Nynější koalice by v prosinci ve Sněmovně získala podle agentury STEM pohodlných 143 křesel | foto: Dan Materna, MAFRA

ČSSD se zvedá ze dna, na ANO přesto výrazně ztrácí. Posilují Starostové

  • 209
Sněmovní volby by v prosinci s výraznou převahou vyhrálo hnutí ANO vicepremiéra Andreje Babiše. V aktuálním průzkumu STEM vede před druhou ČSSD o 13 procentních bodů se ziskem 29,7 procenta hlasů. Sociální demokracie se však odrazila od pomyslného dna po říjnových volbách, výrazněji pak posilují Starostové a nezávislí.

„V prosinci 2016 by se do Poslanecké sněmovny dostalo šest stran. Vládní koalice by získala nebývale vysoký počet 143 mandátů, pohodlnou ústavní většinu by daly dohromady i ANO a ČSSD,“ shrnula výsledky svého prosincového průzkumu ve čtvrteční tiskové zprávě agentura STEM.

Aktuální model ukazuje, že se ČSSD začíná opět vzmáhat. Po říjnovém minimu na 14,4 procentech zisku by nyní měla o necelé dva procentní body víc, přesně 16,3 procenta voličských hlasů. Přesto na první ANO s 29,7 procenty hlasů výrazně ztrácí. Koaliční KDU-ČSL by v prosinci brala 6,9 procenta hlasů, její podpora zůstává dlouhodobě stabilní.

Volební model v prosinci 2016
Volební model v prosinci 2016 přepočtený na mandáty

Volební model v prosinci 2016 dle zisku hlasů a přepočet na mandáty (STEM, 12/2016)

Přepočteno na mandáty by ANO získalo ve Sněmovně odhadem 84 křesel, druhá ČSSD 44. Dohromady by tak tyto dnes soupeřící strany měly ústavní většinu 128 křesel, při připočtení hypotetického zisku 15 lidoveckých křesel by nynější koalice měla pohodlných 143 hlasů ze 200 sněmovních mandátů. Dnes má tato koalice ve Sněmovně většinu o 111 mandátech.

„V říjnu preference odrážely emotivně vzepjatou situaci těsně po volbách. ČSSD částečně zotavila, stojí však před úkolem upevnit motivaci svých příznivců,“ komentuje STEM zklidnění situace na začátku prosince.

Zvedají se Starostové, TOP 09 je na prahu Sněmovny

Třetí by se ve volebním modelu umístili komunisté se ziskem 13,8 procenta hlasů (34 mandátů), což je oproti říjnu o necelý jeden procentní bod méně. Klesla i ODS o 1,5 procentního bodu na 7,5 procenta, čímž se dostala na svůj celoroční průměr. „KSČM mírně ztratila a vyšší měrou se tak opírá o své kmenové voliče,“ uvádění jedno z hlavních zjištění autoři průzkumu.

Stranické preference

Stranické preference v prosincovém výzkumu agentury STEM

ANO v průzkumu vede i z pohledu stranických preferencí, které ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tedy včetně nerozhodnutých voličů. Získalo 22 % hlasů, zatímco druhá ČSSD 12 a třetí KSČM 11 %. Koaliční lidovce by preferovaly 4 % voličů, TOP 09 a STAN samostatně po třech procentech, ODS 6 % (vše najdete v grafu výše).

V modelu se také projevuje oddělení hnutí Starostové a nezávislí (STAN) od TOP 09. Zatímco „topka“ nyní nebezpečně osciluje na pětiprocentní hranici nutné pro vstup do Sněmovny, STAN k ní z říjnových dvou procent naopak roste na prosincových 4,1 procenta zisku. Pro předsedu TOP 09 Miroslava Kalouska jsou čísla o to víc alarmující, že do číselného vyjádření jeho strany vstupují dle autorů výzkumu kombinace „TOP 09“ a „TOP 09 + STAN“.

„Zdá se, že STAN se v povědomí veřejnosti odděluje od TOP 09. Jeho podpora narostla. Postavení TOP 09 není úplně jasné a zjevně se proměňuje. Sečteme-li respondenty, kteří uvedli ‚TOP 09‘ či ‚TOP 09+STAN‘, dostáváme se těsně nad pětiprocentní hranici,“ komentují výsledky autoři.

Voleb by se dle odhadu STEM zúčastnilo v prosinci 54 procent obyvatel. „Při dotazu, zda se dotázaní chtějí voleb zúčastnit, odpovědělo kladně 50 %, záporně 26 % a rozhodnuto podle vlastního vyjádření není 24 % dotázaných,“ doplnila agentury detailní výsledky dotazování.

O průzkumu

Citovaný výzkum STEM byl proveden osobními rozhovory s využitím kvótního výběru ve dnech 30. listopadu až 12. prosince 2016 na reprezentativním souboru obyvatel. Dotázáno bylo 1 020 lidí starších 18 let. Na výzkumu pracovalo 164 tazatelů STEM (PAPI) a 128 tazatelů STEM/MARK (CAPI). Statistická chyba činí kolem ± 2 procentní body u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body. Výzkum je hrazen z prostředků STEM a nezávisí na externím zadavateli.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video