Předpověď českých seismologů o zemětřesení v západních Čechách se vyplnila napůl. Země na Chebsku se 6. listopadu po jedenácté večer opravdu zatřásla. Ovšem s intenzitou až padesátkrát menší, než vědci očekávali. Mohou již obyvatelé klidně spát, či se podzemí ještě ozve?
Když část pracovníků seismického oddělení Geofyzikálního ústavu Akademie věd vydala v říjnu předpověď o očekávaném silnějším otřesu na Chebsku a Kraslicku, začalo slovní zemětřesení na akademické půdě. Alešovi Špičákovi, řediteli ústavu a též seismikovi, se nezdálo, že by výsledky dosavadních výzkumů umožňovaly seriózní prognózu. Jeho kolegové sice též váhali, ale přesto si na předpověď troufli. Proč?
Střepy se nezametaly
Země se totiž třásla na zmíněném území už od 28. srpna. V západních Čechách zemětřesení probíhá v takzvaných zemětřesných rojích, to znamená v sérii několika otřesů za delší časový úsek. Poslední větší roj na přelomu let 1985 a 1986 trval dva měsíce. Vedle menších otřesů postupně dochází i k silnějším. Stejný průběh vědci očekávali i nyní. Chtěli obyvatelstvo uklidnit, protože nejsilnější otřes očekávali v hloubce osmi až deseti kilometrů a o intenzitě pouze kolem 4., nanejvýš 5. stupně Richterovy stupnice. Pro obyvatele by to znamenalo zamést po rozbitém padajícím porcelánu, tu a tam vyspravit už tak zchátralé zdivo, nanejvýš postavit nový komín. Prozatím - ani po otřesech 6. listopadu - však nikdo střepy zametat nemusel, dosáhly intenzity 3,4 stupně. Josef Horálek, jeden z odvážných prognostiků, má dvě teorie: "Buď ještě něco přijde, nebo Země změnila taktiku. Ve srovnání s lety 1985-86 je zatím uvolněná energie celkově stokrát nižší."
Kde se Země třese
Většina Českého masivu, který podkládá téměř dokonale Českou republiku, je stará minimálně 380 milionů let a stabilizovaná. Avšak před několika desítkami milionů let se srazila takzvaná zemská deska nesoucí Afriku s jinou - Euroasijskou. Tím se vyvrásnily Alpy a oživily i staré zlomy v blízkém Českém masivu. Na křížení dvou systémů takovýchto zlomů na Chebsku a Kraslicku dochází k zemětřesení. V hloubce osmi až deseti kilometrů je tam totiž zřejmě roztavená hornina. Působí na ni stálý tlak, protože hlubinné procesy od vzniku Alp ještě neskončily. Tlak se jednou za čas vyrovnává právě pohybem zemské kůry podél zlomů - zemětřesením. Protože je zemská kůra na území západních Čech rozbitá mnoha zlomy, přepětí v hlubinách se neuvolňuje najednou, ale postupně, v zemětřesných rojích. "Je to vlastně záchrana, protože nemůže dojít ke katastrofálnímu zemětřesení," poznamenává Josef Horálek. Velice výrazné jsou zvukové doprovody specifické pro západočeské zemětřesení. "Je to jako když jede těžký kamion nebo tank. Zejména v noci jsou zvuky děsivé," komentuje nezvyklý zvuk Josef Horálek. Vědci si tento jev vysvětlují vznikem zemětřesných vln ve slyšitelných vlnových frekvencích. Relativní blízkost povrchu je též podstatná.
Šampaňské ještě čeká
Předpověď zemětřesení je jeden z nejsložitějších problémů seismiky vůbec. Doposud se nikdy nepodařilo náladu zemských hlubin nikde na Zemi dešifrovat. Vědci už dnes znají území, kde se zemětřesení může vyskytnout, ale nepoznají, kdy k tomu dojde. Ani čeští seismologové nyní nedokázali určit, kdy zemětřesný roj začne. Teprve s prvním otřesem mohli předpovědět další průběh - a jeho intenzitu neodhadli správně. Šampaňské tedy zatím čeká.
Autorka je spolupracovnicí redakce
Lázně v ohrožení
Na zlomy v západních Čechách jsou vázány výskyty léčivých pramenů. Podzemní roztavená hornina uvolňuje páry a plyny, které pronikají do podzemních vod a na povrchu se projevují jako minerální prameny. Právě vztah častého zemětřesení a jeho vlivu na vydatnost léčivých pramenů byl důvodem, proč Česká grantová agentura udělila grant seizmické skupině Geofyzikálního ústavu Akademie věd, která se pokouší rozluštit mechanismus zemětřesných rojů v okolí Chebu a Kraslic. V ohrožení je právě vydatnost pramenů. "Ani ne tak karlovarských, ale spíše františkolázeňských. Při posledním velkém roji v letech 1985-86 došlo totiž k velkému kolísání vydatnosti," říká geofyzik Josef Horálek.
(lmk)
Když část pracovníků seismického oddělení Geofyzikálního ústavu Akademie věd vydala v říjnu předpověď o očekávaném silnějším otřesu na Chebsku a Kraslicku, začalo slovní zemětřesení na akademické půdě. Alešovi Špičákovi, řediteli ústavu a též seismikovi, se nezdálo, že by výsledky dosavadních výzkumů umožňovaly seriózní prognózu. Jeho kolegové sice též váhali, ale přesto si na předpověď troufli. Proč?
Střepy se nezametaly
Země se totiž třásla na zmíněném území už od 28. srpna. V západních Čechách zemětřesení probíhá v takzvaných zemětřesných rojích, to znamená v sérii několika otřesů za delší časový úsek. Poslední větší roj na přelomu let 1985 a 1986 trval dva měsíce. Vedle menších otřesů postupně dochází i k silnějším. Stejný průběh vědci očekávali i nyní. Chtěli obyvatelstvo uklidnit, protože nejsilnější otřes očekávali v hloubce osmi až deseti kilometrů a o intenzitě pouze kolem 4., nanejvýš 5. stupně Richterovy stupnice. Pro obyvatele by to znamenalo zamést po rozbitém padajícím porcelánu, tu a tam vyspravit už tak zchátralé zdivo, nanejvýš postavit nový komín. Prozatím - ani po otřesech 6. listopadu - však nikdo střepy zametat nemusel, dosáhly intenzity 3,4 stupně. Josef Horálek, jeden z odvážných prognostiků, má dvě teorie: "Buď ještě něco přijde, nebo Země změnila taktiku. Ve srovnání s lety 1985-86 je zatím uvolněná energie celkově stokrát nižší."
Kde se Země třese
Většina Českého masivu, který podkládá téměř dokonale Českou republiku, je stará minimálně 380 milionů let a stabilizovaná. Avšak před několika desítkami milionů let se srazila takzvaná zemská deska nesoucí Afriku s jinou - Euroasijskou. Tím se vyvrásnily Alpy a oživily i staré zlomy v blízkém Českém masivu. Na křížení dvou systémů takovýchto zlomů na Chebsku a Kraslicku dochází k zemětřesení. V hloubce osmi až deseti kilometrů je tam totiž zřejmě roztavená hornina. Působí na ni stálý tlak, protože hlubinné procesy od vzniku Alp ještě neskončily. Tlak se jednou za čas vyrovnává právě pohybem zemské kůry podél zlomů - zemětřesením. Protože je zemská kůra na území západních Čech rozbitá mnoha zlomy, přepětí v hlubinách se neuvolňuje najednou, ale postupně, v zemětřesných rojích. "Je to vlastně záchrana, protože nemůže dojít ke katastrofálnímu zemětřesení," poznamenává Josef Horálek. Velice výrazné jsou zvukové doprovody specifické pro západočeské zemětřesení. "Je to jako když jede těžký kamion nebo tank. Zejména v noci jsou zvuky děsivé," komentuje nezvyklý zvuk Josef Horálek. Vědci si tento jev vysvětlují vznikem zemětřesných vln ve slyšitelných vlnových frekvencích. Relativní blízkost povrchu je též podstatná.
Šampaňské ještě čeká
Předpověď zemětřesení je jeden z nejsložitějších problémů seismiky vůbec. Doposud se nikdy nepodařilo náladu zemských hlubin nikde na Zemi dešifrovat. Vědci už dnes znají území, kde se zemětřesení může vyskytnout, ale nepoznají, kdy k tomu dojde. Ani čeští seismologové nyní nedokázali určit, kdy zemětřesný roj začne. Teprve s prvním otřesem mohli předpovědět další průběh - a jeho intenzitu neodhadli správně. Šampaňské tedy zatím čeká.
Autorka je spolupracovnicí redakce
Lázně v ohrožení
Na zlomy v západních Čechách jsou vázány výskyty léčivých pramenů. Podzemní roztavená hornina uvolňuje páry a plyny, které pronikají do podzemních vod a na povrchu se projevují jako minerální prameny. Právě vztah častého zemětřesení a jeho vlivu na vydatnost léčivých pramenů byl důvodem, proč Česká grantová agentura udělila grant seizmické skupině Geofyzikálního ústavu Akademie věd, která se pokouší rozluštit mechanismus zemětřesných rojů v okolí Chebu a Kraslic. V ohrožení je právě vydatnost pramenů. "Ani ne tak karlovarských, ale spíše františkolázeňských. Při posledním velkém roji v letech 1985-86 došlo totiž k velkému kolísání vydatnosti," říká geofyzik Josef Horálek.
(lmk)
