Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

PŘEHLEDNĚ: Kauza Panama Papers týden po vypuknutí. Co vše už víme

  16:45aktualizováno  16:45
Přesně před týdnem naplno propukla kauza Panama Papers, která odhalila masivní obchodování významných světových politiků a dalších osobností v daňových rájích. Odstoupit kvůli ní musel islandských premiér i šéfové některých bank. Otisk má také v České republice. Server iDNES.cz pro vás sestavil přehled dosavadního vývoje kauzy.

Přesně před týdnem naplno propukla kauza Panama Papers. | foto: Profimedia.cz

1O co jde v kauze Panama Papers?

Kauza Panama Papers vychází z uniklých dokumentů panamské právní kanceláře Mossack Fonseca, která svým klientům pomáhá, jak se pomocí zakládání firem v daňových rájích co nejefektivněji vyhnout placení daní. Teoreticky tak může i napomáhat legalizaci zisků z nelegální činnosti. Dokumenty odhalují, že z tohoto typu hospodaření profitovaly politické špičky z celého světa, herci, slavní sportovci i podnikatelé, připomíná server The Guardian.

KOMENTÁŘ: Aféra Panama Papers je pro Rusy jen střípkem známé skládačky

Dokumenty získal z anonymního zdroje německý deník Süddeutsche Zeitung. Zdroj kontaktoval deník přes internet s nabídkou poskytnutí dokumentů výše zmíněné právní kanceláře. Anonym údajně nežádal žádnou finanční kompenzaci. Komunikace proto poté probíhala šifrovaně a nedošlo k žádnému osobnímu setkání. Podle novinářů sám zdroj svou motivaci vysvětlil tím, že chce, aby se veřejnost dozvěděla o deliktech, o nichž dokumenty vypovídají.

2Kolik dokumentů uniklo?

Krátce po tom, co zdroj kontaktoval deník Süddeutsche Zeitung, obdržela redakce menší množství materiálů. Objem dat však postupně narostl až na 2,6 terabytu, což je vůbec největší únik dokumentů, s nímž kdy měli novináři co do činění. Jen pro srovnání. Únik diplomatických depeší zveřejněných serverem WikiLeaks v roce 2010 měl objem 1,7 gigabytu, tedy téměř 1,5tisíckrát menší. Nedávná aféra kolem daňových dohod firem s Lucemburskem zvaná LuxLeaks, na jejímž odhalení se v roce 2014 rovněž podílelo Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů (ICIJ), se zakládala na čtyřech gigabytech dat.

Uniklé informace pocházejí z období více než tří desítek let. Nejstarší jsou ze 70. let minulého století, ty nejčerstvější ze začátku letošního roku. Konkrétně jde zejména o dokumenty ve formátu PDF, e-maily a obsah firemních databází. Roztříděné jsou podle jednotlivých firem, jež právní kancelář na přání svých klientů zakládala.

Složka každé konkrétní firmy obsahuje všechny související materiály - smlouvy, příslušnou korespondenci či další naskenované dokumenty. Většinou jde o tisíce stran. Celkem pak novináři museli i s pomocí speciálního softwaru, projít přes 11,5 milionu listin, píše server Financial Times.

3Co je zač společnost Mossack Fonseca?

Mossack Fonseca je právnická firma se sídlem v Panamě založená v roce 1977 Jürgenem Mossackem. V roce 1986 se k němu připojil Ramón Fonseca. Firma se specializuje na obchodní právo a investiční poradenství. Je čtvrtým největším poskytovatelem offshoreových služeb na světě. Spravuje za roční poplatek offshoreové společnosti, z nichž většina sídlí v daňových rájích. Nabízí i správu majetku.

Fotogalerie

Za dobu své existence pomohla založit na 300 tisíc firem. Je považována za jednu z největších společností, která poskytuje správu takzvaných offshoreových firem. Ty zpravidla nevykonávají žádnou činnost kromě toho, že se starají o peníze někomu, kdo chce zůstat v anonymitě.

Zaměstnanci Mossack Fonseca často nejednají se svými klienty přímo, ale přes prostředníky, například účetní, právníky, bankéře či trustové společnosti. V Evropě jsou tito offshoreoví zprostředkovatelé ve Švýcarsku, Lucembursku, Británii či na britském ostrově Jersey. Podnik má síť franšízových partnerů ve 40 zemích světa, která čítá na 600 pracovníků.

4Jak na únik reagovala firma Mossack Fonseca?

Zástupci firmy Mossack Fonseca s prohlášením ke kauze Panama Papers dlouho váhali. Později se k celé situaci vyjádřili zakladatelé firmy. „Jako právnická firma se omezujeme na zakládání společností, nejsme zodpovědní za to, co ta firma dělá,“ hájil se v panamské televizi Fonseca. Kauza je podle něj „útokem proti Panamě“, protože prý některé země špatně nesou, že Panama je přitažlivá pro podnikání. Společnost Mossack Fonseca se hájí také tím, že za 40 let nikdy nebyla obviněna z kriminální činnosti.

5Jaká jména se objevila v uniklých dokumentech?

V milionech dokumentů se objevují jména významných světových politiků (v seznamu jich najdeme minimálně 72), sportovců i herců (jejich kompletní seznam najdete zde). Nejvíce pozornosti si po vypuknutí kauzy vysloužila ruská stopa Panama Papers. Figuruje v ní totiž několik jmen z blízkého okolí Vladimira Putina. Ruští podílníci měli podle dosavadního vyšetřování v offshoreových společnostech uloženy nejméně dvě miliardy dolarů.

Panama Papers

Z nejdůležitějších jmen jmenujme například čelistu Sergeje Roldugina, blízkého přítele Putina, který měl mít za mořem uloženo nejméně sto milionů dolarů. Miliardový převody pak podle dokumentů provedl také šéf banky Rosijja Jurij Kovalčuk, který bývá označován za „Putinova bankéře“ (více o ruské stopě kauzy Panama Papers se dočtete zde).

Kauza sahá také do okruhu rodinných příslušníků čínské politické elity, uvádí agentura Bloomberg. Akcie ve dvou offshoreových společností na Britských Panenských ostrovech vlastní například vnučka někdejšího čtvrtého nejmocnějšího muže Číny Ťia Čching-lina. Do pochybných aktivit se namočil i švagr prezidenta současného prezidenta Si Ťin-pchinga (více zde).

Nepřímo se kauza dotkla britského premiéra Davida Camerona. Připustil, že s manželkou vlastnil akcie v offshoreové společnosti svého zesnulého otce, jehož jméno se objevilo v panamských dokumentech. Zdůraznil však, že všechny akcie prodal v roce 2010 a zaplatil v Británii veškeré daně ze zisku (více zde).

Z politických kruhů nelze opomenout také jméno islandského premiéra Sigmundura Davída Gunnlaugssona. Spolu s manželkou vlastnil firmu v daňovém ráji na Britských Panenských ostrovech, kterou využíval k investicím milionů dolarů. Když se Gunnlaugsson stal v roce 2009 poslancem, svůj 50procentní podíl ve firmě zamlčel. O osm měsíců později tento podíl prodal manželce za jeden dolar. Společnost měla významný podíl ve třech velkých islandských bankách, které v důsledku finanční krize zkrachovaly.

Z dalších politiků, kteří figurují na seznamech, pak lze jmenovat Ukrajinského prezidenta Petro Porošenka, okolí předsedkyně Národní fronty Marine Le Penové, argentinského prezidenta Mauricio Macriho či bývalého egyptského prezidenta Husní Mubaraka.

Podezření z daňových úniků se však nevyhnulo ani osobnostem ze sportovních odvětví a zábavního průmyslu. V dokumentech Panama Papers se objevují například jména fotbalové hvězdy Lionela Messiho či režiséra Pedro Almódovara (více zde).

6Jak se kauza dotýká České republiky?

Únik dokumentů se dotkl také České republiky. Na seznamech Panama Papers se objevují jména minimálnš 283 českých občanů. Podle Českého centra pro investigativní žurnalistiku, které se na projektu Panama Papers podílí, vlastní firmu na Britských Panenských ostrovech například miliardář Daniel Křetínský. Známý podnikatel to potvrdil, zároveň však tvrdí, že tato společnost pouze vlastní jachtu a nikdy nebyla zapojena do „neetických postupů v oblasti daňového plánovaní“.

V databázi Panama Papers je i nejbohatší Čech Petr Kellner, který má s manželkou několik firem rovněž na Britských Panenských ostrovech. Dokumenty zmiňují také Radovana Krejčíře, který byl nedávno v Jihoafrické republice odsouzen mimo jiné za pokus o vraždu na 35 let. Jedním ze zveřejněných jmen je i Čechošvýcarka Jana Lütken, která například figuruje v kauzách lobbisty Iva Rittiga (více o české části kauzy Panama Papers zde).

Do kauzy je zapletený také známý český právník Josef Monsport. Ve firmách Integ S.A a Kynsberg Trading registrovaných na ostrově Samoa je držitelem akcií v hodnotě 100 milionů dolarů (2,37 miliardy korun). Právník spojitost s těmito firmami popírá. Mimo jeho jména ho přitom usvědčuje i adresa uvedená v Panama Papers. Ta je shodná s adresou, k níž se právník hlásí v českém obchodním rejstříku jako konkurzní správce u několika firem (více zde).

7Jaké jsou následky kauzy Panama Papers?

Nejhůře po vypuknutí kauzy Panama Papers dopadl islandský premiér Sigmundur Davíd Gunnlaugsson. Nejprve musel odolávat tlaku veřejnosti při masivních protestech (více o nich zde). Později ho k odstoupení vyzvala opozice i někteří členové jeho domovské Progresivní strany. Gunnlaugsson posléze podle svých slov na blíže neupřesněnou dobu předal funkci, netrvalo však dlouho a oznámil svou definitivní rezignaci. Island tak na podzim čekají předčasné volby (více o nich zde).

Únik dokumentů v kauze Panama Papers otřásl také bankovním sektorem. Z nizozemské banky ABN Amro Group NV ve čtvrtek odstoupil člen dozorčí rady Bert Meerstadt. V Rakousku pak rezignoval ředitel banky Vorarlberger Landes - und Hypothekenbank AG Michael Grahammer.

„Jsem stále stoprocentně přesvědčený, že banka nijak neporušila zákony či sankce,“ uvedl Grahammer. Hlavním důvodem jeho odchodu z vedení banky je prý nátlak médií na jeho osobu i banku (více o odstoupení bankéřů se dočtete zde).

8Jak funguje hospodaření v daňovém ráji?

V souvislosti s kauzou Panama Papers se začalo opět nahlas hovořit o využívání takzvaných daňových rájů. Jejich princip je podle ekonomů jednoduchý. Firmy založené v takzvaných daňových rájích jsou osvobozené od daně z příjmů, případně odvádí jen paušální poplatek řádově ve stovkách amerických dolarů.

Výhodou takto založených offshoreových firem je také to, že zjistit jejich skutečné vlastníky je takřka nemožné. V čele stojí nastrčení bílí koně nebo místní právníci, které váže mlčenlivost. Do účelově založených firem se vyvádějí zisky ze zahraničních firem, které by se jinak musely v domovských státech zdanit. Převod peněz je vykázán například jako platba za službu, pokuta za porušení smlouvy či půjčka (více o tom, jak fungují daňové ráje, se dočtete zde).

9Je využívání daňových rájů legální?

Zakládání offshoreových společností, či působení politiků a dalších subjektů v jejich vedeních samo o sobě není ilegální. Záleží na legislativě dané země, jak na věc pohlíží. Majitelé offshoreových firem například mohli porušit zákon tím, když ve svých domovských státech nepravdivě informovali o svém majetku.

Jak ale uvádí sama novinářka, která má k Panama Papers přístup - to, že se nějaké jméno na seznamu objeví, automaticky neznamená, že se dotyčný dopustil protiprávního jednání. „Nicméně naše zkušenost nám říká, že firmy v daňových rájích si nezakládají úplně obyčejní lidé, a velká část těch firem má nějaký postranní důvod pro své založení - ať už je to snižování daní, nebo praní špinavých peněz,“ uvedla Pavla Holcová (celý rozhovor čtěte zde).

10Změní Panama Papers legislativu v otázce daňových rájů?

Šéf Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) Ángel Gurría po propuknutí aféry kritizoval Panamu, která je podle něj „poslední velkou překážkou, jež nadále umožňuje utajování prostředků v offshoreových společnostech před daňovými úřady a orgány zajišťujícími respektování zákonů“.

Panama v reakci přislíbila mezinárodnímu společenství jednání o výměně informací o podezřelých finančních praktikách. Panamská viceprezidentka sdělila, že země „prohloubí dialog“ o možném sdílení údajů týkajících se možných daňových úniků. Panama také ustanoví speciální komisi, která má podezřelé aktivity na účtech v tomto daňovém ráji monitorovat. V komisi budou podle prezidenta Juana Carlose Varely zastoupeni domácí i zahraniční experti.

Eurokomisař pro hospodářské otázky, daně a cla Pierre Moscovici oznámil, že do půl roku by měl vzniknout celoevropský seznam daňových rájů. Členské země by se nyní podle něj měly co nejrychleji shodnout na tom, podle jakých kritérií na něj mají být země případně zařazovány.

Francie v reakci na kauzu Panama Papers požádala OECD, aby následovala její kroky a zařadila Panamu znovu mezi daňové ráje. Šéf štábu panamského prezidenta odvětil, že jeho země zvažuje vůči Francii odvetné kroky ekonomického rázu.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.