Předsedou Senátu se stal lidovec Petr Pithart

Novým předsedou Senátu byl podle očekávání zvolen kandidát čtyřkoalice Petr Pithart (KDU-ČSL). V tajných volbách mu v prvním kole dalo hlas 50 ze 79 přítomných senátorů. Dosavadní místopředseda horní komory, který neměl žádného protikandidáta, se do nejvyšší senátní funkce vrací po dvou letech.

Výsledek byl jasný
O kandidatuře devětapadesátiletého Petra Pitharta se rozhodlo minulý týden, když při hlasování uvnitř Čtyřkoalice o jeden hlas vyhrál nad Josefem Zieleniecem. Čtyřkoalice je nejsilnější senátní skupinou. Proti jejímu kandidátovi navíc žádná politická strana nevznesla velké výhrady.

Dva senátoři se volby nezúčastnili, přičemž jedním z nich byl sám Pithart.

Petr Pithart po svém zvolení:
"I ty, kteří pro mne své hlasy neodevzdali, chci ujistit, že se budu snažit být férovým předsedou. Budu-li ode dneška první mezi rovnými, budu klást důraz na ona slova mezi rovnými."

Dvakrát nelze vstoupit do téže řeky
S poznámkou, že dvakrát nelze vstoupit do téže řeky, zdůraznil fakt, že současný Senát je jiný než ten, který se ustavil před čtyřmi lety. Především proto, že až teď mají všichni jeho členové šestiletý mandát, jak zamýšleli ústavodárci.

Takový mandát podle něj dává každému zákonodárci mnoho svobody a nezávislosti. "V systému parlamentní demokracie to však nemůže znamenat nic jiného než mnoho odpovědnosti. Nepochybuji o tom, že si to uvědomujeme. O to víc mě vaše volba těší a zavazuje," prohlásil čerstvě zvolený předseda.

Závěrem dodal, že své představy o horní komoře v novém funkčním období přednese až na středečním slavnostním shromáždění ke čtvrtému výročí ustavující schůze Senátu. Už při své nominaci na nejvyšší funkci ale uvedl, že Senát bude muset v nadcházejícím období zlepšovat svou pozici na politické scéně i ve vztahu k Poslanecké sněmovně.

 Ústavou předepsaný slib senátora
Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Senátoři skládali slib
Nově zvolení senátoři dnes složili Ústavou předepsaný slib a stali se tak právoplatnými členy horní komory. Jako první složil na první schůzi Senátu ve třetím funkčním období slib čtyřicetiletý, a tedy nejmladší z nových senátorů, Pavel Janata (KDU-ČSL). Tex slibu přednesl v plném znění.

Víceméně formální projednávání zprávy mandátového a imunitního výboru o tom, zda byli noví senátoři platně zvoleni, zkomplikovaly textové chyby. U Josefa Zieleniece (za Unii svobody) bylo chybně uvedeno číslo jeho volebního obvodu a Milan Šimonovský (KDU-ČSL) nebyl při pročítání seznamu senátorů jmenován.

Místopoředsedové bez překvapení
Jan Ruml (US), Přemysl Sobotka (ODS) a Zdeněk Vojíř (ČSSD) byli zvoleni
místopředsedy Senátu. Výsledek voleb odpovídá závěrům povolebních vyjednávání mezi senátorskými kluby. Ruml získal v tajných volbách 54, Sobotka 51 a Vojíř 48 hlasů z 80 odevzdaných.

Senátoři ještě před samotnými volbami místopředsedů rozhodli o tom, že jejich počet oproti minulému funkčnímu období sníží ze čtyř na tři.

Vzniká nový zasedací pořádek
Definitivní zasedací pořádek senátoři teprve schválí. Nejvýraznější změnou je předsunutá třímístná lavice v pravé části sálu pro senátorku ODS Danielu Filipiovou, která je upoutána na invalidní vozík. Vedle ní usedl její stranický kolega Přemysl Sobotka na místo po Vladimíru Zemanovi (Unie svobody) a Jitka Seitlová (ODA) na své místo. Pravá část sálu je totiž vyhrazena pro klub těchto stran.

Značně promícháni jsou podle prozatímního zasedacího pořádku senátoři pravicových a levicových stran v levé části sálu. Například Alexandr Novák (ODS) sedí "obklíčen" třemi komunistickými senátory, předěl mezi nimi a místy sociálních demokratů tvoří unionisté Robert Kolář a Soňa Paukrtová.

Petr Pithart (KDU-ČSL) po svém zvolení předsedou Senátu, 19. prosince 2000

Petr Pithart se s Jaroslavou Moserovou dělí o radost ze svého zvolení předsedou Senátu, 19. prosince 2000

Petr Pithart (KDU-ČSL) oslavuje s kolegy senátory své zvolení jejich předsedou, 19. prosince 2000


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue