Pouliční boje se za šest nocí rozšířily z pařížského předměstí Clichy-sous-Bois, kde žijí především chudí přistěhovalci, do dalších oblastí.
Kromě departementu Seine-Saint-Denis, k němuž patří i Clichy-sous-Bois, byly v noci na středu podle zpravodajského serveru TF1 hlášeny incidenty ve třech dalších departmentech pařížského regionu - Seine-et-Marne, Val-d'Oise a Yvelines.
Mladí lidé v noci opět zapalovali auta i odpadkové koše a v malých skupinkách útočili na policii kameny. Policii se podařilo uklidnit situaci za pomoci slzného plynu a gumových projektilů až kolem půl druhé ráno.
Hasiči v noci likvidovali desítky požárů. Jen v departementu Seine-Saint-Denis výtržníci podle TF1 zapálili přes 60 aut. Plameny zcela zničily i čtyři poštovní vozy před úřadem v obci Tremblay-en-France.
Terčem útoku se staly i některé budovy včetně hasičské stanice v Aulnay-sous-Bois. Napětí se tak postupně šíří i do dalších pařížských čtvrtí. K několika incidentům došlo i na předměstích Lyonu.
Záhadná smrt dvou mladíků
Nepokoje vypukly po čtvrteční náhodné smrti dvou mladíků, které údajně pronásledovala policie kvůli krádeži. Sedmnáctiletý Ziad a patnáctiletý Banou se schovali do budovy s transformátorem, kde po zásahu elektrickým proudem uhořeli.
Demonstranti viní z jejich smrti policisty. Vedení policie ale popírá, že by mladíci byli pronásledováni. Rodiny obou mrtvých přijal v úterý předseda vlády Dominique de Villepin a slíbil jim nezávislé vyšetření incidentu.
Tvrdý postup násilí spíš zhoršuje
Ministr vnitra Nicolas Sarkozy pohrozil demonstrantům "nulovou tolerancí". Slíbil, že ve čtvrti Clichy-sous-Bois rozmístí policii, zabrání "sebrance" v dalším rabování a čtvrti navrátí klid, na který "mají její obyvatelé právo".
Analytici ale upozorňují, že metoda represe nemusí být nejlepším řešením. Poukazují na rostoucí propast mezi imigranty a většinovou společností. V chudých předměstích roste nezaměstnanost, lidé žijí v přelidněných bytech, propadají alkoholu i drogám.
"Na mé třídní fotografii byla polovina dětí bílá. Dnes tam najdete tak dvě tři bílé děti," řekl BBC třiatřicetiletý Nadir Dendoune.
Uniknout koloběhu pařížské periferie se podaří jen málokomu. Většina lidí zůstává beznadějně tam, kde žili jejich prarodiče. Mladí jsou nespokojení. Ještě před deseti lety o sobě hovořili jako o "francouzských Arabech", nyní říkají "my muslimové".
