"Téma genderové rovnosti je v Evropské unii prioritou, kdežto v České republice je to naprosto marginální záležitost," dodala. Česká ženská lobby sdružuje přes dvě desítky organizací hájících práva žen.
Bennerová věří, že české instituce budou v období předsednictví pod větším mezinárodním tlakem a budou muset plnit opatření na podporu rovných příležitostí mužů a žen, k nimž jsou zavázány. "Zejména se nám jedná o ten naprosto zásadní závazek, a to je přijetí antidiskriminační legislativy," prohlásila Bennerová.
Česko jako jediné v EU nemá antidiskriminační zákon
Antidiskriminační zákon Česko jako jediná země evropské sedmadvacítky dosud nemá. Parlament jej sice odhlasoval, zastavilo ho ale veto prezidenta Václava Klause.
Pokud ČR normu nepřijme, hrozí jí série žalob od Evropské komise a pokuty. Jednou už Evropský soudní dvůr Česko odsoudil, a to právě za nezapracování směrnic o rovnosti mužů a žen v sociálním zabezpečení.
Podle Bennerové stát na své povinnosti v oblasti prosazování rovných práv mužů a žen rezignoval, a jeho práci proto suplují neziskové organizace sužované nedostatkem peněz.
"Každý členský stát Evropské unie by měl mít instituce, které se tímto tématem zabývají. U nás tyto instituce nejsou, stát na ně nevytvořil rozpočet, a to téma se samo nevyřeší," uvedla Bennerová, podle níž Česko za vyspělejšími evropskými zeměmi pokulhává zejména v postavení žen na trhu práce a jejich malým zastoupením v rozhodujících pozicích.
Zastoupení žen v politice
Na diskusích, které ženská lobby v příštích měsících uspořádá, budou odborníci hovořit o možnostech většího zapojení žen do politiky i tématech jako domácí násilí, diskriminace, postavení migrantek ve společnosti a práva žen v těhotenství, při porodu a v šestinedělí.
Podle místopředsedkyně EK pro vztahy mezi institucemi Margot Wallströmové by se zastoupení žen v politice mělo zvýšit v celoevropském kontextu. "Ženy i muži by se měli stejnou měrou zapojit do formování politických otázek," uvedla Wallströmová.
