Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

PŘEHLEDNĚ: Co je v kauze pandury jasné a co ne

  13:32aktualizováno  13:32
Jak to celé bylo s kauzou Pandury, kterou MF DNES otevřela tento týden? Pro lepší orientaci přinášíme přehled základních otázek a odpovědí.
Obrněný transportér Pandur české armády. Ilustrační foto

Obrněný transportér Pandur české armády. Ilustrační foto | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

1. Co zatím dokazují známá fakta?

Tajná dohoda mezi firmou Steyr a českým lobbistou Janem Vlčkem, kterou obě strany podepsaly, dokazuje úmysl rakouské zbrojovky ovlivňovat rozhodnutí českých politických špiček (jejich jména jsou dokonce uvedena jako předmět smlouvy).

Rakouská firma byla ochotna "konzultantům", jako byl Vlček, vyplatit za jejich služby provizi ve výši sedmi procent ceny zakázky, tehdy zhruba jeden a půl miliardy korun.

Kdo je kdo

Mirek Topolánek, šéf ODS Jeho vláda se Steyrem uzavřela konečnou smlouvu. Projekt řídil Topolánkův muž Barták.

Martin Barták, ministr obrany Jako náměstek ministryně obrany osobně řídil jednání o nové smlouvě se Steyrem a vzápětí mu dal druhou šanci. Barták byl zároveň podle exmanažerů Steyru součástí zákulisních dohod.

Karel Kühnl, exministr obrany Už po prohraných volbách - v červnu 2006 - podepsal smlouvu se Steyrem na nákup transportérů. Byl údajně také součástí zákulisních dohod.

Potvrzuje to jednak Vlček a jednak bývalý vysoký manažer Steyru Wolfgang Habitzl. Habitzl tvrdil, že dvě až tři procenta z provizí byla určena pro obě velké politické strany v Česku. On a jeho kolega Herwig Jedlaucnik dokonce popsali způsob, jakým měli provize distribuovat. Tento způsob odpovídá i obsahu původní smlouvy.

Habitzl a Jedlaucnik na schůzkách zaznamenaných skrytou kamerou MF DNES zmiňují v souvislosti se zákulisními jednáními o pandurech jména vicepremiéra Martina Bartáka, expremiéra Stanislava Grosse a exministra obrany Karla Kühnla. Tvrdí, že provize byla do Česka skutečně vyplacena.

2. Co naopak není jasné?

Například to, proč jsou české pandury extrémně drahé (trojnásobně oproti těm, které dostala portugalská armáda). Otazníky zůstávají i kolem toho, kdo přesně na české straně provize obdržel. Není tedy jasné, jaká byla přesně úloha Bartáka, Grosse a Kühnla, ani proč se vysocí politici setkávali s manažery Steyru v průběhu výběrového řízení na pandury a o čem spolu jednali.

Další nejasnost je ohledně přesné výše provizí a důvodu jejich vyplácení v zakázce, o jejímž výsledku mělo rozhodnout férové výběrové řízení.

3. Jaké věci jsou nejvíce podezřelé?

Podezřelá je v první řadě cena, za kterou Česko nakoupilo pandury. Podivná je samozřejmě i existence zákulisních dohod a náhlé změny v obsahu kontraktu, které si vyžádala česká vláda. Exministr Kühnl kontrakt podepsal narychlo, když už byl v demisi.

V nové vládě klíčovou zakázku nepodepsala ministryně obrany Vlasta Parkanová, ale náměstek za ODS Barták, kterému věc dokonce původně vůbec nepříslušela.

Zarážející jsou i reakce politiků: šéf ČSSD Jiří Paroubek se první den po zveřejnění kauzy zabarikádoval před novináři a nechtěl odpovídat na otázky. Místo toho vydal osm tiskových prohlášení. Šéf ODS Mirek Topolánek se zase snažil hodit veškerou odpovědnost na Parkanovou.

4. Proč se v případu mluví o ČSSD?

Zakázka byla vypsána a první kontrakt uzavřen za vlády socialistických premiérů. Klíčovým "konzultantem" společnosti Steyr byl Pavel Musela, blízký přítel dalšího sociálnědemokratického premiéra Stanislava Grosse.

Dalším důvodem je, že politici ČSSD, tehdejší předseda Sněmovny Lubomír Zaorálek a exposlanec Radim Turek, se k jednání se Steyrem přiznali. Jedlaucnik tvrdil, že osobně jednal i s předsedou Paroubkem. Ten si to prý nepamatuje.

Paroubkova reakce na kauzu je navíc ze všech politiků nejhlasitější. Podává trestní oznámení, schází se s premiérem a dává termíny, dokdy má být věc vyšetřena.

5. Proč se v případu mluví o ODS?

Byla to ODS, která nejprve obchod kritizovala, pak zrušila a nakonec znovu uzavřela. Každý jeden obrněnec přitom podražil o třetinu. Martin Barták byl na ministerstvu obrany náměstkem dosazeným ODS. Strana loni Bartákovi zařídila "povýšení" na ministra obrany a vicepremiéra.

Podle svědectví exministryně Vlasty Parkanové premiér Topolánek silně tlačil na to, aby zakázku vyjednával a v rychlosti uzavřel Barták. Jedlaucnik Bartáka označil za součást zákulisních dohod. (více o výpovědi Parkanové čtěte zde)

6. Mohly peníze skončit jen u lobbistů a ne u politiků?

Není jisté, že se politici nechali zkorumpovat. Faktem je, že v mnoha věcech postupovali velmi nestandardně. Rakouští manažeři navíc popsali systém, který by zkorumpované politiky i zbrojovku chránil před trestním stíháním. Peníze oficiálně platí jen "konzultantům". Ti je pak mají s tichým souhlasem Steyru přeposlat dál.


Proč máme pandury

107 obrněných transportérů Pandur nahradí v české armádě čtyřicet let stará vozidla OT 64. Za pandury český stát nakonec zaplatí 14,4 miliardy korun. Jedno vozidlo tak přijde na závratných 132 milionů korun.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Předseda Pirátů Ivan Bartoš během proslovu v pražském volebním štábu strany....
Volby v kostce: Piráti na vrcholu, snící ODS a pád Zelených či Realistů

Česko má za sebou další volební klání. Do Sněmovny se nakonec dostalo rekordních devět stran. Značný dopad budou mít výsledky ale i na politická uskupení,...  celý článek

Volební štáb ANO slaví vítězství ve volbách (21. ŘÍJNA 2017).
ANO, ale s kým? Babiš začíná oťukávat partnery pro koalici

Hnutí ANO vybralo pět lidí, kteří povedou vyjednávání o povolebním uspořádání Sněmovny a možné nové vládě. Mezi nimi jsou předseda hnutí Andrej Babiš,...  celý článek

Jiří Hlavatý, šéf textilky Juta, která byla loni jedniškou na trhu. Dosáhla...
Kroužky vynesly šéfa Juty Hlavatého do Sněmovny, mandát senátora tím končí

Senátor za ANO Jiří Hlavatý se díky preferenčním hlasům stane poslancem. Poskočil z nevolitelného místa kandidátky na druhé. Zvolením do Sněmovny mu končí...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.