Kandidátem s visačkou číslo 13, který potvrdil svůj zájem, se stala herečka Táňa Fischerová. Ještě ani nezačala sbírat 50 tisíc podpisů. Tato bariéra přitom může "prosít" startovní pole zájemců o křeslo po Klausovi, ve kterém jsou teď tři ženy a deset mužů.
Seznam může rozšířit ekonom Jan Švejnar, který svou kandidaturu zvažuje. Komunisté přemlouvají bývalého kosmonauta Vladimíra Remka.
Kdo všechno je tedy nyní na seznamu oficiálních kandidátů na Hrad?
Jan Fischer - bývalý předseda polopolitické dočasné vlády, na níž se v roce 2009 domluvily ODS, ČSSD a zelení. Bývalý šéf statistického úřadu byl tak kompromisem mezi Mirkem Topolánkem a Jiřím Paroubkem. Nestraník Fischer zatím s náskokem vládne průzkumům veřejného mínění (nový průzkum Factum Invenio najdete zde).
Miloš Zeman - další bývalý premiér si poměrně brzy vybojoval pozici jednoho z favoritů volby, i když už v ní jednou, v roce 2003, selhal, ale to volil parlament. Nyní rozhodnou občané a Zeman se jako první pochlubil, že sehnal potřebných více než 50 tisíc podpisů. Zároveň se snaží utrhnout pár politiků své bývalé straně ČSSD, s níž má právě kvůli prezidentské volbě nevyřízené účty.
Jiří Dienstbier - třiačtyřicetiletý senátor a místopředseda ČSSD patří mezi nejoblíbenější politiky v zemi a může se opřít o pomoc své strany, která má také nejvyšší preference. Popularitu mu přineslo, že se postavil proti koalici s ODS v Praze, ale i někteří sociální demokraté říkají, že mimo Prahu není tolik známý a že těží dost z obliby svého otce, exministra zahraničí.
Karel Schwarzenberg - ministr zahraničí a předseda TOP 09 ohlásil svou kandidaturu již loni na stranickém sněmu. Čtyřiasedmdesátiletý potomek známého šlechtického rodu se zatím do kampaně moc nezapojil, a i když byl jedním z hlavních důvodů, proč dost lidí podpořilo novou stranu, osobně teď u voličů v průzkumech příliš neboduje.
Přemysl Sobotka - kandidát ODS, první místopředseda Senátu. Vyhrál ve stranických primárkách nad Evženem Tošenovským. Počítá s tím, že ho podpoří členové i voliči ODS či lidé, kteří nesouhlasí s tím, aby se na Hrad dostal některý z bývalých členů KSČ. Vládu podporovanou komunisty by ani nejmenoval.
Zuzana Roithová - europoslankyně za KDU-ČSL a bývalá ministryně zdravotnictví. Kandiduje mimo jiné proto, aby pomohla zviditelnit značku lidovců před senátními a krajskými volbami. Bude chtít oslovit středové, proevropsky orientované voliče.
Vladimír Dlouhý - bývalý ministr průmyslu a obchodu z 90. let, kdy byl členem již zaniklé ODA. Teď je členem Národní ekonomické rady vlády, která radí Petru Nečasovi a jeho týmu. Byl dříve nejpopulárnějším politikem. Svou kampaň zahájil netradičně, během za voliči z pražské Stromovky.
Jiří Karas - bývalý poslanec za lidovce, teď velvyslanec v Bělorusku, se v minulosti nejvíce zviditelnil jako bojovník proti potratům a ostrý kritik homosexuálů. "Zvláště mi leží na srdci obnovení smyslu pro posvátnost a nedotknutelnost každého lidského života," napsal Karas na svém webu, kde ohlásil kandidaturu na Hrad.
Táňa Fischerová - herečka, moderátorka řady charitativních akcí, známá je díky adventním koncertům. Byla poslankyní za koalici lidovců a Unie svobody. Je předsedkyní Klíčového hnutí. Reformy Nečasovy vlády jí připadají jako děsivé a destrukční pro budoucnost.
Jana Bobošíková - bývalá europoslankyně a předsedkyně neparlamentní Suverenity, dříve známá televizní moderátorka. Profiluje se na tématu ochrany českých národních zájmů - před EU, před sudetskými Němci či před pronikáním islámu do České republiky.
Tomáš Vandas - předseda ultrapravicové Dělnické strany sociální spravedlnosti. Dříve vedl Dělnickou stranu, která byla rozpuštěna, působil i u republikánů Miroslava Sládka. V poslední době byl na veřejnosti vidět hlavně ve spojitosti s nepokoji ve Šluknovském výběžku, kde byl v jednotlivých městech jedním z organizátorů protestů.
Ladislav Jakl - politický poradce a tajemník současného prezidenta Václava Klause, dříve působil také jako novinář. Je sympatizantem neparlamentní Strany svobodných občanů, která je výrazně skeptická vůči Evropské unii a která mu také kandidaturu nabídla. Nyní mu zkouší sehnat potřebné podpisy.
Petr Cibulka - po roce 1989 na sebe upozornil tím, když zveřejnil seznam příslušníků a spolupracovníků komunistické tajné policie StB. Pravidelně kandiduje ve volbách, kandidaturu ohlásil na webových stránkách, kde se také pokouší sesbírat podpisy, aby mohl vůbec do prezidentské volby vstoupit.
