Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Sarkozy, Berlusconi i Radičová. Politika úspor se v Evropě nevyplácí

  10:38aktualizováno  10:38
Rostoucí zadlužení a nezaměstnanost, odliv průmyslu do zahraničí a odpor proti rozpočtovým škrtům v rámci EU. To vše zlomilo politický krk Nicolasi Sarkozymu v duelu o křeslo francouzského prezidenta. Politika škrtů a neutěšená finanční situace smetla za poslední rok mnohé další evropské politiky.

Kampaň před druhým kolem francouzských prezidentských voleb skončila v pátek o půlnoci. Takto dopadl plakát s podobiznou Sarkozyho ve městě Tulle. (6. května 2012) | foto: Regis DuvignauReuters

Krize vyvolaná zhroucením realitního trhu a následným ohromným zadlužením bank, jež musel zachraňovat stát, EU a MMF, vedla loni v lednu k pádu irské vlády premiéra Briana Cowena. Irové vládě vyčítali i to, že měla příliš blízko k bankám a developerům a ponechala jim volnou ruku. V únorových volbách pak s převahou zvítězily opoziční strany Fine Gael (FG) a Labouristická strana a premiérem se stal šéf FG Enda Kenny.

Ve Finsku se vládní garnitura měnila po loňských dubnových volbách, ve kterých sice vyhrála konzervativní Národní koaliční strana (KOK), senzací se ale stal úspěch národně orientované, euroskeptické a populistické strany Praví Finové, která v parlamentu získala desítky nových mandátů, zatímco všechny ostatní strany, včetně dosud vládnoucích, o poslanecká křesla přišly. Terčem kritiky Pravých Finů se staly například záchranné balíčky EU.

...Portugalsko, Španělsko, Slovinsko, ...

Portugalský premiér José Sócrates, jenž stál v čele vlády od února 2005, podal
demisi loni v březnu poté, co parlament neschválil úsporná opatření navržená jeho menšinovou socialistickou vládou. V červnových volbách pak zvítězila opoziční pravicová Sociálnědemokratická strana (PSD), jejíž předseda Pedro Passos Coelho se stal premiérem. Portugalsko se loni v dubnu stalo po Řecku a Irsku třetí zemí, která musela kvůli dluhové krizi požádat o zahraniční pomoc. 

Úspěšné výjimky

V některých zemích se naopak vládám podařilo i přes krizi a úsporná opatření udržet. Dosavadní koalice pravého středu například obhájila své postavení v roce 2010 ve volbách v Švédsku a to samé se podařilo loni i vládnoucím koalicím v Lotyšsku či v Estonsku.

Předčasné volby vyhlásil i socialistický premiér Španělska José Luis Zapatero (v čele vlády od dubna 2004) loni v červenci a za jejich cíl označil dodat zemi stabilitu. Španělsko zatím nepožádalo o finanční pomoc (jako Portugalsko, Irsko a Řecko), ale zmítá se též v hluboké krizi (vysoké zadlužení, stagnace hospodářství a nejvyšší nezaměstnanost v EU - téměř čtvrtina obyvatel). Listopadové volby vyhrála drtivě opoziční Lidová strana Mariana Rajoye, který se stal koncem prosince premiérem.

Sociálnědemokratická vláda Boruta Pahora padla loni v září, když nepřežila rekonstrukci slovinského kabinetu spojenou s hlasováním o důvěře. Vaz jí srazilo předchozí červnové referendum, jež zamítlo její návrh penzijní reformy. Ve volbách počátkem prosince zvítězila nová středo-levicová strana starosty Lublaně Zorana Jankoviče. Na vládě se ale dohodla Slovinská demokratická strana (SDS)  expremiéra Janeze Janši (ve volbách druhá) se čtyřmi stranami a Janša se stal v lednu premiérem.

...Slovensko, Řecko, Itálie, ...

Za to vláda Ivety Radičové (SDKU-DS) na Slovensku padla poté, co parlament v říjnu neschválil posílení pravomocí záchranného fondu eurozóny; Radičová hlasování totiž spojila s vyslovením důvěry (čtěte zde). Krátce nato parlament posílení fondu eurozóny spolu s odhlasováním předčasných voleb schválil. Březnové volby drtivě vyhrála opoziční sociální demokracie (Směr-SD) Roberta Fica, která tak poprvé v historii země sestavila jednobarevnou vládu. Straně SDKU-DS sebral hlasy únik informací o korupční aféře z let 2005 a 2006 (spis Gorila).

Podpora socialistické vlády Jorgose Papandrea v řeckém parlamentu se
rozdrolila poté, co Papandreu loni 31. října šokoval politiky v eurozóně i světové burzy oznámením, že vypíše referendum o pomoci od eurozóny. Od návrhu nakonec ustoupil, ale začátkem listopadu podal demisi. Vystřídala ho přechodná vláda ekonoma Lukase Papadimose.

Fotogalerie

V nedělních předčasných volbách obě dosud vládní proevropské strany Nová demokracie (ND) a Pasok nezískaly většinu poslanců potřebnou k vytvoření nové koaliční vlády, úspěchem naopak skončily volby i pro extrémní strany z obou stran politického spektra (více zde). Řecko bylo v květnu 2010 kvůli neúnosnému zadlužení nuceno požádat o pomoc MMF a EU, která se ho od té doby finančními balíky snaží zachránit před bankrotem.

Středopravicová vláda Silvia Berlusconiho ztratila většinu v parlamentu začátkem loňského listopadu; po schválení balíku reformních zákonů, který po zadlužené Itálii požadovala EU, Berlusconi podal demisi (více zde). Novou vládu sestavil ekonom Mario Monti, jehož vláda odborníků má zemi vést do řádných voleb v roce 2013 a pomoci zemi z dluhové krize.

...Rumunsko, Nizozemsko, ...

Rumunská středopravicová vláda padla na konci dubna sedm měsíců před volbami, když neuspěla v hlasování vyvolaném opozičními socialisty a liberály, jimž se nelíbila plánovaná radikální úsporná opatření. Novým rumunským premiérem se pravděpodobně stane předseda opoziční Sociálnědemokratické strany (PSD) Victor Ponta.

A konečně nizozemská vláda. Ta se na konci dubna rozhodla podat demisi a zemi tak zřejmě čekají předčasné volby. Učinila tak po krachu jednání o rozpočtových škrtech menšinového kabinetu s krajní pravicí euroskeptika Geerta Wilderse (čtěte zde). Jednání o schodku začala 5. března poté, co ekonomika upadla do recese.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Milán, hlavní město Lombardie
V katalánských stopách. Benátsko a Lombardii čeká plebiscit o autonomii

V Lombardii a Benátsku se v neděli konají referenda o posílení autonomie. Jsou sice právně nezávazná, lze je však také vnímat jako součást odstředivých...  celý článek

Kamenné "brány" při pohledu ze shora. Zdroj: Google Maps
Družice odhalily kamenné struktury u Medíny, pro vědce jsou záhadou

Internetové mapy pomohly odhalit další pozůstatek z doby neolitu. Archeologové díky Google Earth objevili stovky záhadných kamenných staveb na lávových polích...  celý článek

Rakouský prezident Alexander Van der Bellen (vpravo) pověřil sestavením vlády...
Rakouskou vládu sestaví vítěz voleb Kurz, dostal pověření od prezidenta

Novou rakouskou vládu může sestavit vítěz parlamentních voleb Sebastian Kurz. Šéf Rakouské lidové strany (ÖVP) k tomu v pátek dostal pověření od prezidenta...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.