází diskuzí v pracovní skupině, kterou resort kvůli přípravě zřídil. Novela půjde na vládu příští rok, do té doby může doznat změn.

1Rada ČT a Rada ČRo

Největší změnu přináší návrh novely do fungování rad veřejnoprávních médií a do volby jejích členů. Pracovní návrh počítá se zcela novou koncepcí. Rada ČT i Rada ČRo by tak byly zcela nové, kromě nich by měly vzniknout také Správní rada ČT a Správní rada ČRo. Návrh novely naopak nijak nemění volbu a fungování Rady pro rozhlasové a televizní vysílání či Rady ČTK.

Zatímco nyní volí současné členy Rady ČT a Rady ČRo Poslanecká sněmovna, nově by po jednom zástupci do rad vysílaly přímo veřejné instituce. V návrhu je jich zmíněno dvacet. Mezi nimi třeba Akademie věd, Veřejný ochránce práv, odbory, ale i politické strany a hnutí zastoupené v parlamentu.

Působnost Rady ČT/Rady ČRo

  • jmenování a odvolávání generálního ředitele
  • schvalování Kodexu ČT/Kodexu ČRo
  • schvalovat návrhy na zrušení televizních/rozhlasových studií
  • rozhodování o stížnostech týkajících se generálního ředitele
  • dohlížet na plnění úkolů veřejné služby
  • schvalovat závěry veřejných konzultací k zásadním změnám způsobu naplňování veřejné služby
  • schvalovat dlouhodobé plány programového rozvoje
  • schvalovat výroční zprávu

Zdroj: Pracovní verze novely Zákona o ČRo/Zákona o ČT, MK ČR

Zatímco nyní má Rada ČT 15 členů a Rada ČRo devět členů, nově by každá z rad měla víc než 20 členů. Přesný počet bude záležet na konkrétním seznamu veřejných institucí a bude se měnit také podle počtu parlamentních stran.

Nyní jsou členové Rady ČT a ČRo voleni na šest let, přičemž každé dva roky se obměňuje jedna třetina členů. Pracovní verze novely počítá prakticky se stejným principem. Říká také, že členství v těchto radách nebude podmíněno profesními předpoklady. Stačila by jen způsobilost k právním úkonům a české občanství.

Jednání Rady ČT a ČRo by bylo stejně jako dnes veřejná, stejně tak zápisy z jednání. Nyní členové rad jednají několikrát za měsíc, nově by se měli scházet nejméně jednou měsíčně.

Dnes je funkce v radách ČT a ČRo placená. V Radě ČT činí letos výše hrubé měsíční odměny pro člena 29 800 korun. Místopředsedové rady berou 38 300 korun a předseda bere 47 300 hrubého měsíčně (výši odměn najdete v usnesení zde).

V Radě ČRo odměna pro řadového člena je 25 700 korun hrubého měsíčně. Místopředseda rady má odměnu vyšší, činí 33 800. Odměna předsedy se pak pohybuje kolem 40 tisíc korun hrubého měsíčně.

Tyto odměny nově skončí a nahradí je paušální částka za každý započatý den jednání. Podle návrhu by předseda Rady ČT/ČRo dostával tři tisíce korun, dva tisíce by náležely každému ze tří místopředsedů a jeden tisíc korun by dostávali za každý započatý den jednání řadoví členové.

Kromě paušálu by jim náležely také náhrady na cesty a ubytování spojené s funkcí. Peníze by šly z rozpočtů ČT a ČRo prostřednictvím kanceláře, kterou by obě instituce musely kvůli radám na své půdě zřídit. Návrh novely členům rad umožňuje, aby si ponechali svá civilní povolání. Zaměstnavatel by byl povinen jim poskytovat po dobu jednání rady neplacené volno.

2Správní rada ČT a Správní rada ČRo

Pracovní verze novely zavádí dva zcela nové instituty: Správní radu ČT a Správní radu ČRo. Každá z nich by měla sedm členů volených na šest let, a to nejvýše s jedním opakováním. Jeden člověk by tak ve funkci mohl být až 12 let. Tři členy by v každé radě nominovala Rada ČT/ČRo, dva členy odbory, jednoho člena by volila Sněmovna a jednoho Senát.

Působnost Správní rady ČT/Správní rady ČRo

  • schvalovat rozpočet ČT/ČRo
  • kontrolovat účelné a hospodárné využívání finančních zdrojů a majetku ČT/ČRo
  • písemně upozorňovat generálního ředitele na zjištěné nedostatky
  • schvalovat statut ČT/ČRo
  • schvalovat návrhy na zřízení televizních/rozhlasových studií
  • sledovat transparentnost finančních vztahů uvnitř média
  • schvalovat dlouhodobé plány technického a ekonomického rozvoje
  • navrhovat odvolání generálního ředitele Radě ČT/Radě ČRo

Zdroj: Pracovní verze novely Zákona o ČRo/Zákona o ČT, MK ČR

Členové by museli mít vysokoškolské vzdělání v oboru ekonomie, práva nebo médií a nejméně tři roky praxe v oboru. Nebo nejméně desetiletou praxi a vysokoškolské vzdělání v jiném než uvedeném oboru.

Správní rada by měla vždy jednoho předsedu a jednoho místopředsedu. „Správní rada se schází nejméně dvakrát v každém kalendářním měsíci. Jednání jsou neveřejná,“ stojí v pracovní verzi novely. Radní by také byli vázáni mlčenlivostí.

Za funkci by každý člen správní rady dostával měsíční odměny, náležely by mu také náhrady na cesty a ubytování spojené s výkonem funkce. Výše odměn by byla proměnlivá a odvíjela by se od výše hrubé měsíční mzdy zaměstnanců veřejnoprávního média. Návrh novely uvádí tři koeficienty, které jsou stejné pro ČT i pro ČRo.

Návrh říká, že předseda Správní rady ČT/ČRo by měl nárok na 1,27násobek průměrné hrubé mzdy, místopředseda na 1,03násobek a řadový člen na 0,8násobek průměrné hrubé mzdy v ČT nebo ČRo. Odměny by se zaokrouhlovaly vždy na stokoruny nahoru.

Pokud vezmeme průměrnou hrubou měsíční mzdu za rok 2013 v ČRo (podle výroční zprávy činila 37 021 korun), znamenalo by to, že předseda by nyní měl teoreticky měsíční hrubou odměnu 47 100 korun, místopředseda 38 200 a každý z pěti řadových členů 29 700 korun.

Průměrný hrubý měsíční plat u ČT činil loni 37 173 (přehled průměrů najdete na webu ČT zde). To by teoreticky znamenalo hrubou měsíční odměnu pro předsedu Správní rady ČT ve výši 47 300 korun, pro místopředsedu 38 300 a pro každého z pěti řadových členů 29 800 korun.

Novela přitom umožňuje členům správních rad mít i civilní povolání s tím, že zaměstnavatel je povinen radní kvůli jednání uvolnit a dát jim neplacené volno.

Odměny a náhrady radním budou vypláceny z peněz ČT a ČRo. Obě kvůli financování chodu rad a jejich zázemí budou muset zřídit kancelář s nejvýše šesti zaměstnanci, které budou muset poukázat část ze svého rozpočtu. Kolik, to zatím novela neříká. ČT má roční rozpočet necelých sedm miliard, ČRo hospodaří s víc než dvěma miliardami korun.

3Generální ředitelé ČT a ČRo

Pracovní verze novely navrhuje, aby generální ředitele České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) i nadále jmenovala a odvolávala Rada ČT a Rada ČRo.

Nově však návrh počítá se změnou funkčního období ředitelů. Materiál nyní uvádí dvě varianty. Buď by ředitelé byli voleni na sedm let bez možnosti funkci zastávat opakovaně, nebo by byli voleni na pět let s možností jednoho opakování funkce, tedy maximálně desetileté působení ve funkci generálního ředitele ČT či ČRo. Nyní jsou ředitelé voleni na šest let a mohou být voleni opakovaně.

Pracovní návrh novely také zavádí nové povinnosti oběma ředitelům. K nakládání s nemovitostmi by generální ředitelé potřebovali souhlas Správní rady ČT/Správní rady ČRo. Souhlas by byl nezbytný i při zřizování televizních studií. Naopak ani Rada ČT/ČRo ani Správní Rada ČT/ČRo by ani nadále nesměly přímo zasahovat do výroby a vysílání obsahu obou veřejnoprávních médií. Stejně tomu tak je i dnes.

4Výroční zprávy

Ministerstvo kultury do návrhu na popud sněmovního volebního výboru zapracovalo, aby v budoucnu ČT a ČRo neodevzdávaly každý dvě výroční zprávy, ale jen jednu, která sloučí informace o činnosti a hospodaření. Portálu iDNES.cz to potvrdila náměstkyně ministra kultury Kateřina Kalistová.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.