Přehled kontroverzních výroků Jörga Haidera

- 13. prosince 1991 - Během bouřlivé diskuse v korutanském zemském sněmu prohlásil, že Hitlerova třetí říše "měla zdravou zaměstnaneckou politiku".

8. února 1995 - V rakouské Národní radě označil nacistické koncentrační tábory za "kárné tábory". Haider v diskusi ke zprávě ministra vnitra Franze Löschnaka o pumových atentátech v Burgenlandsku doslova řekl: "...Neintegrování etnické menšiny, která byla již jednou před 50 lety téměř vyhubena v kárných táborech národního socialismu, její opětné vysídlení a vyčlenění souvisí s tím, že vůle, která je zde vyhlašována, není v praktické politice uplatňována..."

září 1995 - Na shromáždění bývalých příslušníků wehrmachtu a elitních nacistických jednotek SS v korutanském Krumpendorfu prohlásil na adresu přítomných, že "na tomto světě jsou ještě slušní lidé, kteří mají charakter, i za největších protivenství stojí za svým přesvědčením a zůstali mu věrni dodnes".

20. prosince 1995 - Poté, co rakouská televize zveřejnila amatérský záznam z Haiderova vystoupení před válečnými veterány, označil v televizním interview příslušníky SS za "součást wehrmachtu", jimž přísluší "veškerá úcta a uznání". Na námitku reportéra stanice ORF, že tato složka byla na norimberském procesu označena za zločineckou organizaci, Haider odpověděl, že "nic takového mu není známo".

21. února 1996 - Na adresu jednotné evropské měny: "Euro jsou jakési esperantské peníze, jejichž hodnotu nikdo nezná,"prohlásil na mítinku Svobodných ve městě Ried im Innkreis.

14. září 1996 - "Byl jsem označován za pravicového extremistu, fašistu a neonacistu," řekl Haider svým stoupencům v Klagenfurtu. "Jediné, co chci, je vytvořit humánnější společnostv Rakousku," uvedl.

28. ledna 1998 - Otevření Evropské unie na východ označil za "vyhlášení války" Rakousku a za "zničující tažení proti domácímu zemědělství". Dodal, že Svobodní budou "vší silou proti otevření" bojovat.

14. července 1998 - O rozšíření EU na východ: "Je to vyhlášení války čestným pracujícím lidem, kteří nemají jinou možnost (obživy)."

9. září 1998 - Při srovnávání holocaustu s "vyhnáním"sudetských Němců: "Když židovští emigranti kladou požadavky, pak je zadostiučinění nekonečné," prohlásil Haider v rakouské televizi ORF. "Když ale sudetští Němci totéž žádají od rakouské vlády, aby vůči českým úřadům prosadila jejich požadavky nazadostiučinění, pak se říká, že někdy už je konečně třeba učinit tlustou čáru za dějinami. ... Stejné se nedá posuzovat nestejným způsobem."

22. září 1999 - O vstupu ČR do EU a zrušení tzv. Benešových dekretů: "Dokud budou v Česku a Slovinsku nadále platit zákony odporující lidským právům, nesmějí být tyto země přijaty do EU."Haider vyzval kancléře Viktora Klimu, aby se neprodleně v Praze a Lublani zasazoval o práva "Starorakušanů", dokud "z toho Rakouskomůže ještě něco vyrazit".

10. prosince 1998 - Před vrcholnou schůzkou EU ve Vídni vyzval k okamžitému zastavení procesu rozšiřování EU: "Fakt, že se (východoevropské země) mohou podílet na volném obchodu, je už pro ně dostatečný dárek."

11. dubna 1999 - Přijetí nových členů EU podmínil dosažením 60 až 70 procent průměrné úrovně příjmů EU: "To při dnešním tempu růstu znamená pro Slovinsko přijetí za 20 let, Češi se do unie dostanou za 25 let a Poláci za 30 let," prohlásil Haider s tím, že "pokud se Češi nebo jiní přizpůsobí rychleji, budou moci být i rychleji přijati".

12. listopadu 1999 - Haider se omluvil za své výroky o nacismu: "Jsem každou částečkou svého srdce nadšený rakouský demokrat. Nikdy bych kolem sebe nemohl akceptovat hnědé stíny,"prohlásil na shromáždění, které jeho strana zorganizovala veVídni pod heslem "My rakouští demokraté po volbách z 3. října".Zároveň se omluvil židovským spoluobčanům za svá dřívější "prohlášení, která mohla být špatně pochopena". "Lituji prohlášení, která byla poněkud necitlivá a mohla zraňovat city osob, jež se staly oběťmi nacismu," řekl. Tato prohlášení "rozhodně neodpovídají mému cítění, a nemá proto žádný smysl vyvolávat proti mně strašidlo fašismu," zdůraznil.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video