Pro udržení přijatelné míry schodku státního rozpočtu v příštím roce potřebuje vláda přijmout úsporná opatření ve výši více než 42 miliard korun. Navrhuje mimo jiné snížení valorizací důchodů na třetinu výše inflace a třetinu růstu průměrné mzdy v zemi, přechodné zvýšení daňových odvodů vysokopříjmových skupin, změny sazeb DPH na 15 a 21 procent, zpřísnění daňových pravidel pro OSVČ (například zrušení odpočtů na děti u živnostníků, kteří nevedou účetnictví) i zvýšení daní z příjmů z patnácti na šestnáct procent superhrubé mzdy.
Levice s těmito kroky nesouhlasí.
Koaliční kabinet už nastartoval zdravotnickou a sociální reformu, pracuje na důchodové, vysokoškolské a daňové. Ty by měly například zavést možnost občanů dobrovolně si spořit na důchod v privátních penzijních fondech ukládáním části povinných odvodů na vlastní účet.
Dubnová koaliční krizeNEČAS: Dohoda koalice musí být do úterý ROZKOL: Peake a Dobeš Johnovi demisi nedají KLAUS: Předčasné volby co nejdříve KOMENTÁŘ: Podivný pád nepád vlády |
Vysoké školy plánuje Nečasův kabinet rozdělit na elitní a specializované (profesní a odborné), zpřísnit systém jejich akreditací a financování a zavést i přísnější pravidla pro studenty, kteří studují více škol najednou, případně si studium neúměrně prodlužují.
Daňová reforma do budoucna hovoří mj. o sjednocení DPH na jednu sazbu, změnu výpočtu daní z příjmů na 19 procent z hrubé mzdy, sjednocení podmínek zaměstnanců a OSVČ či o změnách v odvodech zaměstnanců i zaměstnavatelů.
Opozice i tyto návrhy tvrdě kritizuje. Otázkou je, co by případné nové rozložení sil ve Sněmovně provedlo s už zavedenými změnami ve zdravotnictví a sociální oblasti.
Vláda se zavázala konečně vyřešit letitý problém s církevními restitucemi. Na způsobu a harmonogramu odškodnění se už dohodla s církvemi a náboženskými společnostmi. Slíbila jim do pěti let vydat pole, lesy a nemovitosti v celkové hodnotě 75 miliard korun a dalších 59 miliard odškodného vyplatit do třiceti let. Navíc se zavázala dalších 17 let platit mzdy duchovním, přičemž objem vyplácených prostředků by se po třech letech začal snižovat.
Ani s touto dohodou opozice nesouhlasí. ČSSD už oznámila, že při projednávání ve Sněmovně bude chtít prosadit alespoň zrušení finančního odškodnění. Nad způsobem, jakým se chce vláda s církvemi vyrovnat, se navíc pozastavil i prezident Václav Klaus. Vládní návrh má prý "řadu otazníků".
Na zavedení institutu přímé volby prezidenta se shodly všechny strany a příslušná změna ústavy už byla parlamentem schválena k 1. říjnu 2012. Chybí však ještě schválit příslušnou novelu prováděcího zákona. Ta už sice ve Sněmovně prošla tzv. prvním čtením, pokud by se ale dolní komora parlamentu rozpustila ještě před definitivním schválením novely, celý legislativní proces se zruší.
"Pokud by prezident Sněmovnu rozpustil, poslancům zanikne mandát okamžitě. Pak by měli na projednání zbylých zákonů podstatně méně času," konstatoval odborník na ústavní právo Jan Kysela. Sociální demokraté i ODS už deklarovali, že chtějí zbývající legislativní kroky dokončit včas.
Avšak i kdyby vláda skutečně padla a poslanci by zákon schválit nestihli, nemusí to podle Kysely ještě nutně znamenat odložení prezidentských voleb. "Byla by to určitě komplikace, ale ve zrychleném jednání by při dobré vůli noví poslanci novelu mohli zvládnout," doplnil. Stejně tak by podle něj i vláda v demisi či bez důvěry mohla projednat případné prováděcí předpisy.
Vláda zatím stihla uvést do praxe zhruba polovinu z 84 bodů, jimiž vymezila svůj boj proti korupci. Z důležitějších opatření chybí například zavedení institutu tzv. korunního svědka, posílení nezávislosti a odpovědnosti státního zastupitelství, přísnější pravidla pro lobbing a také soubor novel zákonů o obcích, krajích a hlavním městě Praze, které mají nově obsahovat ustanovení důsledněji znemožňující korupční chování.
Po pádu vlády by tato opatření byla zřejmě minimálně revidována.
