I ten poslední podržtaška ve volebních štábech politických stran totiž ví, že jedno foto s Jágrem, okšírovaným ještě teplou olympijskou medailí, vydá za deset megabillboardů.
Vzpomeňme na předsedu občanských demokratů skrápěného šampaňským v šatně šampionů ve Vídni. Nebo ještě půvabnější záběr: Václav Klaus věnuje přeborníkům z Lillehammeru Milanu Hniličkovi a Janu Hlaváčovi výměnou za jejich reprezentační dresy svou knihu Česká cesta.
Co na tom, že na ni koukají jak propuštěný trestanec z Vonnegutovy Snídaně šampionů, skoro jako by si s ním říkali: "Česká cesta? Kvůlivá čemu to mám číst? No kvůlivá čemu?"
Jan Hlaváč v Salt Lake City chybí, Milan Hnilička je však při tom. Sice jen jako třetí brankař, i tak tu však existuje teoretická možnost, o níž sní Václav Klaus.
Hnilička vychytá ve finále nulu. "Jak jste to tak všechno pochytal?" zeptají se ho na tiskovce po utkání novináři.
"Četl jsem Českou cestu," odpoví gólman, podobně jako hrdina Hrabalova románu Obsluhoval jsem anglického krále. To by byla předvolební reklama jako zvon!
