Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Přednášky budou on-line. Zkostnatělé školství chce změnit nový projekt

  8:01aktualizováno  8:01
Učitel si sedne ráno k počítači, spustí webkameru, během pár hodin přes internet vyzkouší své žáky a rozdá úkoly. Systém známý spíše odněkud z Austrálie by mohl být skutečností i u nás, ovšem trochu v jiné podobě. Projekt Škola budoucnosti chce jít vstříc novým změnám, kterým se má školství přizpůsobit.

Učitelé se seznamují s novým projektem Školy budoucnosti | foto: Škola budoucnosti

"Jak se změnila škola v přístupu k žákům za posledních 20 let?" otevírá otázkou diskuzi na semináři k projektu Škola budoucnosti jeho otec Robert Neubert.

Po chvíli mlčení se ozve několik hlasů z řad učitelů a pedagogů, kteří jmenují spíše problémy: ztráta autority, celkový nezájem žáků o studium, čím dál horší komunikace mezi školou a rodiči, zaznívá z jejich řad.

Nový motivační systém a on-line program, který vzniká v rámci e-learningového projektu Škola budoucnosti, má řadu těchto věcí vyřešit.

"Školy u nás jsou svou formou a systémem ve srovnání s jinými zeměmi v Evropě neuvěřitelně zkostnatělé, za posledních 20 let se příliš nezměnilo. Ministerstvo si sice začalo uvědomovat slabiny našeho školství, ale chybí koncepce, není například žádný systém, který by motivoval žáky," vysvětluje problémy vzdělávání v tuzemsku Neubert.

Projekt odstartoval před dvěma lety a od té doby se do něj zapojilo téměř tři tisíce základních škol, kterým je primárně určen. "Na počátku jsme vytvářeli výukové materiály a hledali jsme nové cesty, jak je distribuovat učitelům a studentům. Pak jsme elektronicky oslovili pár učitelů a ptali jsme se, co by využili při své výuce nejvíce. Často zaznělo slovo, že hledají interaktivní pomůcky, tak jsme se snažili zkombinovat obě věci dohromady," komentuje počátky projektu jeho zakladatel.

Základním principem programu je dát žákovi a učiteli nástroje ke komunikaci se školou a motivovat je k větší aktivitě. K tomu mají k dispozici elektronický profil, přes který mohou učitelé zadávat úkoly, vytvářet testy a zároveň monitorovat své studenty. Kantor snáze vidí, jací žáci mají s danými zadáními problémy a pro jaké jsou naopak příliš snadné.

Profil žáka a jeho úkoly

Profil žáka a jeho úkoly

Učitel může vytvářet svým žákům snadno testy

Učitel může vytvářet svým žákům snadno testy

"Je to vlastně metodický systém, který pomůže odhalit třeba talentované žáky a navést učitele, aby těm šikovnějším zadávali složitější úkoly," pochvaluje systém místopředseda Mensy ČR Václav Fořtík, který s projektem také spolupracuje.

Větší zájem a atraktivitu výuky zpestřují interaktivní pomůcky, které si mohou žáci i učitelé stahovat za kredity. Ty jsou vlastně páteří již zmíněného motivačního systému. Žák je získává aktivitou v hodinách a odevzdáváním úkolů, když mu dojdou může si je i dokoupit. Autoři projektu tak zamýšlí dovést k aktivitě i pasivnější žáky.

APLIKACE iBOARDS

Interaktivní aplikace je jednou z nových funkcí, které má mít Škola budoucnosti k dispozici. Funguje na principu sdílené pracovní plochy, která je známá například ze sociální sítě Facebook. Žáci mohou například zadat námět či poslat příspěvek, ke kterému se následně vyjádří i několik odborníků. Konečný produkt tak vzniká na základě společné diskuse mezi žáky, učiteli i odborníky.

Autoři jdou však se svou vizí ještě dál, do budoucna uvažují rozšířit spektrum aplikací. Mezi ně chtějí zařadit i videopřednášky a interaktivní tabuli (iBoards).

V případě videopřednášek vzniká však problém legislativně-organizační, protože vzhledem k zákonu o ochraně osobních údajů by nebylo snadné volně šířit nahrávky z výuky. "Video přednášky jsou obecně kvitovány pozitivně, ale jejich rozjezd brzdí legislativní normy. Jinak je to dobré i pro žáky, nemusí si dělat poznámky a kouknou se na to i doma," vysvětluje výhody a úskalí Neubert.

Problematiku přiznává i ředitel sekce vzdělávání na ministerstvu školství Radek Coufal: "V první řadě by s tím museli být seznámeni nejen žáci, ale i jejich rodiče. Je to zajímavý nápad, ale nejsem si jist, jaké by to mohlo mít důsledky."

Podle autora projektu by bylo nejjednoduší, kdyby si každý učitel on-line výuku řídil sám. Souhlas by získal od svých žáků přes vyplněné dotazníky. "Nahrávání by si řídit učitel. My bychom byli schopni nabídnout podporu a pomohli například se snadným střiháním nahrávek," popisuje průběh Neubert.

Jeho vizí je vytvoření streamovacího archivu, kde by program při výběru konkrétní přednášky nabídl také tématicky podobné záznamy.

Učitelů je v programu zatím málo, chybí motivace

Mezi uživateli podle Neuberta stále převažují žáci nad učiteli a to zhruba z 88 procent. Příčinu malého využití ze strany pedagogů vidí opět v jejich motivaci."Řada z nich využívá systém pouze pasivně - stahuje příspěvky, ale žádné neukládá. Pouze zhruba 5 až 7 procent je aktivních. My cítíme rezervy, naším handicapem je, že nám chybí prostředky k jejich motivaci. Nic jim neplatíme, je to dobrovolná akce." přiznává.

Absenci motivačního faktoru potvrzuje i řada učitelů. "Víte žáků je ve třídě třicet. Kdybychom se měli po celém dni výuky a opravování písemek věnovat vytváření nějakých nových materiálů, to bych musela být bezdětný nadšenec," uvádí učitelka matematiky z Ústecka.

Myšlenkou, jak motivovat učitele je rozšířit kreditový systém i na ně. V současné době mají proti žákům neomezený počet kreditů, které jim slouží k tomu, aby mohli stahovat různé výukové pomůcky. "Do budoucna by mohli kredity sbírat na svůj účet a využít je k nákupu například počítače pro své účely," reaguje na námět autor projektu.

Neubert přiznává , že pro rozjezd by bylo potřeba tak 20 tisíc příspěvků, zatím jich je kolem tisíce.

Jediné, co si přitom program Škola budoucnosti platí je několik pedagogů na školách. Většinou jsou to odborníci z různých oborů, kteří provádějí korekturu příspěvků a vyčleňují ty použitelné od nepoužitelných a případně je doplňují.

Na druhé straně si Neubert pochvaluje zájem samotných žáků. Ti hlavně oceňují, že mají možnost vystoupit z pomyslného trojúhelníku učitel-žák-rodič a zeptat se nezávislé osoby, třeba odborníka.

"Hledají tam podklady, ale i konzultaci. Paradoxně nám píšou večer před odevzdáním úkolu, zda jim jsme schopni s vypracováním úkolu pomoci," pochvaluje si zájem studentů Neubert. Podle něj se díky motivačnímu systému zvýšil i počet žáků, kteří mají sami zájem vytvářet a posílat výukové materiály.

Řada lidí je stále k novým věcem skeptická

Neubert zároveň přiznává, že projekt je stále na počátku a má řadu handicapů. Mezi ně řadí vedle finančních a technologických také systémové, které často pochází nejen od učitelů, ale i od úředníků.

"Finance samozřejmě projekt brzdí. Většinu z nich získáváme z reklamy. Pokoušeli jsme se i o granty, ale nebyli jsme příliš úspěšní," popisuje jeden ze zádrhelů projektu. Na druhou stranu dodává, že nechce v žádném případě náklady zatížit školy.

Autoři projektu oslovili také ministerstvo školství. "Problém je ten, že zde má řada lidí snahu na akademické bázi tvořit pravidla. Naším konceptem je ale tyto často zastaralá pravidla bourat. Je těžké s nimi někdy argumentovat a vysvětlit jim, že některá jsou nesmyslná," uvádí na účet MŠMT Neubert.

Podle něj existují na ministerstvu dvě strany: jedna, které se nápad líbí a druhá strana zatvrzelých konzervativců, jež je velmi těžké přesvědčit.

"Ministerstvo se momentálně zabývá jinými věcmi, ale v e-learningových projektech vidíme cestu k budoucnosti. Je však nutné s tím důkladně seznámit nejdříve pedagogy, setkali jsme se s tím, že s takovými programy neumí řada z nich vůbec pracovat," popsala úskalí těchto projektů poradkyně ministra školství Kateřina Böhmová.

Škola budoucnosti přitom není zdaleka ojedinělý projekt. Dalším e-learningovým programem se zabývá také portál Výzkumného ústavu pedagogického, který patří pod gesci MŠMT.

Myslíte si, že se školství za posledních 20 let změnilo?

celkem hlasů: 743

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 23. října 2010. Anketa je uzavřena.

Zavedly se nové technologie, ale učí se podle stejných pravidel. 428
Ne, české školství nereaguje na nové trendy ve vzdělání. 187
Ano, dnešní systém výuky je nesrovnatelný s tím před dvaceti lety. 128
Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Bohuslav Sobotka a Pavel Bělobrádek sledují vystoupení Miroslava Kalouska při...
GLOSA: Čtyři roky vládní nudy a rekordní zájem o parlament

Do říjnových sněmovních voleb se přihlásilo v celé zemi 31 stran a hnutí, tedy asi o třetinu více než před čtyřmi lety. Proč ten zvýšený zájem o parlament po...  celý článek

Dvanáct konkrétních podmínek, mezi nimi závazek usilovat o odmítnutí povinného...
Do vlády jen s tím, kdo odmítne povinné přijetí eura a EET, řekl Fiala

Závazek, že ODS půjde jen do takové vlády, která se zaváže zrušit elektronickou evidenci tržeb a bude mít v programu i odmítnutí povinného přijetí eura,...  celý článek

Manželé Havlovi a Ondřej Kobza otevírají na týden veřejnosti částečně...
VIDEO: Střechu Lucerny zakryla dřevěná podlaha, připomíná palubu parníků

Nový výhled na Prahu po sedm dní nabídne terasa Paláce Lucerna, kterou má pronajatou kavárník Ondřej Kobza. Během rekonstrukce se proměnila celá střecha,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.