Benešová sice dopředu prohlašovala, že by byla ráda, kdyby ji volili i jiní senátoři než pouze ODS a ČSSD, kteří jsou vázáni opoziční smlouvou, nakonec však dostala jen nezbytné minimum.
Velice si vážím, že jsem prošla ve volbě, a... chápu to jako velký závazek a velkou odpovědnost," řekla Benešová ve svém prvním projevu k senátorům jako předsedkyně horní komory parlamentu. Ujistila, že se bude ze všech sil snažit, aby splnila očekávání, která byla do jejího zvolení vkládána.
Pithart nebyl po volbě zklamán, naopak prohlásil, že ho jeho konečný výsledek potěšil. "Byla to čestná prohra," komentoval svůj výsledek. Odstupující předseda Senátu současně naznačil, že bude kandidovat na jednoho z místopředsedů Senátu.
"Teď bude velký boj o počet místopředsedů a podle toho, jak to dopadne, těch 37 hlasů v obou kolech mě samozřejmě velmi povzbudilo," řekl Pithart, který podle svých slov ve druhém kole voleb, stejně jako v prvním, nevolil.
Na začátku schůze senátoři rozhodli o mandátu Dagmar Lastovecké. Senát vzal na vědomí zprávu mandátového a imunitního výboru, který v úterý neověřil platnost zvolení Dagmar Lastovecké senátorkou. Znamená to, že o mandátu Lastovecké z volebního obvodu Brno-město rozhodne až Ústavní soud, k němuž se ODS odvolá.
Horní komora parlamentu bude mít jako dosud čtyři místopředsedy. Senátoři o tom rozhodli i přes nesouhlas sociálních demokratů. Z přítomných 71 členů Senátu bylo pro čtyři místopředsedy 46 zákonodárců, proti bylo 18 senátorů.
Místopředsedy Senátu byli zvoleni Přemysl Sobotka (ODS), Petr Pithart (za KDU-ČSL), Jaroslav Musial (ČSSD) a Ivan Havlíček (ČSSD).
První kolo vyhrál Pithart
Libuše Benešová byla bezprostředně po volbě hodně rozčarovaná. "Teď by jste se měl ptát možná předsedy klubu sociální demokracie. Uvidíme po druhém kole, zda dohoda funguje nebo ne," řekla.
Pitharta výsledek prvního kola trochu zaskočil a příjemně překvapil. I on totiž počítal, že Benešová dostane dostatek hlasů. "Věděl jsem, že pro některé senátorky a senátory je ta opoziční smlouva problém svědomí," řekl Pithart, který podle svých slov nevolil.
Rozpaky a dohady mezi senátory vzbudilo šest neplatných hlasů. Zatímco Mirek Topolánek (ODS) je přesvědčen, že za nimi je skryto neumění některých senátorů hlasovat, šéf lidoveckého klubu Jiří Šenkýř tvrdí opak. "Ty neplatné hlasy dešifruji tak, že to nebyla zapomnětlivost, že to byl záměr, ale nevím z které strany," řekl ČTK Šenkýř.
Sociální demokrat Ivan Havlíček potvrdil, že pro Pitharta muselo hlasovat i několik jeho stranických kolegů. "Myslím si, že ve druhém kole budou senátoři sociální demokracie přistupovat odpovědně k takzvané opoziční smlouvě," řekl.
Podle původních předpokladů měl Pithart dostat minimálně 28 hlasů od zástupců KDU-ČSL, ODA a Unie svobody, spekulovalo se také, že by ho mohli volit čtyři komunisté a až pět sociálních demokratů. Protože Pithart tvrdí, že nevolil, přiklonil se k němu pravděpodobně ještě jeden senátor ČSSD.
Na začátku schůze senátoři rozhodli o mandátu Dagmar Lastovecké. Senát vzal na vědomí zprávu mandátového a imunitního výboru, který v úterý neověřil platnost zvolení Dagmar Lastovecké senátorkou. Znamená to, že o mandátu Lastovecké z volebního obvodu Brno-město rozhodne až Ústavní soud, k němuž se ODS odvolá.
První dáma české politiky
Libuši Benešovou vynesl do vrcholné politiky kongres ODS v závěru loňského roku. ODS tehdy procházela krizí, kterou odstartovaly skandály spojené s financováním strany. Mimořádný kongres byl reakcí i na vnitrostranické názorové konflikty a měl dát novému vedení strany mandát pro další politické kroky. V případě Benešové delegáti kongresu vyslyšeli především hlasy řady oblastních organizací, které ji do vedení navrhovaly.
Přestože vstupenkou do světa nejvyšší politiky byl pro Benešovou až loňský kongres ODS, její jméno se již předtím objevovalo v souvislosti s personálními změnami ve vládě tehdejší koalice ODS, KDU-ČSL a ODA. Velké šance se jí připisovaly koncem října 1997, když byla horkým kandidátem na místo ministra práce a sociálních věcí uvolněné Jindřichem Vodičkou. Přednost nakonec dostal její tehdejší stranický kolega Stanislav Volák (dnes US).
Benešovská rodačka Libuše Benešová se narodila 5.července 1948. Vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor čeština, národopis.
V listopadu 1989 se aktivně zapojila do činnosti v Občanském fóru a po jeho rozdělení se stala členkou ODS.
Od loňského prosince je místopředsedkyní strany a letos v lednu byla pověřena dohledem nad stranickým hospodařením. Ve stínové vládě ODS zaujímá pozici ministryně práce a sociálních věcí.
Po komunálních volbách v roce 1990 se stala starostkou obce Lešany a v letech 1993 až 1994 vykonávala funkci přednostky Okresního úřadu Praha-západ.
V listopadu 1996 byla na čtyřleté volební období zvolena do Senátu a předsedá výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí.
Od roku 1995 pracovala na ministerstvu financí, nejprve jako vrchní ředitelka odboru územních rozpočtů a posléze byla náměstkyní ministra. V lednu 1996 z ministerstva odešla, zůstala však na poloviční úvazek poradkyní ministra financí. Do letošního března byla členkou dozorčí rady Investiční a poštovní banky a podle Obchodního rejstříku je od března 1997 v dozorčí radě Municipální finanční společnosti.
Libuše Benešová je vdaná, má jednu dceru. Manžel Jiří je předním znalcem díla Jana Amose Komenského.
Jaký byl předseda Senátu Petr Pithart
Pohled na uplynulé dva roky ukazuje, že Petr Pithart se v Senátu příliš často nezdržoval. Hodně cestoval, a pokud už se pohyboval v druhé parlamentní komoře, zůstával spíše v pozadí. Na schůzích vystupoval jen sporadicky, téměř se nepouštěl do žádných politických debat. "V senátních debatách sluší předsedovi zdrženlivost, neměl by se pouštět do každé rvačky," podotýká sám Pithart.
Výstřižky z tisku za poslední dva roky ovšem ukazují, že Pithart nebyl tak nenápadný. Naopak, ze všech senátorů publikoval své názory nejčastěji. Několikrát ostře kritizoval opoziční smlouvu ČSSD a ODS, vyjadřoval se k diskusím o ústavě, ohrazoval se proti námitkám k vysílání Svobodné Evropy, psal na podporu NATO a česko-německé deklarace. V nemálo rozhovorech vysvětloval postavení Senátu.
Téměř každý, kdo o Pithartovi mluví, dříve či později narazí na jeho nejčastěji vzpomínanou vlastnost: nerozhodnost. Zmiňují se o ní politici na počátku devadesátých let i nyní, stejně jako jeho spolupracovníci.
"Na veřejnosti, před televizními kamerami jsem se choval jako mezi svými blízkými. Zbytečně nahlas jsem přemýšlel, mudroval, hledal odvrácené strany problémů. To všechno se má dít ve skrytu. Co je vidět - špička ledovce -, to musí být srozumitelné, a pokud možno i optimistické." Tato slova pronesl Pithart už před třemi lety, v únoru 1995 v rozhovoru pro magazín MFD, když hledal kořeny svého politického pádu. Nemálo svědectví však ukazuje, že rozhodnost pro něj zůstala největším problémem i po návratu do vysoké politiky.
Pokud politici svorně mluví pochvalně o některé z Pithartových aktivit, tak jde v naprosté většině především o jeho zahraniční cesty. Pithart se během svého dvouletého působení snažil objet především strategicky důležité země, a proto navštívil USA, Japonsko, Izrael, Polsko, Rusko, Francii, Rumunsko i další státy.
"Na cestách jsem ho poznal jako nesmírně pracovitého člověka. Dlouho do noci si psal a překládal své projevy, které poté přednášel ve velmi dobré angličtině. Pro popularitu země i Senátu v zahraničí udělal velmi mnoho," říká předseda senátní komise pro krajany žijící v zahraničí Milan Špaček (KDU-ČSL), který s Pithartem navštívil mimo jiné USA. Přitom poukazuje na to, že některá jednání byla obtížná, protože tamní politici se netajili s různými výhradami k České republice.
Místopředsedkyně ODS Libuše Benešová a senátor za ODS Přemysl Sobotka se na tiskové konferenci představují jako kandidáti ODS na funkce předsedy a místopředsedy Senátu |
