ODS se po aféře kolem Jany Nagyové dostala do dosud nejhorších výsledků průzkumů popularity ve své historii. | foto: Petr Topič, MAFRA

Aféra srazila oblibu ODS pod sarajevské dno. Tragické, uznal Chalupa

  • 900
Obliba ODS se propadla na historické minimum, uvedla agentura ppm factum. Volební model přisoudil občanským demokratům jen osm procent, což je o devět desetin méně než v době sarajevského atentátu, tedy vzpoury proti Václavu Klausovi v roce 1997.

Do Sněmovny by se podle volebního modelu ppm factum nyní dostalo šest politických stran: ČSSD (29,3 %), KSČM (16,1 %), TOP 09 se Starosty (15 %), ODS (8 %), KDU-ČSL (7,5 %) a SPOZ Zemanovci (6,6 %). Volební účast by činila 50,5 %.

Průzkum se konal mezi 14. a 20. červnem. Odráží tak politickou krizi, která vypukla 13. června ráno, když se do médií dostaly informace o razii na Úřadu vlády, zadržení ředitelky kabinetu premiéra Jany Nagyové a dalších lidí kvůli sledování premiérovy manželky Radky. Předsedu vlády a ODS Petra Nečase aféra stála kariéru (vše o aféře, pádu vlády a hledání nového premiéra čtěte zde).

Vysokou podporu si udržuje ČSSD, která vystoupala na 78 mandátů a spolu s KSČM (41) by ve Sněmovně sahala po ústavní většině. Patnáct křesel by obsadili lidovci, jedenáct Zemanovci. TOP 09 by měla 37 křesel, ODS jen osmnáct. Bez podpory ČSSD by tedy nikdo vládu nesestavil, protože dohoda pravicových stran s KSČM je prakticky nemožná.

ČSSD by nyní mohla sestavit vládu se zemanovci a KDU-ČSL, měla by podle průzkumu 104 poslanců.

Výsledky průzkumu
StranaČSSDKSČMTOP 09ODSKDU-ČSLSPOZ
Volební model29,3 %16,1 %15,0 %8,0 %7,5 %6,6 %
Mandáty784137181511

Podpora ODS padla dokonce pod dosavadní minimum z dob tzv. sarajevského atentátu v roce 1997. Tehdy se vzbouřenci v čele s Janem Rumlem a Ivanem Pilipem postavili proti předsedovi a premiérovi Václavu Klausovi, odešli a založili Unii svobody. Podpora ODS se v nejkritičtějších měsících scvrkla na 8,9 % (ve volebním modelu).

Zajímavé je i to, že ačkoliv politici preference obvykle zesměšňují - a nutno uznat, že agentury se před volbami skutečně leckdy mýlí - nyní se našla minimálně jedna výjimka.

"Preference ODS jsou tragické. Když padne premiér kvůli aféře, klesají preference strany. Věřím, že Mirka Němcová přináší naději České republice, vládě i ODS," konstatoval místopředseda strany a ministr životního prostředí Tomáš Chalupa.

Nečasova cesta. Podívejte se na politickou kariéru expremiéra

Necelá pětina všech hlasů by propadla stranám, které by se v předčasných volbách do Sněmovny nedostaly. Podpora hnutí Ano podnikatele Andreje Babiše se poprvé dostala nad dvě procenta (2,1 %), Dělnická strana sociální spravedlnosti získala 2,8 % a Strana zelených 3,5 %. Ostatní menší strany zůstaly pod dvouprocentní hranicí.

Lidé politikům nedůvěřují, chtějí novou generaci

Z výzkumu také vyplývá, že dvě třetiny společnosti chtějí zásadní změnu. Jen dvanáct procent lidí věří v možnou změnu chování politiků. Preferují naopak příchod nové generace, 33,5 procenta občanů volá po účasti lidí, kteří doposud neměli s politikou nic společného. Necelá pětina občanů si tak myslí, že cestou z krize je úplná obměna stran v Poslanecké sněmovně.

Dalších 31 procent chce zásadní změnu politického systému, tento názor se ozývá nejčastěji z řad příznivců KSČM.

Průzkumu se zúčastnilo 945 občanů.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video