Odhalení mechanismu Alzheimerovy choroby
Alzheimerova choroba způsobuje postupnou degeneraci mozkových buněk. Nemocnému postupně ubývá duševních sil, ztrácí paměť, schopnost myslet, mluvit, orientovat se v okolí. Choroba vede k úplné demenci a nakonec po pěti až deseti letech ke smrti pacienta. Mezi nejznámější postižené patří i bývalý americký prezident Ronald Reagan. Lékaři už vědí, že nemoc je zakódována v několika genech. Všimli si však také, že se v mozku nemocných objevují ložiska bílkovinné hmoty zvané amyloid. Někteří vědci proto soudí, že právě amyloid vyvolává projevy nemoci. Loni informovali američtí výzkumníci, že se jim podařilo vytvořit očkovací látku, která se ukázala jako účinná u myší. Dokázala zastavit vytváření ložisek amyloidu a v některých případech dokonce snížit rozsah už existujících ložisek, a zastavit tak rozvíjení Alzheimerovy nemoci. Letos se uskuteční první pokusy na lidech. Pokud se teorie o vině amyloidu prokáže i u lidí, mohl by snad během pěti let vzniknout lék proti této strašné chorobě.
Poznávání principů dědičnosti
V principu je to prosté: základní jednotkou dědičné informace je gen, který je uložený spolu s dalšími - v lidské buňce. Každý gen v sobě nese jednu vlastnost, od barvy očí po náchylnost k nemocím, a ta se pak v organismu projeví. V praxi je to však složitější. Některé geny v jednom organismu v poklidu mlčí a nijak se neozvou, v jiném však dříve či později začnou být aktivní. Věda dodnes nemá pro všechny tyto případy vysvětlení; ví však, že startovací mechanismus nemusí být vždy spojený pouze s vlastní DNA (dezoxyribonukleovou kyselinou), z níž jsou geny tvořeny a v níž se při rozmnožování kopírují potomkům. Časopis Science předpovídá, že v letošním roce se vědci více dozvědí o tom, co v organismu činnost genů reguluje. Byl by to podstatný krok k prevenci a léčení mnoha dědičných chorob včetně rakoviny.
Vymýcení dětské obrny
V padesátých letech poškozovala dětská obrna zdraví půl milionu dětí ročně. Po objevení očkovací vakcíny se toto virové onemocnění, které způsobuje poruchy hybnosti, podařilo v rozvinutém světě vymýtit. Stále však přežívá v některých chudých státech jižní Asie a střední Afriky. Světová zdravotnická organizace vyhlásila jako svůj cíl odstranit obrnu ze světa v roce 2000 a redaktoři časopisu Science předpokládají, že se to podaří. Úsilí zdravotníků nedávno napomohly peněžní dary šéfa softwarové společnosti Microsoft Billa Gatese a zakladatele zpravodajské televizní stanice CNN Teda Turnera. Pokud vše opravdu vyjde, bude to další optimistický důkaz, že člověk je schopen vypořádat se s chorobami, které se třeba ještě dnes zdají nevyléčitelné.
Vývoj nanopočítačů
Předpona nano- sice znamená miliardtinu, ale často se obecně používá pro označení něčeho převelice malého. Vědci už dlouho usilují o to, aby dokázali zmenšit počítačové čipy do nepatrných, jen molekulových rozměrů. To by mělo umožnit dostat počítačovou nanotechniku prakticky do každé skulinky lidského života. Letos se předpokládá, že vývoj v této miniaturizaci dále postoupí a že technici také najdou nové možnosti spojení nepatrných součástek do funkčních obvodů. Právě problémy při spojování součástek o velikosti molekul jsou hlavní brzdou při vývoji nanopočítačů.
Ozdravení řek
Redaktoři časopisu Science připomínají, že v tomto roce se v USA začnou uskutečňovat projekty, které mají odčinit předchozí ekologické škody způsobené odkláněním řek z jejich tras a stavěním přehrad na jejich tocích. Půjde zejména o obnovení vodních přítoků do přírodní rezervace Everglades na Floridě, opětovné umožnění tahu lososů v řece Snake protékající středozápadem USA a navrácení mokřadů do okolí zálivu u San Franciska. Tyto projekty, které si vyžádají investice mnoha miliard dolarů, mají své zanícené zastánce i zapřisáhlé odpůrce, a další vývoj ukáže, kdo z nich byl blíže pravdě. Přestože jde zdánlivě o čistě americkou záležitost, není tomu tak. Vývoj budou se zájmem sledovat i odborníci z mnoha dalších zemí, v nichž člověk zasahuje do přirozených vodních toků. Příkladem může být nejen gigantický projekt čínské přehrady Tři soutěsky, ale koneckonců i české úvahy o tom, že záplavám na Moravě by zabránilo budování nových přehrad.
Rentgenová astronomie
Trojice teleskopů na oběžné dráze kolem Země dodá nové údaje o svém sledování rentgenových paprsků, které přinášejí poznatky o jedněch z nejpozoruhodnějších objektů ve vesmíru. Jsou to černé díry, neutronové hvězdy a zbytky supernov. Nové informace už od léta poskytuje americký teleskop Chandra, v prosinci vyslala svůj přístroj do vesmíru Evropská kosmická agentura a japonská mise má brzy následovat. Získaná fakta zřejmě umožní zpřesnit lidské znalosti o dění ve vzdálených částech vesmíru.
Tolik předpověď, která vychází ze zkušeností redaktorů špičkového vědeckého časopisu, nicméně o níž její autoři sami říkají, že je vlastně věštěním z křišťálové koule. V příštích měsících uvidíme, zda se jejich věštba naplní a co lidem přinese.
