Zato ČSSD se propadla na necelých 21 procent. Rovněž další dvě vládní strany - lidovci a Unie svobody - jsou na tom stále hůř. Unie by nepřekročila ani pětiprocentní limit pro vstup do sněmovny.
ODS si od loňského prosince polepšila o sedm procent. "Je pravděpodobné, že kombinace odchodu Václava Klause z čela ODS a zároveň jeho zvolení prezidentem této straně částečně pomohlo," říká ředitel agentury STEM Jan Hartl.
Větší vliv však přisuzuje tomu, že vládní strany v poslední době předvádějí spíše bezradnost než zásadní rozhodnutí. "Lavírování a snahu nikoho neurazit, to voliči nemají příliš v lásce. Proto se upínají k ODS," soudí Hartl.
To, že se vláda nedokáže dohodnout na klíčových zákonech, například na reformě daní, kritizovali na nedávném sjezdu i sami sociální demokraté. Místopředseda sociální demokracie Zdeněk Škromach k prudkému propadu preferencí ČSSD řekl: "Žádnou tragédii v tom zatím nevidím, ale právě v této době si děláme podrobnou analýzu, proč jsme na tom takhle."
Obliba ČSSD začala klesat vlastně vzápětí po loňských parlamentních volbách. Ze srpnových 29 procent se v době, kdy strana začala vybírat svého prezidentského kandidáta (postupně vystřídala Otakara Motejla, Jaroslava Bureše, Miloše Zemana a Jana Sokola), propadla na 24 procent. Po fiasku v prezidentských volbách, které odkrylo krizi v ČSSD, se propad ještě prohloubil na současných 20,6 procenta.
Naopak ODS, která je už šestým rokem v opozici, zažívá v poslední době výrazný vzestup. Jakmile se strana v prosinci "zbavila" Václava Klause a vystřídal ho Mirek Topolánek, přihlásili se k ODS noví voliči. Ředitel STEM Jan Hartl předpokládá, že jsou to právě "zběhové" od vládních stran. Preference KSČM zůstávají už několik měsíců neměnné: s 15 procenty jsou komunisté třetí nejsilnější stranou.
