Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

PŘEHLEDNĚ: Co vše víme o bizarní kauze europoslance Ransdorfa

  19:45aktualizováno  19:45
Zadržení europoslance za KSČM Miloslava Ransdorfa ve Švýcarsku je tématem posledních dnů. Europoslance spolu s trojicí Slováků zatkla policie poté, co v bance předložili falešné dokumenty. Portál iDNES.cz sestavil odpovědi na základní otázky v této podivuhodné kauze.

Europoslanec Miloslav Ransdorf s předsedou KSČM Vojtěchem Filipem na brífinku po jednání (8. prosince 2015) | foto:  Petr Topič, MAFRA

1Co se vlastně v Curychu stalo?

Miloslav Ransdorf ve čtvrtek 3. prosince navštívil v doprovodu tří Slováků švýcarskou banku Kantonalbank Zürcher. Podle svých slov chtěl europoslanec zprostředkovat komunikaci mezi jedním majitelem účtu a vedením banky. K tomu ale vůbec nedošlo, čtveřice skončila už na recepci. Ransdorfova skupina zřejmě předložila falešné dokumenty a banka na ně zavolala policii. Policisté je poté převezli na stanici a po prostudování falešných dokumentů všechny zadrželi (o zadržení více zde).

Český europoslanec tak skončil ve vazbě. V pátek ho vyslýchala kriminální policie, přičemž vyšetřovatel mu oznámil, že Ransdorf předložil v bance falešné dokumenty, což je trestné. Poté ho vyslýchal i pracovník státního zastupitelství. Švýcaři Ransdorfa propustili na svobodu až v sobotu dopoledne.

2Jak vysvětluje svou roli Ransdorf?

Europoslanec se brání, že se žádného podvodu dopustil nechtěl. Na Ransdorfa se prý obrátili lidé, jejichž známý se nemohl dostat ke svému dědictví. Banka v Curychu s dědicem údajně deset let nekomunikovala, a proto se Ransdorf rozhodl vložit do situace z pozice europoslance. Od dědice V. H. měl, jak tvrdí, plnou moc. Dokumenty prý dostal před návštěvou banky (Ransdorfovo vysvětlení si přečtěte zde).

Kauza Ransdorf

Své zatčení považuje za připravenou provokaci. „Šlápl jsem někomu na kuří oko,“ domnívá se Ransdorf. Podle něj mohly jeho politické názory na migraci, Ukrajinu nebo Sýrii vadit představitelům Evropské unie (více čtěte zde).

Ransdorf představil i konspirační teorie. Důkazem jsou třeba ostrá vyjádření lidoveckého europoslance Pavla Svobody, sdělil Ransdorf serveru Parlamentní listy. KDU-ČSL je totiž členem europoslanecké frakce Evropské lidové strany stejně jako německá CDU, které předsedá „velká podporovatelka migrace Angela Merkelová“. A vztah KDU-ČSL k migraci je prý velmi dobře známý.

Terčem se podle svých slov také mohl stát kvůli svému odporu proti církevním restitucím. To mu prý mnoho lidí v České republice nemůže zapomenout. „Důvodů k provokaci na mne je celá řada,“ nechal Ransdorf otevřené všechny možnosti.

3Kdo jsou ostatní aktéři?

Miloslav Ransdorf ve svém prohlášení uvedl, že do švýcarské banky šel se slovenskými občany P. G., A. D. a J. H. Za iniciálami P. G. se skrývá bývalý starosta Ivanky u Nitry Peter Guzmický. Shodou okolností také komunista. Ani jemu se v minulosti nevyhýbaly různé kauzy. Za svého starostování v roce 2008 byl obviněn z podvodu s pozemky, napsal o něm slovenský Denník N. Guzmický jako jediný z česko-slovenské skupiny zůstal ve švýcarské vazbě až do současnosti.

Dalším z kumpánů byl slovenský podnikatel Juraj Hajdu. „Klient se pokoušel komunikovat s bankou doporučenými dopisy a žádal je o odblokování účtu a dispozici k účtu. Banka nereagovala, a tak náš partner (Guzmický) požádal autoritu s diplomatickým pasem, aby obhájila zájmy českého občana,“ popsal MF DNES Hajdu, proč s nimi Ransdorf do banky šel.

Fotogalerie

Třetí Slovák se jmenuje Attila D., avšak další informace o něm nejsou známy. Tajemná zůstávala až do úterý i totožnost údajného dědice nebo dědičky V. H. Nikdo z účastníků incidentu v Curychu totiž identitu V. H. prozradit nechce.

Česká televize v úterý večer uvedla, že by se mohlo jednat o odsouzeného podvodníka Vladimíra Huňka. O Huňkových podvodech televize v minulosti vysílala reportáž. Huněk už dříve sliboval odměnu za pomoc při získání financí ze švýcarského konta z banky v Curychu po ženě, která zemřela v roce 2005. To vše sedí i na Ransdorfův případ (více čtěte zde).

4Čeho se má údajný účet v bance týkat?

První zprávy hovořily o tom, že se skupina pokusila převést nebo vybrat 350 milionů eur (přibližně 9,5 miliardy korun) z účtu, který mohl patřit nacistickému důstojníkovi.

Sám Ransdorf ale tyto dohady o původu peněz odmítl. Podle něj účet v bance patří českému dědici, kterému chtěl pomoci dostat se k dědictví. „Mělo jít o dědictví po občance Švýcarské konfederace, která zemřela v roce 2005,“ vysvětlil Ransdorf.

Příběh o pohádkovém dědictví V. H. ve Švýcarsku přišel povědomý starostovi slovenské obce Ivanky u Nitry Ľuboši Gálovi. Ten naprosto totožnou historku slyšel už před dvěma lety. Ze zdroje, kterého nechtěl jmenovat, se dozvěděl o tom, že bývalý starosta této obce Peter Guzmický přijde k velkému bohatství poté, co se dostane k penězům českého dědice uložených ve Švýcarsku. A Guzmický je skutečně jedním ze třech Slováků, kteří byli spolu s Ransdorfem zatčeni (rozhovor se slovenským starostou zde).

Další zadržený Slovák, podnikatel Juraj Hajdu, řekl MF DNES, že šlo o vyplacení dědictví po majiteli brazilské čokoládovny (vyjádření podnikatele Hajdu si přečtěte zde).

5Byl Ransdorf policií obviněn, nebo ne?

O obvinění europoslance od začátku panovaly nejasnosti. Ještě v úterý ráno prohlásil předseda KSČM Vojtěch Filip, že důkazem Ransdorfovy neviny je to, že proti němu nebylo vzneseno obvinění (více čtěte zde). Avšak odpoledne mluvčí švýcarského státního zastupitelství Corinne Bouvardová uvedla na pravou míru, že čtveřice včetně Ransdorfa obvinění čelí. Žalobci podle ní vedou trestní řízení kvůli majetkovým deliktům (více o obvinění si můžete přečíst v článku).

Zmatek způsobily rozdíly v českém a švýcarském právním systému. Ve Švýcarsku státní zastupitelství obecně zahajuje trestní řízení poté, co od policie obdrží spis. Zahájením řízení se z podezřelých stávají ve švýcarském právním systému obvinění, aniž by bylo toto označení vázáno na formální akt sdělení obvinění.

„Po provedeném trestním vyšetřování se řízení buď zastaví (z právních důvodů nebo kvůli tomu, že se podezření nepotvrdilo), nebo se vznese obžaloba u soudu,“ vysvětlila pro ČTK Bouvardová.

6Bude mít kauza vliv na Ransdorfovu kariéru?

To bude záležet na výsledku švýcarského vyšetřování. V domovské straně Ransdorf problémy nemá, KSČM se za něj v úterý ráno postavila. Ransdorf vedení strany prý přesvědčil, že se ničeho nekalého nedopustil. Navíc komunisté se ke kauze už dále vyjadřovat nechtějí, je to prý věc Ransdorfa.

Pokud by ale soud ve Švýcarsku nakonec uznal českého europoslance vinným z trestného činu, trestu by se nevyhnul. Imunita europoslanců se vztahuje pouze pro politické aktivity spojené s jejich mandátem. „V tomto konkrétním případě, pokud by to byl zjevný trestný čin, je obtížné si představit, že by mohl být chráněn imunitou,“ uvedl mluvčí Evropského parlamentu Jaume Duch-Guillot (o poslanecké imunitě si přečtěte zde).

Ransdorfa vyzvala levicová frakce v Evropském parlamentu, aby svojí kauzu přišel v pondělí vysvětlit na mimořádnou schůzi levicových europoslanců. Kolegové z Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice se nechali slyšet, že Ransdorfovo „chování způsobilo politické škody“.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.