Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Předvolební boj po česku: zlí bohatí versus čestní chudí

  6:07aktualizováno  6:07
Politická kampaň před eurovolbami připomíná tažení proti bohatým. Téma bohatí versus chudí vytáhl jako první šéf ČSSD Jiří Paroubek. Nyní se přidává i KDU-ČSL. V tradičně rovnostářské české společnosti, kde si dvě třetiny lidí přejí, aby bohatí platili vyšší sazbu daně, to slibuje úspěch v lákání voličů.

Zdanění lidí s příjmem na 100 tisíc 38 procenty, které navrhuje ČSSD, by rozpočtu přineslo jen zhruba 5 miliard. | foto: ČTK

Což je špatná zpráva pro ODS, jež s rovnou daní jako svým hitem vyhrála sněmovní volby v roce 2006. 

Jiří Paroubek nejprve pohrozil manažerům státních firem, že je po volbách vymění, když nezveřejní své platy. Pak přišel s nápadem zvýšit daně nejlépe vydělávajícím. Lidé s více než 100 tisíci korunami hrubého měsíčně mají státu odvádět 38 procent. Socialisté původně chtěli navrhnout nižší hranici "bohatství", ale místopředseda Bohuslav Sobotka prosadil právě sto tisíc.

O víkendu se k ČSSD přidal nový šéf lidovců Cyril Svoboda. Výrokem "naši voliči jsou většinou zaměstnanci a lidé, kteří jsou pracovití a živí rodiny" jako by zahrál na stereotypní strunu, že bohatí pracovití nejsou a kdovíjak k majetku přišli.

Hra na závist

Je to hra na závist, vypočítavý marketing, anebo dokonce třídní boj? Současné tažení politiků proti bohatým si každý vysvětluje jinak.

Socialisté i lidovci mluví o progresivním zdanění, ale kolik a jakých pásem chtějí zavést, ještě ani jedna strana přesně neví. Což možná dokazuje, že jde o předvolební tah, o hru na závist.

Jiří Paroubek to dokonce přiznává. Zatímco si stěžuje na nenávist vůči němu na mítincích, závist mu nevadí.

"To je něco trošku jiného. Závist je trošku jiná emoce než ta, která vede někoho k tomu, aby provedl fyzický útok," říká.

Heslo "posvítíme si na bohaté" má přivábit voliče, nikoliv zaplnit prázdnou státní pokladnu. Na daních od zaměstnanců dnes stát vybere asi 160 miliard korun ročně. Lidí se stotisícovým příjmem, jimž chce ČSSD zvýšit daně, jsou jen tři procenta a stát by si polepšil jen o pět miliard ročně.

Sociolog Ivo Možný říká, že návrhem se jen ukojí závist lidí. "Ale že by jim bylo lépe, tak to nebude."

Konec rovné daně a volání po vyšších odvodech bohatých si ODS zavinila tak trochu sama. Před volbami slibovala rovnou daň 15 procent, nakonec z ní kvůli jinému výpočtu bylo 23 procent. A ukázalo se, že to prospělo hlavně lidem s nejvyššími výdělky, zatímco střední třída si nijak výrazně nepomohla.

Slibovat vyšší či nižší daně je v politické kampani jen reklamní trik s lákavým číslem, protože často důležitější vliv na výši odvodů mají nejrůznější slevy a odpočty z daní.

Ve světě jdou proti bankéřům

Nynější hon na bohaté není českou specialitou, v době hospodářské krize se šíří celým světem. V Česku je umocněn předvolební atmosférou.

Americká vláda Baracka Obamy hovoří také o ještě progresivnějším zdanění, než je v USA doposud. Už dnes jsou americké daně z příjmů fyzických osob rozděleny dle výše příjmů. Nejnižší sazba je 15 procent, nejvyšší 39,6 procenta.

Analytici jsou však ohledně účinnosti progresivních daní opatrní a princip solidarity zpochybňují. "I při rovné dani přece platí bohatý více než ten, kdo má nižší příjem. Vzhledem k tomu, že zcela určitě tento bohatý nevyužívá o tolik více služeb státu, než o kolik platí vyšší daně, má v sobě rovná daň logicky poměrně silný prvek solidarity," říká analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka.

Kromě toho v USA začala vláda mluvit do odměn bankéřů a šéfů velkých firem, jejichž instituce čerpají státní pomoc. Bankéři mohou dostat na bonusech maximálně třetinu z celkového ročního příjmu. I v soukromých bankách čekají změny.

"Určitě se i akcionáři nyní budou snažit změnit systémy odměn, více je vázat na dlouhodobé výsledky podniků, a to i bez státní regulace," řekl nedávno MF DNES odborník na odměny manažerů ze společnosti Hay Group Scott Marlowe.

Regulační úřady by také nově měly dohlížet na odměny v evropských bankách. Konkrétní kroky v pondělí ohlásilo Švýcarsko. Tamní finanční regulační úřad Finma hodlá příští týden předložit návrh, jak by švýcarské banky měly platit své zaměstnance. Nový systém by měl spočívat ve snížení platů v případě špatných výsledků, a naopak prémiích, pokud by se zaměstnanec podílel na dobrých výsledcích.

Švýcarské orgány tímto způsobem zasáhly poté, co vedení banky UBS, která obdržela státní pomoc, zvýšilo svým investičním bankéřům platy. Podle švýcarského tisku zatím návrh nebude obsahovat horní hranici odměn. Nová, ostřejší pravidla budou platit pro všechny banky od ledna 2010, pro resuscitovanou UBS jsou však pravidla závazná už letos.

"Je nepochybné, že zvláště ve finančním systému v západní Evropě a USA došlo k tomu, že bonusy nejvyšších manažerů se v posledních letech odpoutaly od reality a neodpovídaly výkonnosti institucí, které tito manažeři řídili. Zde můžeme říci, že určitá náprava věcí je na místě i s příslušným zásahem státu či regulačního orgánu," říká analytik Marek Hatlapatka.

Češi a bohatství

Kolik měsíčně bere bohatý člověk?
Nejčastěji lidé odpovídají, že bohatý je člověk s platem 100 tisíc korun měsíčně. Vnímání bohatství se liší podle bydliště a vzdělání. V Praze se částka blíží 200 tisícům měsíčně, zatímco třeba v Olomouckém kraji je to 60 tisíc.

Mohou mít bohatí lidé příjmy z poctivé práce?
Ano 63 %
Ne 37 %
Kolik voličů stran odpovídá ano:
ODS 77 %
SZ 72 %
ČSSD 64 %
KDU-ČSL 62 %
KSČM 42 %
Mají bohatí platit vyšší daně?
Ano 61 %
Ne 39 %
Kolik voličů stran odpovídá ano:
KSČM 79 %
ČSSD 76 %
SZ 67 %
KDU-ČSL 54 %
ODS 42 %

Největší rovnostáři v EU:
Příjem 10 % nejbohatších českých domácností je třikrát vyšší než příjem 10 % nejchudších. Se Skandinávií a Slovinskem je to nejmenší rozdíl v EU.

Zdroj: Průzkum SC & C pro MF DNES, prosinec 2008, 1 210 respondentů




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.