Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

PŘEHLEDNĚ: Egypt opět zachvátily nepokoje. Kdo se chopí vlády?

  7:11aktualizováno  7:11
Miliony Egypťanů v neděli žádaly odchod prezidenta Muhammada Mursího z islamistického Muslimského bratrstva. Vládu opouštějí ministři. Kanada zavřela ve strachu z násilností svou ambasádu v Káhiře. Armáda dala politikům ultimátum. Co se děje? A co se zřejmě bude dít? Přinášíme přehled v otázkách a odpovědích.

Opozice tvořená hlavně levicí, liberály a nacionalisty obviňuje islamisty v čele s prezidentem Muhammadem Mursím z neschopnosti vylepšit nedobrou hospodářskou situaci země. Egypt ekonomicky strádá: míra nezaměstnanosti činí nejméně 13 procent, roste inflace, klesá hodnota egyptské měny. Zřejmě až čtvrtina Egypťanů žije pod hranicí chudoby a toto číslo roste. 

Liberálové spolu s levicí však islamistům vyčítají i snahu více islamizovat společnost. Podle opozice tak islamisté činí i skrze záměrně nejasnou ústavu, která pak umožní přijetí zákonů diskriminujících ženy, respektive menšiny, hlavně egyptské křesťany.

Kolik lidí v neděli opravdu demonstrovalo?

Těžko říci. Svědci se každopádně shodují, že šlo o nejmasovější protesty od revoluce roku 2011. Podle různých odhadů vyšlo do ulic mezi 2 a 17 miliony Egypťanů. 

Kdo jsou hlavní hráči v nynější egyptské krizi?

Nyní vládnou umírnění islamisté (Muslimské bratrstvo) ve vzájemně podezřívavé koalici s náboženskými radikály, obvykle označovanými jako salafisté. Proti nim stojí spíše liberální opozice. Třetím ve hře je pak armáda, která se snaží tvářit neutrálně. I když většina Egypťanů hodnotí její chování v posledních dnech spíše jako podporu opozice.

Kdo má mandát voličů?

Prezident Mursí byl vybrán ve svobodných volbách. Opozice nyní argumentuje sílou protestů a peticí, kterou prý podepsalo již více než 20 milionů Egypťanů. V loňských prezidentských volbách získal Muhammad Mursí na svoji stranu 13,2 milionu hlasujících.

V egyptské politice posledních dní se to hemží ultimáty. Kdo a komu je dal a proč?

V pondělí vyzvala opozice prezidenta, aby odešel. Jinak opozičníci hrozili vyhlášením kampaně občanské neposlušnosti. Toto ultimátum vypršelo v úterý, Mursí neodstoupil.

Druhé vyhlásila rovněž v pondělí armáda a končí ve středu. Vojáci vyzvali politiky, aby se alespoň rámcově dohodli na uspořádání země a vyšli vstříc blíže neurčeným "požadavkům lidu". Pokud tak politici neučiní, navrhnou prý vlastní cestu, jak obnovit zákonnost. Detaily armáda neuvedla. Také toto ultimátum Mursí odmítl, i když opatrně.

Jde tedy o hrozbu pučem? Nebo již de facto proběhl?

To je otázka, co se pučem rozumí. Armáda každopádně tvrdí, že ten klasický, vojenský, rozhodně nechystá. 

Je ale také fakt, že armáda svým prohlášením již vstoupila do politiky. A velmi razantně, jakkoli opakuje, že je neutrální. Což lze s trochou odvahy označit za cosi jako "měkký puč".

Je armáda populární? Vítal by Egypt její nástup k moci?

Nemalá část společnosti by panování armády jistě uvítala. S obvyklými argumenty (bezpečí, stabilita). Významná skupina Egypťanů však vojáky coby vládce nechce. Je paradoxní, že mnozí opoziční předáci, kteří nedávno - a právem - protestovali proti faktické vládě armády, teď vojáky poplácávají po ramenou.

Jaký mají vojáci vliv nyní?

Egyptská armáda byla - a také zůstává - státem ve státě. Její bývalí příslušníci stojí v čele řady firem. Podniká i armáda jako taková. 

V řadě ohledů lze říci, že vojáci jsou moderní Egypt. Vedli jej od roku 1952, kdy svrhli krále. Všichni řádní prezidenti (až do Mursího) vzešli z jejích řad. Armáda předala moc civilům vlastně až šestnáct měsíců po revoluci, která proběhla zkraje roku 2011. Jediný, kdo se snažil vliv armády omezit a snad se mu to i zčásti podařilo, byl právě prezident Mursí.

Co bude dále? Kdo bude řídit Egypt?

Nejpravděpodobnější se zdá být "měkký puč", který podle některých ovšem již začal. Armáda neprovede klasickou akci, ale politiky přinutí v zákulisí k jednání. Může též přimět Mursího ve spolupráci s opozicí k odstoupení.

Uniformy již jednaly s prezidentem Mursím a k diskusím volají rovněž opozičního předáka Muhammada Baradeje. Politika, který byl v letech 1997 až 2009 generálním ředitelem Mezinárodní agentury pro atomovou energii a v roce 2005 obdržel společně s touto organizací Nobelovu cenu míru.

Násilnější variantou by byl typický vojenský převrat, ale ten armáda - alespoň prozatím - soustavně odmítá. Vyloučit nelze ani chronickou politickou krizi, ta by ovšem byla katastrofou pro již tak nezdravou ekonomiku.

Je nyní země nebezpečná pro turisty?

Diplomaté nabádají turisty, aby se vyhýbali místům, kde probíhají demonstrace. Podle českého velvyslance v Egyptě Pavla Kafky se nedoporučují ani individuální cesty na Sinaj. V klasických letoviscích v tuto chvíli turisté ohroženi nejsou.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.