Pro Kypřany je to velmi hořké sousto. Do Evropské unie vstoupili v roce 2004 a od té doby čekali, až i jejich země bude moci hrát důstojnou roli po boku evropských mocností. Když na to konečně došlo, mluví se jen o jejich finančních problémech a ne o nastávajícím předsednictví.
Pozorovatelům neunikl ani fakt, že Kypr čekal s žádostí o finanční injekci do poslední chvíle. Vláda se chtěla vyhnout nepopulárním škrtům spojeným s pomocí Bruselu a dostala se tak do ošemetné pozice.
"Pokud by to udělali dříve, nepřilákali by tím pozornost celého světa," řekla agentuře AFP analytička Fiona Mullenová. "Pro jakoukoliv zemi by bylo zahanbující předsedat EU a zároveň žádat své partnery o peníze," dodává Mullenová. Podle ní budou podmínky finanční pomoci velmi tvrdé, protože Kypr se zdráhá zavést další úsporná opatření.
Oblíbený daňový ráj českých podnikatelů už předeslal, že o zvýšení desetiprocentní daně pro firmy odmítá diskutovat. Představitelé tzv. Trojky (Evropské komise, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu) se pokusí vládu dotlačit k omezení výdajů ve veřejném sektoru, snížení mezd a větší kontrole bank.
Pomůže opět Rusko?
Prezident Demetris Christofias z komunistické strany AKEL proto jedná na dvou frontách. Doufá, že peníze by jeho zemi mohly půjčit i Rusko nebo Čína a vláda by se tak mohla vyhnout nepopulárnímu utahování opasků.
Moskva Kypru půjčila minulý rok 2,5 miliardy eur. Tyto peníze sice na rok oddálily prosbu Nikósie o finanční injekci z Bruselu, před týdnem už ale Kypr přišel s prosíkem. Zařadil se tak po bok žadatelů jako je Řecko, Španělsko, Portugalsko a Irsko.
Kypr si nemůže půjčovat na finančních trzích od roku 2011, kdy dvě ze tří mezinárodních ratingových agentur srazily jeho hodnocení do spekulativního pásma. Ekonomice ostrovní země ublížil rozbujelý bankovní sektor, který těžce zasáhl masový odpis řeckých dluhopisů.
Kypr však může během svého předsednictví pomoci EU s řešením krize v Sýrii, upozorňuje analytik Thomas Klau. "Mnoho kyperských politiků má na rozdíl od jejich protějšků v EU přímé a osobní kontakty na politiky v Libanonu, Sýrii, atd. Mají určité zkušenosti, z kterých ostatní vlády mohou těžit," vysvětlil Klau.
Předsednictví také upozorní na fakt, že ostrov je od roku 1974 rozdělený na dvě části. Přestože Kyperská republika má de iure svrchovanost nad celým ostrovem, severní polovinu zabírá separatistický stát kyperských Turků. Dosavadní plány na sjednocení ostrova zatím vždy selhaly.
