Přednost na silnici

- Poslanci navrhují zrušit rychlostní limit na dálnicích. Na první pohled je to přitažlivá, svobodná myšlenka. Dálnice jsou přece určeny pro rychlou jízdu, proč tedy lidi omezovat předem? Potrestán nechť je až ten, kdo zaviní nehodu. Jakkoli nelze smést návrh ze stolu jako zpupnou klukovinu, není dobrý.

Všechna pravidla silničního provozu totiž mají jediný cíl: chránit život, zdraví a majetek všech, kdo se ocitají na silnici nebo ulici. Jezdit autem není zábava, ale doprava. Miliony Američanů, kteří se vlečou po dokonalých dálnicích stovkou, přijaly v zájmu bezpečnosti toto omezení.
Rychlí a dobří řidiči jsou menšinou, která na takový princip doplácí. Stejně jako například na rozumný princip solidarity ve zdravotnictví doplácejí ti, kteří odmítají zdravotní pojištění. Pokud nelze prospěch většiny sladit s prospěchem menšiny, většina vítězí.
Jestliže lze o omezení rychlosti na dálnicích vést vážný spor, o tom, zda mají mít chodci na přechodech absolutní přednost, už mluvit slušně nelze. Samozřejmě mají přednost a je ostudou této země, že takový zákon nemáme. "Neozbrojený" chodec je plnoprávným, ale slabším obyvatelem ulice. Sobečtí automobilisté ho jednoznačně omezují a ohrožují. Azyl bílých pruhů musí být tedy svatý jako chrám.
A do třetice. I s přenosnými telefony je to jasné. Kdo potřebuje vyřídit důležitý hovor, nechť zastaví.
Pro někoho je to možná otravné, pro někoho nepohodlné, ale na silnici musí mít přednost bezpečí.