Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Chovanec odmítl kritiku maďarského politika kvůli Benešovým dekretům

  19:34aktualizováno  19:34
Předseda maďarského parlamentu László Kövér prohlásil, že Česká republika spolu se Slovenskem neměly být kvůli dekretům prezidenta Edvarda Beneše přijaty do Evropské unie. Podle českého ministra vnitra Milana Chovance však tento výrok pronesl, jelikož měl špatný den.

Český ministr vnitra Milan Chovanec (vlevo) a jeho maďarský protějšek Sándor Pintér vystoupili 13. prosince v Szegedu na tiskové konferenci. (13. 12. 2015) | foto: Reuters

Chovanec se ke Kövérovým slovům vyjádřil během své nedělní návštěvy Maďarska. Tam přijel za českými policisty, kteří pomáhající s ostrahou hranic schengenského prostoru.

„Já pevně věřím, že předseda (maďarského) parlamentu měl špatný den a pokud by ho snad neměl, tak postoj České republiky je jednoznačný. Máme jiná témata, jiné problémy, které bychom měli s našimi maďarskými partnery řešit. Téma Benešových dekretů je pro nás neměnné a nedotknutelné,“ uvedl Chovanec.

Fotogalerie

Ministr tak reagoval na Kövérův názor, že jednou snad budou ve střední Evropě panovat takové sousedské poměry, že bude možné bez záště urovnávat historické a další křivdy, například i v otázkách menšin. Následně však zpochybnil právě české a slovenské členství v Unii.

„Česká republika a Slovenská republika se neměly vůbec stát členy unie, pokud součástí jejich právního řádu je zákon vycházející ze zásady kolektivní viny,“ řekl v pátek v rozhovoru s deníkem Právo Kövér.

Na mysli měl existenci prezidentských dekretů, jež po druhé světové válce zbavily Němce a Maďary v Československu majetku a občanských práv. Česko dekrety odmítá zrušit. Považuje je však za právně vyhaslé.

Kövér v minulosti vystoupil s řadou kontroverzních prohlášení, některá z nich se týkala i problematiky etnických Maďarů v zahraničí. Před dvěma lety například řekl, že příslušníkům maďarské menšiny hrozí nebezpečí symbolické i reálné agrese a že byli v uplynulém roce vystaveni politickým bouřím.

Rumunsko, kde Maďaři tvoří asi osm procent obyvatel, dokonce před místními volbami v roce 2012 prostřednictvím předsedů obou komor rumunského parlamentu požádalo Kövéra, aby s plánovanou cestu do země počkal až na období po hlasování.

Svou žádost tehdy Rumuni zdůvodnili tím, že je důležité, aby volby byly svobodné a bez ovlivňování.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.