PŘEHLEDNĚ: Imigrace, Rusko, teror, daně. Co chtějí Clintonová a Trump?

  • 457
Zatímco Donald Trump trvá na postavení zdi na hranici s Mexikem, obhajuje věznici Guantánamo a chce snížit daně pro firmy, Hillary Clintonová je pro přijetí syrských migrantů, chce vyšší zdanění bohatých a za hrozbu považuje Rusko. Přinášíme vám přehled postojů obou kandidátů na prezidenta USA.

1 Imigrace

Migranti nedaleko hranic s Řeckem. (19. června 2015)

Trump se na adresu uprchlíků vyjadřuje nekompromisně. Pokud bude zvolen prezidentem, hodlá na hranici s Mexikem postavit obří zeď. Vyhostit chce všech zhruba 11 milionů lidí, kteří se v USA zdržují ilegálně. Všechny migranty ze Sýrie, které přijaly USA, by Trump poslal zpět. Vyzval k registraci amerických muslimů či k uzavření některých mešit. Loni se vyslovil i pro uzavření USA pro muslimy.

Clintonová Trumpovu rétoriku v této věci označuje za šokující, jeho výroky jsou podle ní „nenávistné, předpojaté a zcela nepřijatelné“. Je pro přijetí syrských migrantů. Domnívá se, že plán prezidenta Baracka Obamy na přijetí asi 10 000 syrských uprchlíků se má uskutečnit, ale že všichni tito migranti musejí být pečlivě prověřeni.

2 Boj proti terorismu

Američtí bachaři kontrolují cely ve věznici Guantánamo. (9. října 2007)

Trump je zastáncem tvrdé ruky, „absolutně“ by například schválil waterboarding, výslechovou techniku, která simuluje topení. Obhajuje další existenci věznice Guantánamo pro podezřelé z terorismu.

Clintonová chce, aby Kongres aktualizoval zákon, který zmocňuje vládu k použití vojenské síly proti teroristům. Její strategie pro boj s terorem zahrnuje bližší spolupráci s internetovými firmami, přísnější zákony na kontrolu zbraní (Trump je naopak rázným zastáncem jejich volného prodeje) či striktnější vízový režim.

3 Islámský stát a Sýrie

Vlajka Islámského státu. Ilustrační foto.

Pro porážku IS je podle Trumpa zapotřebí nasazení pozemních sil, a to včetně amerických. Clintonovou a Obamu opakovaně nazval „zakladateli IS“, obviňuje je ze slabosti v přístupu k Blízkému východu a islámským zemím, z čehož podle Trumpa pramení vzestup radikálních organizací. Další katastrofou současné administrativy je podle Trumpa situace v Libyi.

Clintonová odmítá obvinění, že jako ministryně zahraničí podcenila vliv islamistů. Růst moci IS přiřkla vůdcům arabských zemí, zejména iráckému expremiérovi Núrímu Málikímu a syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi. Boj proti IS a odchod Asada musí jít podle ní ruku v ruce. Není pro vyslání amerických pozemních sil do Sýrie.

4 Rusko

Ruský prezident Vladimir Putin na berlínském jednání normandské čtyřky (19....

Trump se pozitivně vyjadřuje o Putinovi (je podle něj lepším lídrem než Obama), s nímž se shoduje v podpoře setrvání Asada u moci. USA by měly uznat ruskou anexi Krymu, pokud by to vedlo k lepším vztahům s Moskvou a těsnější spolupráci v boji proti IS. Prohlásil, že by možná nepřišel na pomoc některým členům NATO, pokud ti budou napadeni Ruskem. Zohlednil by, jak daná země Alianci přispívá.

Clintonová Putina prý respektuje, ale považuje ho zároveň za „hrubiána, který využije každé příležitosti“. Jeho politiku vidí jako „agresivní“ a označuje ji za jednu z hlavních hrozeb, kterým bude muset čelit příští prezident USA. Soudí, že v reakci na ruskou anexi Krymu by bylo potřeba udělat více. Cílem Ruska je podle Clintonové sabotovat a podrývat moc Ameriky „kdekoliv a kdykoliv“.

5 Írán

Íránský prezident Hassan Ruhani (17. ledna 2016).

Jadernou smlouvu s Íránem, kterou loni v červenci uzavřelo šest velmocí (včetně USA), Trump označuje za „příšernou“. Pokud se stane prezidentem, hodlá pracovat na zlepšení dohody, aby udržel na uzdě íránský program jaderných zbraní.

Clintonová poukazuje na svůj podíl při dojednání smlouvy. Írán nadále považuje za bezpečnostní hrozbu pro USA.

6 Daně, ekonomika

Ilustrační snímek

Trump ohlásil „daňovou revoluci“, jakou USA nepoznaly od dob Ronalda Reagana. Tématem je zjednodušení a snížení daní většině Američanů a podniků. U firem chce Trump snížit federální daň u všech na 15 % (v současnosti obvykle 35 %). Je kritikem Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA), která podle něj připravila Američany o práci. Jako prezident by ji nově vyjednal.

Clintonová chce vyšší zdanění bohatých Američanů. To má v příštích deseti letech přinést do rozpočtu 150 miliard dolarů (3,7 bilionu korun). Clintonová chce zvýšit daň z příjmu o čtyři procenta osobám, jejichž roční výdělek přesahuje pět milionů dolarů. Přislíbila také velký program pro tvorbu pracovních míst a podporu střední třídě.

7 Zdravotní reforma

Ilustrační foto

Trump reformu, která se stala jednou z programových priorit Obamova prvního funkčního období, hodlá zrušit. Zákon k reformě, zvané Obamacare, schválil Kongres přes silný odpor republikánů v roce 2010. Prezident její potřebnost odůvodňoval snahou zpřístupnit zdravotní péči Američanům bez zdravotního pojištění a potřebou zkrotit prudce rostoucí náklady na zdravotnictví.

Clintonová je zastánkyní reformy.

8 Kontrola zbraní

Ilustrační foto

Trump je proti omezování vlastnictví zbraní, chce zrušit zákazy zbraní ve školách a na podobných místech. Je proti zákazu automatických zbraní. Věří, že čím víc lidí nosí zbraně, tím se snižuje prostor pro masové střelce.

Clintonová chce zavést přísnější prověřování lidí pořizujících si zbraně. Chce zákaz automatických zbraní.

9 Infrastruktura

Ilustrační snímek

Trump hovoří o rekonstrukčním programu ve výši „bilionů dolarů“ na vylepšení silnic, letišť, vodovodní a elektrické sítě.

Clintonová má plán na obnovu infrastruktury v počáteční výši 275 miliard dolarů, který chce během prvních 100 dnů poslat do Kongresu. Plán má pokračovat financováním prostřednictvím zisků z daňové reformy.

Křišťálová Lupa 2016
,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video